Záhadné krápníkové kruhy ve Francii byly postaveny už před 175 000 lety. Mnohem dřív, než přišli Homo Sapiens

Kruhové stavby”, které byly nalezeny hluboko v jeskyni na území dnešní Francie v 90. letech minulého století, odkryly své tajemství. Skupina vědců se sem po více než 20 letech znovu vrátila na průzkum a výsledkem je šokující zjištění. Stalagmitické kruhy byly vztyčeny už před 175 000 lety, tedy 100 000 let předtím, než do Evropy přišli první lidé druhu Homo Sapiens.

Slovo neandrtálec se běžně používá jako nadávka pro nepříliš chytrého či zaostalého člověka, aktuální objev z jeskyně Bruniquel však ukazuje naše vymřelé příbuzné v trochu jiném světle. Ostatně i věda dosud neandrtálce považovala za primitivní a neschopné jakékoliv cílené stavby. Zdá se, že díky kruhovým strukturám nalezeným na jihozápadě Francie opět nastal čas přehodnotit historii.

Kruhy se ukrývají ve tmě jeskynního komplexu a vědecký tým na ně poprvé narazil už před 26 lety. V 90. letech zde byl proveden první průzkum a našly se zde zbytky zvířecích kostí, jejichž stáří bylo odhadnuto na 50 000 let. Pátrání po stopách lidského osídlení ale bylo po krátké době přerušeno z důvodu smrti tehdejšího vedoucího výzkumu. Záhadné struktury tak mohly své tajemství držet ještě téměř tři desetiletí.

Odborníci se rozhodli do jeskyně vrátit teprve před několika lety a my už teď můžeme s jistotou tvrdit, že to opravdu stálo za to. O jejich objevu informoval minulý měsíc časopis Nature a a tento jeskynní nález se dá považovat za vůbec nejstarší dochovaný výsledek stavitelského snažení. Poněkud krkolomné označení je v tomto případě zcela na místě, protože nazývat nalezené krápníkové kruhy slovem stavba je asi přeci jen trochu přehnané.

To však nic nemění na tom, že se jedná o revoluční objev. Zídky ze stalagmitů se nacházejí přibližně 300 metrů daleko od vchodu do jeskyně, největší z nich má tvar kruhu o poloměru zhruba 7 metrů a je vysoká asi 40 centimetrů. Jako stavební materiál neandrtálci použili na 400 kusů ulámaných stalagmitů, které byly podle analýzy ulomeny před 175 000 lety. Fakt, že se navršené krápníky nacházejí 300 metrů hluboko v jeskyni, vyvedl vědce z dalšího omylu. Neandrtálci (anebo byl stavitelem někdo úplně jiný?) si při stavbě v úplné tmě totiž nepochybně museli svítit ohněm a ovládání tohoto elementu se u nich dosud také nepředpokládalo. Začíná to být opravdu jasné, mezi neandrtálci a lidí současného typu není v oblasti schopností až tak velký rozdíl, jak jsme si dosud mysleli,” uvedla archeoložka z Univerzity v Leidenu pro časopis New Scientist.

Tento objev znamená pro archeologii velký přínos a nové poznatky, nese s sebou ale i jednu velkou otázku, na níž už se dost možná nikomu nepodaří odpovědět. K čemu ty kruhové zídky vlastně sloužily? Nejvíce archeologů zastává teorii náboženského účelu, ale je to stále teorie. O možném využití krápníkových struktur už můžeme jen spekulovat a pravděpodobně nám jejich funkce či důvod pro jejich stavbu zůstane ještě nějakou dobu skryt pod hávem času neuvěřitelných 175 000 let.

Lukáš Marek

Zdroj: https://www.theguardian.com/science/2016/may/25/neanderthals-built-mysterious-cave-structures-175000-years-ago