Britský fyzik Stephen Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina a svými poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání, zemřel ve věku 76 let.

Hawking své výjimečné znalosti srozumitelnou formou předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času. Pan Hawking zesnul v poklidu v noci na středu ve svém domě v Cambridge. „Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,” uvedly v prohlášení Hawkingovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále uvedli, že otcova odvaha a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě. „Bude nám navždy chybět,” dodali.

V jednadvaceti letech byla Stephenu Hawkingovi diagnostikována amyotrofická laterální skleróza, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Lékaři mladíkovi dávali maximálně dva roky života. Navzdory všem odhadům se však dožil pokročilého věku. Byl sice paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, ale mluvil díky počítači a pohyboval se na speciálním vozíku.

Ve své práci se profesor Stephen Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, věnoval i širším společenským otázkám než jen fyzice. Za hrozbu lidstvu například několikrát označilo genetické inženýrství (modifikace rostlin a živočichů) či umělou inteligenci.

Nejvíce se ale zaměřoval na vesmírné černé díry a takzvanou teorii všeho, tedy propojení Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Stal se též hrdinou stejnojmenného filmu (Teorie všeho), objevil se i v populárních seriálech, například v Simpsonových, Teorii velkého třesku nebo Červeném trpaslíkovi.