Zeď, nenávist i první žaloby. Už během prvních dní Trumpovy vlády to v USA žije

Ještě před inaugurací čelil Trump dvěma významným vlivům – nenávisti ze strany politické opozice, jak ve vyšších vrstvách, tak mezi občanstvem, a také mnohdy rozčarováním svých vlastních příznivců. Bezprostředně po vítězství ve volbách totiž zachvátily americké ulice rozličné emoce, a některé vyústily nejenom v protesty, ale i v násilí a páchání všelijakého výtržnictví. Na to Trump reagoval okamžitě uklidňujícím interview, kde vzýval k národní jednotě a kvapně mírnil svá předsevzetí. Z masivní zdi se rázem stal místy plot a tak dále.

To se zdá jeho nepřátelé moc neuklidnilo, ale některé původní obdivovatele přitom zneklidnilo. Rozšířilo se, že svým slibům nedostojí a že není o nic méně loutkou než ostatní, navzdory svému vystupování jakožto outsider. Tyto obavy ještě zesílily, když začal před inaugurací oznamovat, koho si přeje vidět na klíčových pozicích. Na to upozornil neúspěšný kandidát Bernie Sanders poté, co Trump oznámil Betsi DeVosovou na pozici ministryně školství. Upozornil, že kdyby její bohatá rodina nepřispěla republikánské straně miliony dolarů, zcela určitě by se k pozici ani nepřiblížila. Stejně tak znepokojivý je W. J. Clayton, člověk se silnými vazbami na Wall Street a finanční giganty jako Lehman Brothers.

Samotná inaugurace pak přinesla více kontroverze než samotné prozatímní prezidentovy činy. Inaugurace měla podle fotek, kolujících celým internetem, rekordně nízkou návštěvu, a prezident se ihned obořil do médií, že s fotkou manipulovala (ořízla) a hned se začalo mluvit o další „válce“ s médii. Pobouření občané se nechali slyšet, že by Trump neměl řešit každou věc, týkající se jeho osoby, včetně návštěvnosti inaugurace, ale pustit se do řešení opravdových problémů své země.

Co tedy následovalo, může být pro některé šokem. Trump se chopil propisky a jal se podepisovat jedno exekutivní nařízení za druhým. Nakročil ke zrušení Obamovy zdravotní reformy ObamaCare, odstoupil od gigantické TPP (Transpacifické smlouvy) a povolil výstavbu dvou kontroverzních ropovodů.

Nejvýznamnějším nařízením a zároveň jedním ze stěžejních slibů během volební kampaně je ale slavná reforma národní bezpečnosti a velká Trumpova zeď. Placení mexickou vládou, která se proti tomu pochopitelně ostře ohradila, se ovšem nekoná, a již započatou výstavbu bude financovat americká pokladna, přesněji řečeno daňoví poplatníci. Trump ovšem slibuje, že ačkoliv samotnou výstavbu financují USA, nějakým způsobem, jak sám popsal, „možná komplikovaným“, za ni Mexiko zpětně zaplatí. To rekordní množství lidí jak podporuje, tak i odmítá, a Trump se dle společnosti Gallup stál nejméně oblíbeným prezidentem americké historie. Zhruba 45 % lidí s ním totiž souhlasí, a stejně tak ho 45 % odmítá. Tak či onak ale nařízení proběhlo, a to doslova na výstavbu „velké fyzické bariéry na jižních hranicích“.

Mluvčí Bílého domu Sean Spicer ve středu pověděl reportérům, že agentům národní bezpečnosti poskytnou „nástroje a prostředky k zastavení ilegálních imigrantů před vstupem do USA“.

Na vrchol nedávných aktivit ještě přidal výhružku městům, která se otevřeně postavila proti Trumpově nové imigrační politice. Prohlásil, že ta města, která budou nadále poskytovat přístřeší ilegálním imigrantům, budou odstřižena od státních dotací, což také pověděl tisku Spicer.

Zdá se tedy, že žádné velké umírnění se nekoná, navzdory umírňujícímu přístupu bezprostředně po volbách. Nová agenda se rozjíždí naplno ve stínu masivních protestů jeho odpůrců a je vidět, že přinejmenším rok 2017 bude pro Spojené státy dosti (k)rušný.

Jan Petrák, časopis Šifra

Diskuze
Sdílejte článek na sociálních sítí: