Šedá eminence světové politiky a zákulisních tahů David Rockefeller zemřel ve spánku ve svém domově Pocantino Hills v New Yorku. Důvodem bylo selhání srdce, uvedl rodinný mluvčí Fraser P. Seitel.

Tento americký bankéř a vrchní ředitel Chase Manhattan Corporation byl nejstarším žijícím členem slavné rodiny Rockefellerů a také poslední žijící potomek Johna D. Rockefellera juniora a Abby Aldrich Rockefellerové.

Jednalo se o jednoho z největších hráčů na světové scéně od konce 2. světové války, známého zejména pro své fungování coby hlavy Chase Manhattan, korporace přezdívané jako Rockefellerova banka, jež proslula svou až „misionářskou“ misí šíření amerického kapitalismu ve světě. Dával si nicméně pozor, aby rodina přímo a oficiálně nevlastnila více než 5 % podílů zmíněné bankovní korporace, rád věci ovládal skrze nastrčené lidi a podniky, aby na něj nebylo tolik vidět. Pod jeho velením se působení banky rozšířilo globálně. V 70. letech minulého století rozšířil působení amerického bankovnictví do Egypta po setkání s Anwarem el-Sadatem, významné navázání styků s Leonidem Brežněvem ze Sovětského svazu a Čou En-lajem z Číny vyústilo v rozšíření amerických bankovních operací i do těchto zemí. V podobném duchu se takto angažoval globálně, aneb, jak sám řekl: „Málo lidí v této zemi (myslí USA) potkalo tolik světových vůdců, jako já.“ Podle toho to také vypadalo.

Jeho aktivita v mezinárodním dění sklidila i rozsáhlou kritiku. Máme na mysli například rok 1979, kdy se on a bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger snesli na tehdejšího amerického prezidenta Jimmyho Cartera, aby jej přesvědčili přivézt sesazeného vůdce Íránu do Ameriky na léčení rakoviny, nicméně hned poté, co CIA a Američané puč v Íránu naplánovali a financovali. Tento čin vyvolal rozhořčení v následovnících nového režimu Ajatolláha Chomejního a vyústil v okupaci americké ambasády a více než roční zajetí amerických diplomatů.

Udržování styků se světovými vůdci jej nikdy nepustilo; přátelil se i s kontroverzními ropnými diktátory a oblíbil si i čínského krutovládce Mao Ce-tunga, jehož kulturní revoluci, při níž zahynuly miliony lidí, považoval za velký úspěch.

Dlouhá léta víceméně vysedával v zákulisí, kde tahal za nitky, sem tam pózoval na fotkách při důležitých setkáních a také skupování všelijakého umění, financování místních muzeí, škol a podobně. A mimo to byl jednou z nejdůležitějších postav pletichářské skupiny Bilderberg a klíčových uskupení jako Rada pro mezinárodní vztahy či Trilaterální komise, kde se vyjednává mimo legitimní politické procesy o tom, kudy se bude ubírat svět.

-red-

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Sdílejte článek na sociálních sítí:

Diskuze