Je občas těžké najít v pozitivní téma, když se všechno kolem hroutí a šílí, ale o to větší adost mám, když se to povede. Když jsem spatřil jeho portréty, myslel jsem si, že jde o fotografie nebo ilustrace upravené na počítači. Jedenáctiletý Karim Waris Olamilekan z nigerijského Lagosu hyperrealistické obrazy ale kreslí uhlem. Jeho talent je tak obrovský, že se objevují přirovnání k nejslavnějším mistrům malířského řemesla.

Karim, který začal kreslit v šesti letech, navštěvuje Ayowole Academy of Art, neboť si ho v osmi letech všiml jeden ze zakladatelů a schopnostmi dítka byl tak nadšen, že ho vzal ihned pod svá ochranná křídla. „Udělalo mi to velkou radost. Řekl jsem o tom mámě a od dalšího dne už jsem akademii navštěvoval,“ vylíčil své umělecké začátky v rozhovoru pro BBC, která jeho příběh o prázdninách přinesla.

Regenračné centrum

Chlapec pracuje v malém studiu, zaníceně sleduje předlohu či model před sebou. Uhlem pohybuje pomalu na plátně, detailně znázorňuje obličej a důmyslnou hrou s černou a šedou zaplňuje prázdné prostory. Inspiruje se všude kolem sebe.

Například jeho obraz černošského chlapce s tváří zbrocenou potem, jenž si do úst vkládá lžíci s jídlem, symbolizuje tvrdou práci, lopotu a námahu jeho rodiny, kterou musí vynaložit na to, aby se vůbec najedli. Dílo se jmenuje přiléhavě Denní chléb (Daily Bread) a má jej ze všech nejraději. „Pot symbolizuje tvrdou práci a lžíce jídlo. Lidé v mé společnosti jsou na tom špatně, mají málo a na jídlo se velmi nadřou,“ řekl. Fantastický obraz! Díky němu a dalším skvostům, které vytváří, se mu začalo říkat Da Vinci z Nigérie. On má přitom nejraději Michelangela a nigerijského malíře Arinze Stanleyho, ale hádám, že ho přezdívka nijak neurazila.

Chlapcova práce snese tak přísná měřítka, že začal pracovat jako profesionál. A jeho ambice jsou obrovské. Možná by mohl dostat na svou kariéru i nějaké dotace. Když jsem si totiž prohlížel v galerii jeho krásné obrazy, zarazil mě jeden povědomý ksicht.

Začátkem července totiž zvěčnil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, proti kterému demonstruje bez většího vzrušení mainstreamových médií celá Francie. Jeho popularita se kvůli asociálním reformám začíná blížit ke dnu (pád pod 30 procent z původních 66). Karim ho před jeho návštěvou Afriky (kde dlouhodobě řádí francouzské speciální jednotky od Libye přes Alžírsko a Mali; to ale Karim zatím asi neví) zvěčnil podle fotografické předlohy za pouhé dvě hodiny.

Regenračné centrum

A udělal to Karim, stejně jako obraz, geniálně. Takový marketingový talent se jen tak nevidí. Když totiž Macron navštívil jeho region, obraz mu předal. A co udělal Macron? Logicky s tím hned utíkal na Twitter. A protože o tomhle politikovi píšou média nonstop, aby nepolevovala v budování pozitivního PR Evropské unie, chytla se i tohoto. O Macronovi, který nic neumí, jen ničit Evropu, píšou nonstop, o Karimovi by se ale vůbec nedozvěděla nebýt právě Macrona, který to zveřejnil na sociálních sítích. Tohle byl Karimův majstrštyk! „Byl jsem nervózní, ale bylo to prozatím to nejlepší, co jsem v životě dokázal,“ má jasno mladý umělec. To tedy, protože k čemu by mu byl talent bez propagace?

Karim sní o tom, že se stane slavným umělcem, a jak je vidět, předpoklady pro to má. Je nejen nadaný, ale i chytrý. A diplomacii taky ovládá, když prohlásil Macronův portrét za své top dílo. „Může to dotáhnout daleko. Dál, než si všichni myslíme. Říkáme mu, aby se nevnímal jako pouliční umělec, ale aby věřil, že může být slavný jako Michelangelo nebo da Vinci,“ řekl BBC zakladatel akademie Ayowole Academy of Art Adeniyi Adewole. Hlavně aby ho příště nenapadlo nakreslit třeba Angelu Merkelovou. Na druhou stranu, mohlo to pořádně šokovat a ještě mu to hodit i nějaký ten grant z evropských fondů.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra