Představte si, že někdo dokáže naprogramovat vaše chování pouhým vstříknutím určité látky do mozku. Ještě před nedávnem tato představa připomínala spíše scénář sci-fi filmu. Vědci z Pensylvánské univerzity však provedli experiment na mravencích, který naznačuje, že něco takového může být v budoucnu opravdu možné.
Studie o experimentu pensylvánského biologa Daniela Simoly byla zveřejněna minulý měsíc časopisem Science a její výsledky jsou ohromující. Mravenci, na kterých byl experiment proveden, žijí ve vysoce organizovaných koloniích.
Členové kolonie se dělí na dvě základní skupiny. Jedna část mravenců plní funkci silných vojáků, kteří mají za úkol chránit kolonii. Ostatní mravenci zastávají funkci dělníků, shánějí potravu a starají se o královnu. Mravenci se však neliší pouze chováním, jejich rolím odpovídají i tělesné atributy. Vojáci jsou podstatně větší a silnější než dělníci. Na tom by nebylo nic zvláštního, nebýt zásadního poznatku, který vědcům nedal spát.
Vojáci a dělníci se totiž chovají i vypadají jinak, přestože genetická informace uložená v jejich DNA je u obou úplně stejná. Vědci si proto dlouho lámali hlavy nad tím, jak je to možné. Jak se mohou vojáci a dělníci vůbec lišit, když jsou jejich genomy zcela identické?
S odpovědí přišel pensylvánský vědecký tým teprve nedávno. Podle týmu Daniela Simoly jsou příčinou těchto změn enzymy, které dokážou spustit sérii genetických změn. Tvrzení výzkumníci podložili i úspěšným experimentem. Po několika pokusech se podařilo do mozku mravence vstříknout správný enzym, který způsobil, že voják se začal okamžitě chovat jako dělník.
Po vstřebání těchto informací se většině z nás přirozeně vloudí do hlavy myšlenka, zdali by se podobným postupem dalo ovlivnit i chování člověka a jaké by to popřípadě mohlo mít následky. Experiment byl sice vykonán pouze na mravencích, výzkumníci však poznamenali, že genetické systémy pracují podobně i u jiných zvířat, dokonce i u savců. Nedá se tedy vyloučit, že by se tímto způsobem dalo přeprogramovat chování člověka.
Co všechno by se mohlo stát, kdyby se vědcům podařilo aplikovat tuto metodu na člověka? Takový objev by našel dobré využití například ve zdravotnictví. Ovšem při pomyšlení na to, jak by to mohlo dopadnout, kdyby se technologie dostala do špatných rukou, můžeme být rádi (a doufat), že se výzkum zaměřil zatím pouze na mravence.
Lukáš Marek
