Ve zhruba 40 německých zoologických zahradách se vystavují lidoopi. Údajně proto, aby lidi mohli sledovat a pochopit své nejbližší příbuzné – šimpanze bonobo, gorily a orangutany. Realita je ale úplně jiná.

V zoologických zahradách, které se skutečně vážně snaží o zlepšení podmínek, zvířata trpí extrémním nedostatkem prostoru. Zvířata se nemohou stáhnout do ústraní, není možné je zaměstnat nějakou činností a mnohé z nich vykazují symptomy celkem velkého psychického narušení. Zvířata držená v zoologických zahradách poskytují naprosto zkreslený obraz svého druhu. V mnoha zoologických zahradách je přínos vědě a osvětě mnohem menší, než se dosud tvrdilo. Stejně tak jejich často zmiňovaná funkce „Noemovy archy“.

Aby byla zvířata schopná snášet život v zajetí, v mnoha zoologických zahradách se jim podávají psychofarmaka. Podle novin Die Welt se zdá, že se jedná o systematické užívání psychoaktivních léků. Ředitelé zoo se snaží vzbudit dojem, že zvířata jsou ve svém výběhu šťastná a zdravá.

Noviny Welt am Sonntag provedly mezi desítkami zoologických zahrad průzkum. Obdržely různé reakce, jako je například tahle: „V naší zoo nejsou žádná psychofarmaka. Zvířata je nepotřebují. Nepotřebují vůbec žádné léky. Vitaminy, očkování, odčervení, to ano. Ale nic jiného.“ Další ředitel zoo dokonce tvrdil: „Zvířata v zoo ve skutečnosti nejsou nikdy nemocná.“ Zoo v Duisburgu novinám odpovědělo: ,,Můžeme vás ujistit, že u nás ani jediné zvíře, aby u nás vydrželo, nedostává psychofarmaka .“

Není to pravda. Před düsseldorfským parlamentem při slyšení na toto téma ředitel zoo v Duisburgu Achim Winkler přiznal, že se delfínům v zoo podávaly psychoaktivní drogy. „Podobné prostředky, jako jsou tyhle, se používají i u ostatních zvířat v zoo.“ Podle Winklera byli delfíni od roku 2008 ve dvou případech drženi osm dní na psychofarmakách.

Mořská bioložka Karsten Brensingová z americké organizace na ochranu velryb a delfínů WDC o prohlášení Winklera pochybuje: „Je nepředstavitelné držet delfíny v zajetí bez pravidelné a velkorysé medikace. To je mezinárodní a běžná praxe.“

V případě zoologické zahrady v Norimberku bylo WDC schopné tuto praxi podle údajů z knihy o vydávání léků prokázat a úspěšně zoo zažalovat. Delfíni tam téměř denně a často ve vysokých dávkách dostávali Diazepam. Ten mimo jiné pomáhá proti stavům úzkosti, neklidu a agresivitě. U tuleňů a delfínů také zvyšuje apetit. Dál také zvířata dostávají antibiotika, hormony, imunitní doplňky, léky proti bolesti a další látky.

Jeden z mnoha příkladů, které noviny Welt ve své zprávě uvedly, je šimpanz Epulu v zoo ve Wuppertalu. Sameček je držen na malém prostoru na 40 metrech čtverečních, který je z betonu a skla. Dirk Diestelhorst, jenž v zoo pracoval 30 let jako ošetřovatel, potvrdil jeho dlouhodobou medikaci: „Bez valia si Epulu neodpočine.“ Šimpanz byl nebezpečný nejen sám pro sebe, ale i pro ošetřovatele a další zvířata v pavilonu. Ošetřující personál se k šimpanzovi přiblížil pouze v případě, když před tím dostal sedativa s Diazepamem (valiem). „Když Epulu začal řádit a s plnou silou skočil proti sklu, často nám problesklo hlavou: snad to pancéřové sklo vydrží,“ řekl Dirk Diestelhorst novinám Welt.

Zdá se, že v zoologických zahradách je pravidlem dostávat doživotně psychiatrické léky. Tak to píše klinický psycholog a ochránce zvířat Colin Goldner ve své knize Doživotně za mřížemi. „V kuchyních, kde se připravuje potrava, je ohromné množství Diazepamu a dalších sedativ, která ošetřovatelé podle libosti podávají, bez veterinárního předpisu.“ Goldner se v knize zabývá především katastrofálními podmínkami, ve kterých jsou drženi v zoologických zahradách lidoopi.

V chladném období mohou zvířata strávit několik měsíců jen uvnitř budovy. V mnoha případech se takové prostředky používají jako „dlouhodobá medikace“. Kromě Diazepamu, který rychle vede k závislosti, je to zejména také klomipramin nebo látky ze skupiny fenothiazinů a butyrofenonů. Tyto léky dostávají na předpis také při psychózách, závažné úzkosti nebo při nutkavém chování.

Bez použití silných medikamentů by v malém výběhu zoologických zahrad spolu opice nepřežily. Bez psychotropních léků by se zvířata vzájemně napadala. Tím Colin Goldner potvrzuje jen to, co v předchozích desetiletích potvrdily mnohé studie: Zvířata v zoologických zahradách trpí kvůli svému zajetí. Jejich zoufalství a frustrace vede u mnoha z nich k depresím a neurózám. Opice si vytrhávají chlupy, zraňují se nebo pořád kývou tělem.

Hroši plavou po celé dny v kruhu, medvědi a tygři jsou nuceni běhat za mřížemi celé hodiny sem a tam. Dávkou psychofarmak se mnoho zvířat dá dočasně uklidnit. Jakmile se léky vysadí, problémy s chováním se hned vrátí.

Americká patoložka Lynn Grinnerová zjistila, že zoologické zahrady a podobné instituce dávají zvířatům v masovém měřítku a bez rozpaků psychofarmaka. Tato vědecká pracovnice 14 let zkoumala zvířata a jejich tkáně, která zemřela v zoo v San Diegu. Díky relativně velkým výběhům se tato zoologická zahrada považuje za příklad pro ostatní. Ve své knize Patologie zvířat v zoo Lynn Grinnerová píše: „Kromě skutečnosti, že většina zvířat v zoo byla podvyživená, přišlo šokující zjištění, že jejich vysoká míra úmrtnosti byla následkem užívání anestetik a sedativ.“ Výsledky Grinnerové naznačují, že v zoologických zahradách je mnoho zvířat otráveno vysokými dávkami sedativ.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Běhůnek, homaterapie.cz

Zdroje: https://www.welt.de/wissenschaft/umwelt/article127612535/Die-Tiere-in-deutschen-Zoos-stehen-unter-Drogen.htmlhttps://www.pravda-tv.com/2014/08/lebenslanglich-hinter-gittern-massenweiser-einsatz-von-psychopharmaka-in-zoos/