Klíčová surovina pro výrobu chytrých mobilů je kobalt, který se těží až z 80 % v Demokratické republice Kongo. Z velké části právě kvůli této nerostné surovině a mnoha dalším se v Kongu dlouho a nemilosrdně válčí. V honbě za tímto obrovským bohatstvím figurují společnosti jako banka HSBC, GE, Goldman Sachs, Pfizer či Gilead Sciences. Tyto euroamerické korporace úzce spolupracují či spolupracovaly s Rwandou a Ugandou, které s Kongem sousedí a které, jak již dříve potvrdil panel OSN, postavily svoji ekonomiku právě na drancování nerostných zdrojů východního Konga.

Nyní přinesla organizace Amnesty International (AI) informace o tom, že jsou korporacemi pro těžbu kobaltu zneužívány děti. Děti od sedmi let musí pracovat v život ohrožujících podmínkách v dolech s kobaltem, který následně končí v milionech kusů smartphonů, aut nebo počítačů prodávaných po celém světě.

I případ vyšetřovala společně s africkým dohledem nad zdroji Afrewatch a neziskovkou, která se zabývá lidskými právy Afričanů v odvětví těžebního průmyslu. Vyslechli 90 dospělých i dětí z pěti těžebních lokalit. Svědci se svěřili, v jak hrozných podmínkách jsou nuceni pracovat 12 hodin denně, bez odpovídajícího oblečení a vybavení, jako jsou ochranné masky, rukavice a tak dále, což jim všechno způsobuje trvalé zdravotní následky.

Nejen na sedmileté děti jsou kladeny přehnané nároky. Několik z nich přiznalo, že byly bité stráží rozmístěnou v dolech. V těžebních lokalitách zřízených načerno jsou pracovníci pod pohrůžkami a vydíráním dokonce nuceni platit pokuty za své zaměstnavatele. Přitom denní plat těchto lidí se pohybuje kolem jednoho či dvou dolarů.

Podle vyšetřování Amnesty International a informací deníku Guardian využívají kobalt těžený v Kongu i značky jako Apple, Microsoft nebo Vodafone. Apple se bránil obvinění tím, že současně vyhodnocoval, zda skutečně tento kobalt používá ve výrobě svých technologií, a nakonec přišel se závěrem: „Zaměstnávání nezletilých netolerujeme u žádného našeho dodavatelského řetězce – jsme hrdí, že jsme vnesli do naší výroby nové průkopnické záruky bezpečí.“

Vodafone ve své reakci na výzvy Amnesty International uvedl: „Společnost neví, zda náš kobalt pochází či nepochází z Katangy v Kongu… Obě hutě a doly, ze kterých kov, jako je kobalt, pochází, jsou několik kroků od Vodafonu v dodavatelském řetězci.“ Podobně se k věci vyjádřil i Microsoft. Tvrdí, že zdroje je těžké dohledat.

Celkem by se v současnosti mělo jednat o 16 nadnárodních značek, které používají takto vytěžený kobalt do lithiových baterií. Spousta z nich také popírá jakoukoli spolupráci s čínskou společností Huayou Cobalt. Ta překupuje 40 % neopracovaného kobaltu právě z Demokratické republiky Kongo a pak jej dále prodává výrobcům baterií. Huayou Cobalt se vyjádřila, že navzdory obvinění si nebyla vědoma, že by kterýkoliv z jejich legitimních partnerů najímal děti k nucené práci.

Amnesty International a Afrewatch se naopak domnívají, že pro nadnárodní společnosti nemůže být složitě dohledat své zdroje a dodavatele a původ kobaltu. „Tyto společností mají společné zisky 125 miliard dolarů a neexistuje zde žádná omluva pro to, že neinvestují část těchto zisků do způsobů zjišťování, odkud materiály, které skupují, pocházejí,“ řekl Mark Dummett, výzkumník v oblasti obchodu a lidských práv pro Amnesty International.

Podle odhadu UNICEF z roku 2012 je do těžby zapojeno 40 000, z toho většina do těžby kobaltu. Odhadem jsou v této africké oblasti nevyužité minerály v celkové hodnotě 24 bilionů dolarů.

Globální poptávka po kobaltu stoupá, ale trh je povětšinou neregulovaný. Amnesty International a Afrewatch se snaží využít svoje zjištění k vyzvání nadnárodních společností, aby provedly vyšetřování svých dodavatelských řetězců pro lithium-iontové baterie. A aby kontrolovaly všechny druhy zneužívání práce včetně té dětské a chovaly se mnohem transparentněji.

Mark Dummett z AI dodává: „Kdokoliv s chytrým telefonem by měl být zděšený při pomyšlení na tak malé děti, které provádějí zničující práci 12 hodin denně.“

Otázka je, jak by to uživatelé, kterým tyto telefony s obrovskými zisky korporace prodávají, mohli změnit.

Simona Patelisová

Zdroj

Sdílejte článek na sociálních sítí:

Diskuze