Švédští sociální demokraté sice v nedělních parlamentních volbách dostali nejvíc hlasů, vítězství ale spíše utrpěli. Osmadvacet procent (28,1) by sice pro většinu politických stran byl úspěch, ale pro sociální demokraty ve Švédsku je to katastrofa. Tak špatně si nevedli ani v roce 1911, kdy dostali 28,5 % a od té doby neklesli pod 30 %, často ani pod 40. S několikaletými přestávkami (1976-82 či 2006-2014) vládla strana prakticky non stop.

Sociální demokraté si nevedli kdovíjak skvěle ani v minulých a předminulých volbách, kdy se sotva přehoupli přes 30 %, ale vzhledem ke špatné bezpečnostní situaci v zemi, kdy kvůli neregulované masové migraci vznikají ve městech no-go zóny, roste kriminalita a počet sexuálních útoků a lidé se bojí na mnoha místech vyjít na ulici, pád pokračuje. Spíše je s podivem, že i v takové situaci dokázali zvítězit.

Jedním z takových typických míst je stockholmská čtvrť Rinkeby, která vznikla před lety jako sociální projekt pro přistěhovalce. Výsledek? Ghetto, kde jsou všechny nápisy v arabštině nebo turečtině a neodváží se tam ani sebevrah. Není to ale moc platné. Auta tam hoří jako pochodně, válčí mezi sebou gangy a roste výrazně i počet sexuálních útoků.

Ačkoli čtvrtí, kam se bojí i policisté, prudce přibývá, politici jim enříkají no-go zóny, tedy oblasti, kam by se nemělo chodit, ale jako „obzvláště zranitelné oblasti“. V roce 2015 zveřejnila švédská policie seznam nebezpečných míst, kam se nechodí, ale nesmí se tomu tak říkat – bylo jich 53, od té doby jich přibylo minimálně osm. Podobně jako v Německu je ale nevhodné o nezvládnuté migraci mluvit.

Velkého úspěchu tak naopak logicky dosáhla strana Švédští demokraté, která silně kritizuje švédskou imigrační politiku, a vysloužila si proto tradiční nálepky jako krajně pravicová, neonacistická či extremistická. Se 17,6 procenty hlasů skončila třetí hned za tradiční liberálně-konzervativní stranou Umírnění, jež dostala 19,8 %. A to přitom průzkumy Švédským demokratům připisovaly až 25 procent. Šéf Švédských demokratů Jimmi Akesson z toho byl přesto tak unesený, že se prohlásil za vítěze švédských voleb.

A svým způsobem má pravdu. Něco takového by u sociálně smýšlejících, solidárních a liberálních Švédů bylo dříve nemyslitelné. Země vždycky fungovala a byla pro ostatní vzorem. Švédové platí sice vysoké daně, za ty ale získali skvělou úroveň služeb a fungující sociální stát nejen na papíře. Jejich pohled mění až katastrofální migrační krize, která z jejich poklidné země dělá bojovou zónu.

Při nynějších výsledcích nemohou vzniknout tradiční vládní koalice, neboť středo-levý blok v čele se Sociálními demokraty ani středo-pravý blok vedený Umírněnými nemůže vytvořit většinu. Dosavadní premiér a předseda sociální demokracie Stefan Löfven už se tak nechal slyšet, že je na čase přestat se držet tradičního systému politických bloků a začít jednat napříč politickým spektrem – to vše s cílem vyšachovat Švédské demokraty, o kterých řekl, že „uznávali Hitlera a rozdmýchali plameny rasismu“. Akesson během volební noci připomněl, že je připraven jednat „se všemi politickými stranami ve Švédsku” a vyzval k jednání o společné vládě konzervativního vůdce Ulfa Kristerssona, jenže všechny hlavní demokratické politické strany už před volbami řekly, že se Švédskými demokraty spolupracovat nechtějí. Dočkají se tak Švédové nějaké formy velké koalice? Pokud ano, lze očekávat, že Švédští demokraté udou i nadále posilovat a pořádný sešup sociální demokracie teprve začne.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra