John McCain byl muž, který budil emoce. Ačkoli sám strávil pět let v zajetí, kde přežil vážná zranění i mučení, během vietnamské války, patřil k největším válečným jestřábům ve Washingtonu, kteří až fanaticky podporovali americké válčení ve světě.

Jedni jej uctívali jako válečného hrdinu, druzí upozorňovali na to, že i vietnamská válka, stejně jako většina ostatních, do kterých USA vstoupily, byla rozpoutána na základě falešné záminky. Takzvaný incident v Tonkinském zálivu v roce 1964 se totiž podle nově odtajněných informací z Národní bezpečnostní agentury nikdy nestal. Kritici, kteří na to celou dobu upozorňovali, byli obviňování z šíření konspiračních teorií, až bylo na začátku roku 2018 s definitivní platností potvrzeno, že jde o smutnou realitu. O co šlo?

Tehdejší americký ministr obrany Robert McNamara severovietnamské síly obvinil z útoku na americké lodě. „Důkazy“ posléze předložil Kongresu a prezident Lyndon Johnson vtáhl zemi do války. Jenže nejen že důkazy o nočním útoku neexistovaly, hlavně k němu vůbec nedošlo. „Jde o zásadní přehodnocení historických záznamů,“ prohlásil Steven Aftergood z Federace amerických vědců (FAS), která o tyto nově odtajněné informace požádala a dle zákona je musela dostat. Tento scénář od té doby Američané opakují stále dokola – od války na Balkáně v 90. letech minulého století přes Afghánistán, Irák či Libyi.

Právě senátor John McCain byl paradoxně největším podporovatelem amerických válek, které uvrhávají svět do stále většího chaosu, a čelním představitelem washingtonské zbrojařské lobby.

V sobotu Jon McCain zemřel ve věku 81 let, když podlehl podlehl agresivní formě nádoru na mozku. McCain se se zhoubným nádorem bojoval víc než rok, ale ve středu oznámil, že se rozhodl pokusy o léčbu ukončit.

John Sidney McCain III. byl zásadně ovlivněn rodinným prostředím, jako „zelený mozek“ se už narodil. A to 29. srpna 1936 na letecké základně Coco Solo v Panamském průplavovém pásmu. Jeho otec i dědeček toptiž byli čtyřhvězdičkovými admirály. Dětství tak McCain prožil na vojenských základnách v USA i v zahraničí – a že jich už tehdy bylo hodně. V roce 1958 absolvoval Vojenskou akademii v Annapolisu, poté pilotní školu, načež pomáhal šířit americkou „demokracii“ po světě.

Od roku 1967 bombardoval Severní Vietnam, specializoval se na operace prováděné na nízké letové hladině. Jednou jeho letoun přímo na letadlové lodi zasáhla raketa. McCain měl štěstí, při explozi však zemřelo 134 jeho kolegů. O tři měsíce později už takovou kliku neměl – po zásahu rakety se mu sice podařilo z letadla vyskočit, při dopadu do moře si ale zlomil obě ruce a nohu. Vietnamci, kteří ho našli a vatáhli z vody, ho přes krutosti, které Američané ve Vietnamu páchali, nezabili, ale byl převezen do nechvalně proslulé věznice Hỏa Lò, které se říkalo Hanojský Hilton.

Vietnamští vojáci McCaina neošetřili a dlouho jej vůbec nešetřili. Mučili jej a lékaře k němu údajně přivolali až ve chvíli, kdy zjistili, že drží v zajetí syna vysoce postaveného amerického admirála, o čemž informoval americký i světový tisk.

McCain, který strávil půl roku v nemocnici, navzdory nedobré lékařské péči a faktu, že zhubl 23 kilogramů, přežil. V březnu 1968 byl umístěn na samotku, kde strávil dva roky, celkem ve vězení strávil pět a půl roku. Na samotce se pokusil o sebevraždu.

John McCain zamlada. Foto Wikimedia Commons

Traduje se ale, že měl být poté, co se jeho otec stal velitelem amerických vojsk ve Vietnamu, v rámci politické dohody propuštěn, ale on to prý odmítl s tím, že vězení opustí až ve chvíli, kdy na něj přijde řada. To se stalo až v březnu 1973. Odtud pramení i jeho aura úctyhodného muže a hrdiny.

Bohužel se ale nepoučil a až do konce života vůbec nic nepochopil, nebo to alespoň důsledně předstíral, a stal se válečným fanatikem, který podporoval americké invaze po celém světě. Do Sněmovny reprezentantů byl poprvé zvolen v listopadu 1982.

V roce 2000 se utkal v rámci Republikánské strany o kandidaturu na prezidenta, ale prohrál s Georgem W. Bushem. Po porážce Bushe podpořil, a co přišlo potom, víme – 11. září 2001 a války, války a zase války. McCain se stal oficiálně kandidátem na prezidenta až v roce 2008, kdy prohrál s Barackem Obamou – ten ale důsledně pokračoval v agresivní politice George Bushe. McCain podporoval zákony o omezování svobody Američanů (Patriot Act) i nasazení amerických sil v Iráku. Po celou dobu pak patřil k nejhlasitějším podporovatelům amerického válečného běsnění ve světě – podporoval zločineckou Kosovskou osvobozeneckou armáda a války na Balkáně, chtěl válčit v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi, podpořil zabíjení v Jemenu, které dosud neskončilo, vyzýval k zásahu proti „teroristům“ v Africe, napadnout chtěl Severní Koreu a zničit Írán, zasahovat hodlal na Ukrajině a, samozřejmě, jeho dlouhodobým největším vojenským cílem bylo Rusko. Jakmile se začalo mluvit o ruském vměšování do amerických voleb, McCain to považoval za akt války a byl jako vždy připraven bojovat.

Loni v létě McCain podstoupil odstranění krevní sraženiny, která se mu vytvořila nad levým okem. Zjistilo se ale, že má takzvaný glioblastom, velmi agresivní nádor na mozku. Pacienti s tímto druhem onemocnění přežívají maximálně půl roku. On vydržel ještě rok.

Dobře to shrnul v roce 2012 McCainův největší nepřítel, po jehož krvi senátor bažil – ruský prezident Vladimir Putin. Když dostal v televizi dotaz ohledně McCainových výroků, jimiž Putinovi vyhrožoval, že klidně může skončit jako libyjský vůdce Muammar Kaddáfí – který byl při násilném převratu vyvolaném a podporovaném Američany ubit jako pes, odpověděl: „(…) Pan McCain jak známo válčil ve Vietnamu a myslím, že má na rukou dost krve místních obyvatel. Asi má rád a nemůže žít bez těch strašných a nechutných záběrů zabití Kaddáfího. Když na všech televizních stanicích světa ukázali, jak ho popravili, celého od krve, tohle je ta demokracie? A kdo to udělal? Bezpilotní letadla, včetně těch amerických, zaútočila na jeho kolonu. Potom přes frekvenci speciálních jednotek, které tam neměly co dělat, povolali tzv. rebely a další ozbrojence a prostě ho zabili bez jakéhokoliv soudu nebo vyšetřování. Nikdo neříká, že tam mě zůstat, ale o tomhle měl rozhodnout národ demokratickými způsoby. (…) Jak je známo, pan McCain byl zajat ve Vietnamu a neseděl jen ve vězení, ale strčili ho do jámy, kde strávil několik let. Každý by se asi zbláznil, takže bych tomu nepřikládal velký význam.“

Smutný příběh. Asi mu to všechno vlezlo na mozek.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra