Každá myšlenka zanechává ve vesmíru svůj otisk. Expert Šifry na parapsychologii Jan Petrák vysvětluje, co má společného nehoda jednoho letadla s tím, čemu věnujete svou pozornost…
Když se letadlo mířící do slunného Miami pozvolna chystalo na přistání, piloti zaznamenali nespecifikovaný problém s podvozkem. Rozhodli se proto přistání odložit, let mírně odklonit a během prodlouženého letu situaci vyřešit. Kapitán Robert Loft ani palubní inženýr si ale v časové tísni nevšimli, že stroj už delší dobu ztrácí výšku. Let číslo 401 se zřítil do bažin v oblasti Everglades a při nehodě 29. prosince 1972 zahynulo 101 z celkových 176 pasažérů. Příběh kapitána Lofta, palubního inženýra Donalda Repa a mnoha dalších cestujících ovšem smrtí překvapivě neskončil – naopak jí začal.
Některé letušky totiž po této tragédii čas od času na palubě různých letů narazily na „černé pasažéry“, kteří tam neměli co dělat. Když se na ně pokusily promluvit či s nimi jinak interagovat, nezvaní hosté obvykle zmizeli. Obzvláště zajímavé jsou v této souvislosti příhody právě s kapitánem Loftem a inženýrem Repem. Jejich přízraky se údajně objevovaly ve chvílích, kdy mělo nebo mohlo dojít ke katastrofám. Upozornily na problém – hrozbu požáru v motoru, závadu v hydraulickém systému, poruchu v kabelech – a ohromená posádka, z níž mnozí zesnulého pilota i jeho kolegu znali, tak předešla neštěstí. A ne jednou. Duchové se zjevovali ve všech letadlech, v nichž byly použity funkční součástky z vraku letu 401.
Není divu, že se let číslo 401 se stal světoznámou duchařskou povídkou, dočkal se knih (Duch letu č. 401 od John G. Fullera z roku 1976) i filmových zpracování (Duch letu 401 z roku 1978). Dlouho se však nestal tím, čím by měl – předmětem objektivního zkoumání. Spiritisté jásali – hle, dobré duše se vrátily pomáhat! Skeptikové, ti si odfrkli, a ostatní si užili film a na příběh zapomněli. A to přesto, že se podstata této události může zakládat na stejných fenoménech jako mnohé starodávné náboženské příběhy i nespočet podivných událostí napříč historií, nezřídka označovaných jako nadpřirozené jevy.
V prvním čísle Šifry jsme v článku Parapsychologie v říši divů zmiňovali, že zásadním objevem nespočtu experimentů 20. století byla prokázaná dovednost lidské mysli produkovat stále nedokonale probádanou nefyzikální energii PSI (už samotné slovo energie je zde zavádějící, neboť se jedná o jev fyzikálního světa). Pro hlubší ponoření se do tajů lidské mysli je však třeba seznámit se s dalšími fenomény spojenými s mimosmyslovým vnímáním (ESP) i psychokinezí (PK). Většina zdánlivě rozmanitých jevů spolu totiž souvisí více, než by se mohlo zdát. Vydejme se proto společně na cestu o mnoho tajemnější, než je rozpoznávání barev na kartičkách, a podstatně úžasnějších, než je rotující papírek.
Těší mě, Picasso
Pro začátek si připomeňme, kromě v úvodu zmíněného letadla, několik dalších zajímavých příkladů, které se prokazatelně a mnohdy v různých modifikacích udály či udávají: 1) Na místech, kde se odehrály násilné činy a další katastrofy, se návštěvník, a to aniž by znal historii místa, cítí nesvůj a nejraději by odešel. Představte si například koncentrační tábor; 2) Přízrak zoufale vyhlížejícího muže se zjeví u mostu, chvíli se rozhlíží, načež skočí. To dělá v pravidelných intervalech (třeba jednou do roka do údajného výročí skutečné sebevraždy, jež se na stejném místě odehrála); 3) Malíř dokáže nakreslit úžasná díla v absolutní tmě; 4) Médium napíše řadu historických románů, jež mu nadiktuje duch, údajně pocházející z onoho období. V knihách se objeví řada pozoruhodných faktů, o nichž dosud nevědělo ani mnoho historiků; 5) Oběť nehody se vznáší nad svým bezvládným tělem v nemocnici a pozoruje lékaře, jak ho oživují; 6) Když jsem psal test malé maturity z matematiky, netušil jsem, jak vypočítat většinu příkladů. Naštěstí jsem nemusel odevzdávat i výpočty, takže jsem zavřel oči a vybral si ze čtyř možností ty, které mě napadly jako první. Dostal jsem dvojku, všechny odhadnuté odpovědi byly správné a šprti se šli zahrabat.
Pro vysvětlení netřeba se hned utíkat k černé magii ani zásahu shůry. Ač to tak možná nemusí na první pohled vypadat, všechny tyto příklady lze vysvětlit na základě jediné, přirozené schopnosti lidské mysli. ESP i PK se vyznačují přinejmenším zvláštními pravidly fungování. Zprostředkovávají se vždy fantasticky zkreslené. Nervová soustava přijme podnět získaný pomocí mimosmyslového vnímání, ale neumí s ním pořádně pracovat. Proto se projeví ve formě slyšiny, halucinace či náhlého prozření. Tento prvek dramatičnosti často zavádí člověka k mylným představám, a místo uvědomění si svého silného ESP se začne považovat za médium, osobu posedlou duchem či ďáblem, inkarnovaného Picassa nebo čaroděje.
Pro ESP i PK dále neplatí bariéry prostoru ani času. To znamená, že jakmile se vědomí naučí „číst“ informace schované za neprůhledným papírkem, dokáže získat informace z dopisu na poště, z amerického kontinentu a teoreticky i z jakéhokoliv jiného bodu ve fyzickém vesmíru. Toho se například snažil nákladným výzkumem docílit Sovětský svaz i další světové mocnosti. Jedním z vybraných adeptů, dovezených do Moskvy, aby spolupracoval se zdejšími parapsychology na možnostech mimosmyslové špionáže, byl i český vědec Milan Rýzl.
Dalším zásadním zjištěním je existence nefyzické, laicky řečeno „astrální“ sféry, můžeme říct i dalšího rozměru. Právě v něm ESP i PK probíhají, neomezeny časoprostorovými zákony trojrozměrného světa. S tím souvisí schopnost mozku, přesněji paměti, jež se projevila v první sadě zmíněných příkladů – tzv. mentální impregnace neboli „otisk psychiky“.
Jak močí Chuck Norris
Schopnost využívat jak běžných smyslů, tak i mimosmyslového vnímání, psychokineze či mentální impregnace, dělá z myslících bytostí unikátní výjimky ve vesmíru – na jedné straně materiální schránky, jež se pohybují v prostoru, vidí, slyší, rostou a umírají, na druhé straně nositelé vědomí pronikajícího do sféry zcela mimo prostor i čas.
Každá lidská myšlenka zanechává otisk, který sice existuje v nefyzikální rovině, ale je nějakým způsobem provázaný s místem v časoprostoru, kde se odehrála. Stručně řečeno, cokoliv si usmyslíme, tak už navždy v určité formě existuje. Intenzivní myšlenky generují energii PSI a obzvlášť v emocionálně vypjatých situacích (například smrt, šok, nebo naopak radost) zanechají mentální otisk. Pokud se někdo na takto „poznamenané“ místo přiblíží, může to pomocí svého ESP vycítit. V koncentračních táborech se budeme cítit příšerně, neboť se zde tak lidé cítili, bylo jich hodně a myšlenky dosahovaly extrémní intenzity. Stejně tak na místě, kde se často medituje, bude vládnout poklidná, harmonická atmosféra, neboť návštěvník vycítí pomocí ESP všechen soulad předchozích meditujících.
Mentální impregnace (MI) však nezahrnuje jen pouhé pocity. Pomocí mimosmyslových mechanismů je člověk schopen zachovat velice komplikované procesy. Pilot letu 401 si zřejmě usilovně přál situaci vyřešit, zachránit letadlo i pasažéry a bezpečně doletět. Havárie letadla musela být nadmíru dramatickým, emotivním prožitkem. Z hlediska parapsychologie přináší mnohem důvěryhodnější vysvětlení záhady letu 401 spíše ESP než opravdoví duchové. Mentální impregnace pilota doslova ulpěla na částech letadla, a tu následně vnímalo ESP budoucích cestujících. Jeho přízraky navíc projevovaly známky ESP, neboť předpovídaly, co se stane. Bariéra času totiž ESP příliš netrápí. Spíše než o věštecky nadaného ducha se jednalo o psychickou aktivitu pilota – ovšem vytvořenou ještě v době, kdy byl naživu. Personál zachytil jeho neobyčejně silnou impregnaci, přičemž si mozek každého z nich informaci zkreslil a zdramatizoval jinak.
Muž skákající z mostu představuje podobný příklad. Sebevraždu provázejí nadmíru silné emoce, obzvlášť v samotný okamžik skoku. Výsledkem toho vznikne „duch“, zaseknutý v nekonečné smyčce prožívání své poslední minuty. Vysvětlení na základě poznatků parapsychologie mluví jinak: Mentální otisk jeho prožitku kolemjdoucí občas zachytí (všimněte si, že „duchy“ vídají především lidé na podobné věci citlivější; paradoxně díky své otevřenosti spiritismu nepřímo podporují své ESP), a prožije si vjem jako přehrávání posledního momentu zoufalého muže. Kdyby se jednalo o přežívající duši člověka, vykazovala by prvky rozumu, inteligentního jednání. Ovšem duchové takových případů opakují neustále dokola jednu činnost, nelze s nimi komunikovat ani je ovlivnit. Chovají se doslova jako pouhá „nahrávka“ své smrti.
Kdybychom si teoreticky, a samozřejmě čistě akademicky, chtěli vystřelit z vnímavých lidí budoucnosti, mohli bychom provést zajímavý experiment. Opakovaně navštěvovat určité místo, plně se soustředit na obraz Chucka Norrise, jak močí díru do betonu. S dostatečně mocným otiskem by se dalo docílit vytvoření přízraku, jenž by děsil/bavil budoucí cestovatele tím, že by se zjevoval na temné cestě a trýznil bezmocný beton. Samozřejmě jen ve vizuálních projevech mysli příjemce; možná by se každému zjevil docela jiný vtípek. Co se teorie týče, nemá tato logika chybu.
Za oponou
Parapsychologové věří, že řádné studium a výcvik ESP i PK přinesou jednoho dne lidstvu větší užitek než zábavu a děsivé pocity ve starých budovách. Dokonalé ESP nahradí jakýkoliv nefungující smysl. Tušili to kacíři ve středověku, než byli upáleni, a začíná to tušit stále více lidí v dnešních dobách. Jen tomu často špatně říkají. Každá záhadně fungující „magie“, pokud se nejedná o vydařený podvod, představuje jen dosud nepoznanou vědu.
V úvodu jsme zmínili příklad malíře tvořícího poslepu. Marjan Gruszewski, polské médium 20. let minulého století, údajně namaloval některé ze svých obrazů v absolutní tmě. ESP mu mohlo bez problému chybějící zrak zprostředkovat.
Jakmile pochopíme širokou škálu využití ESP, jež umožňuje získávat informace prakticky ze všech míst a období, tedy kromě přítomnosti zahrnuje retrokognici (vědění minulého) i prekognici (budoucího). Přimyslíme-li si i PK, kterou lze ovlivňovat fyzický svět okolo nás, a to i na velké vzdálenosti, dojdeme ke zcela novým představám o fungování světa. Nemá smysl vypisovat všechny jevy, se kterými se setkáváme a stále jim nerozumíme. Samozřejmě ne všechny spadají pod rámec parapsychologie, zadruhé nejsme s to plně pochopit jejich fungování a zatřetí, naše ESP i PK jsou v současné době velmi nedokonalé a zakrnělé a jejich hodnota spočívá spíše ve výzkumu než v praktickém využití. Přesto existují lidé s dostatečně vyvinutými schopnosti na to, aby přinášeli přesvědčivé odpovědi na otázky, jež nelze vyřešit jinak.
„Když jsem psal test z matematiky, zavřel jsem oči a vybíral ze čtyř možností ty, které mě napadly jako první. Dostal jsem dvojku a šprti se šli zahrabat.“
Právě ESP nabízí ideální a díky přísnému vědeckému dohledu poprvé v moderní historii řízené zkoumání onoho vyššího světa – říkejme tomu jakkoliv –, zkrátka existenční roviny nad naším fyzikálním světem. Kromě využití v lékařství (léčitelství a určování chorob a jejich příčin) pomysleme i na nový způsob ověřování si pravdy (kriminalistika, ale i politika). Když si představíme, jaký dopad by mělo vyučování ESP ve školách, „národní bezpečnost“ by byla fatálně ohrožena generací lidí, kteří přestanou vládám a prominentům zobat z rukou propagandu, neboť by velice snadno prohlédli, co se za ní skrývá. Masová znalost dění za oponou by pak vládcům snadno zatrhla tipec na jevišti samotném a divadlo by skončilo.
Nejenom parapsychologie nás stále učí, že skoro nic ve světě není takové, jaké se zdá být na pohled. Nesmíme slepě věřit ani dojmu, ani závěrům „jednoho smyslu“, ale je třeba nahlížet na vše z více úhlů, podrobit zdravé zkoumavé kritice, a přesto nic nezavrhovat předem, neboť jen zaslepený egoista by si mohl myslet, že zná na všechno odpověď a další zprávy pocházejí jen z čiré fikce. Zároveň se však můžeme učit o správně pojaté vědě. Nebudeme bortit všechny úžasné nápady a pojetí, abychom je přeměnili na nudná, strohá šedivá fakta všední existence. Postupně svět uvidíme jako něco mnohem úžasnějšího, než dokáže obsáhnout jakákoliv učebnice či náboženská kniha. Všechna zjištění o vyšším světě se zpracovávají v podobenstvích. Ani řeč, ani lidská představivost nedovede obsáhnout něco tak nepředstavitelného.
A proto přináší zavádějící a fantaskně přetvořené vize i ESP výborně vycvičeného člověka. A to dokonce i ve stavu hypnózy, kde se očistí ode všech ostatních vjemů. Za všechny chyby v poznávání vděčíme naší mysli – upravuje si každý přijatý vjem na základě předchozích skutečností či představ. Zkreslení se projevuje hlavně u ESP – kde vědomí zkrátka neví, jak přijatou informaci prezentovat, neboť s tímto mechanismem lidstvo nejspíš už velice dlouho neumí pořádně pracovat.
Zákon schválnosti
Jeden z úvodních příkladů odkazoval na médium, jemuž údajný duch diktoval historické romány. Příběh pochází ze začátku 20. století. Americké médium J. H. Curran sepsal celou řadu knih, obsahujících historická fakta, o nichž mohl jen stěží vědět, neboť určité skryté detaily nebyly známy ani historikům. Díla mu prý diktoval duch osoby jménem Patience Worthová, žijící v 17. století. Curran získal unikátní přístup k historickým poznatkům, jež se ale odhalovaly jen skrytě a v pozadí příběhu.
Na ESP situace sedí perfektně – při navozování potřebného stavu se naučil používat ESP tak, aby získal data o atmosféře a určitém dění ze 17. století. Věřil v duchy, a tak se mu ESP projevilo ve formě diktujícího ducha zemřelé dámy. Kdyby však upřímně uvěřil, že „pouze“ brilantně zvládá mimosmyslové vnímání, nemusel by hrát se svou vlastní mysl hru na diktujícího a zapisovače. Mohl cíleně vyhledávat chybějící poznatky z historie a mnoho nejasných událostí objasnit. Stačí porozumět, jakým způsobem mysl jednotlivce ovlivňuje prožitky, a z fantastična filtrovat střípky pravdy.
Jelikož mimosmyslové schopnosti závisejí na psychice více než cokoliv jiného, snadno si domyslíme, jak velký vliv má na jejich působení proměnlivá mysl. Proto je zásadním faktorem ve všech parapsychických pokusech dobrá nálada a touha úspěšného ESP či PK docílit. Popravdě, psychické rozpoložení ovlivňuje průběh mimosmyslových jevů tak silně, že se u některých lidí nedostatečné sebevědomí nebo nedůvěra v tyto schopnosti projeví ESP záměrným sabotováním správných odpovědí. Jinak řečeno, ESP určité osoby zajistí mimořádně špatný výkon nebo při rozhodování volí tak, aby nakonec docílilo realizace jejích obav. ESP působí, ať si jej uvědomujeme nebo ne, a to jak v kladném smyslu, tak v záporném. Říká se tomu PMIR (PSI mediated instrumental response neboli nevědomé paranormální jednání). Jak často se vám stane, že se určitou shodou okolností stane přesně to, co nechcete?
Pokud výsledek způsobil mechanismus PMIR, existuje způsob, jak mu v budoucnu předejít. Neomílat si v hlavě donekonečna představy toho, jak špatně by situace mohla dopadnout nebo jak nechcete, aby skončila. ESP je dobrý sluha, ale laicky řečeno považuje každou vaši myšlenku za úkol nutný zrealizovat. Snad proto se říká skoro v každé duchovní nauce i motivační literatuře cosi jako „myslete pozitivně“. Výsledné fungování ESP ovlivňuje příliš velké množství nejen psychologických, ale i fyziologických (hormony a látky působící na mozek/mysl) faktorů, a tím pádem si nemůžeme být nikdy jisti tím, jak se naše ESP zachová či nezachová. Dopad vnitřních bloků a traumat mívá silné následky – někdy mohou podobné schopnosti otevřít, jindy zcela zablokovat.
V kontextu ESP uděláte nejlépe, když zahltíte mysl představami svých úspěchů a triumfů, nikoliv obavami z proher a nepřízní osudu. Jak pravil Buddha: „Vše, čím jsme, je výsledkem našich myšlenek.“ Snad i proto na Zemi panuje tak nepředstavitelný chaos. ESP jednoho člověka stěží změní svět či společnost, ale pokud si uvědomíme, že každý z nás disponuje malou částečkou celkové univerzální síly, zároveň nám dojde, jakou moc svírá kolektivní vědomí, když se tisíce i miliony lidských myslí upřou k jednomu tématu, jedné myšlence, jedné změně.
Vy, kdož nevěříte sami sobě, přestaňte si škodit, a začněte ovlivňovat osud ve svůj prospěch. Nejen v parapsychologii zjišťujeme, že každý člověk má moc do příběhu lidských dějin napsat svou vlastní kapitolu! Pak už zůstává jen na něm, jakou roli si v ní zvolí.
Jan Petrák
