Klíčová surovina pro výrobu chytrých mobilů je kobalt, který se těží až z 80 % v Demokratické republice Kongo. Z velké části právě kvůli této nerostné surovině a mnoha dalším se v Kongu dlouho a nemilosrdně válčí. V honbě za tímto obrovským bohatstvím figurují společnosti jako banka HSBC, GE, Goldman Sachs, Pfizer či Gilead Sciences. Tyto euroamerické korporace úzce spolupracují či spolupracovaly s Rwandou a Ugandou, které s Kongem sousedí a které, jak již dříve potvrdil panel OSN, postavily svoji ekonomiku právě na drancování nerostných zdrojů východního Konga.

Nyní přinesla organizace Amnesty International (AI) informace o tom, že jsou korporacemi pro těžbu kobaltu zneužívány děti. Děti od sedmi let musí pracovat v život ohrožujících podmínkách v dolech s kobaltem, který následně končí v milionech kusů smartphonů, aut nebo počítačů prodávaných po celém světě.

I případ vyšetřovala společně s africkým dohledem nad zdroji Afrewatch a neziskovkou, která se zabývá lidskými právy Afričanů v odvětví těžebního průmyslu. Vyslechli 90 dospělých i dětí z pěti těžebních lokalit. Svědci se svěřili, v jak hrozných podmínkách jsou nuceni pracovat 12 hodin denně, bez odpovídajícího oblečení a vybavení, jako jsou ochranné masky, rukavice a tak dále, což jim všechno způsobuje trvalé zdravotní následky.

Nejen na sedmileté děti jsou kladeny přehnané nároky. Několik z nich přiznalo, že byly bité stráží rozmístěnou v dolech. V těžebních lokalitách zřízených načerno jsou pracovníci pod pohrůžkami a vydíráním dokonce nuceni platit pokuty za své zaměstnavatele. Přitom denní plat těchto lidí se pohybuje kolem jednoho či dvou dolarů.

Podle vyšetřování Amnesty International a informací deníku Guardian využívají kobalt těžený v Kongu i značky jako Apple, Microsoft nebo Vodafone. Apple se bránil obvinění tím, že současně vyhodnocoval, zda skutečně tento kobalt používá ve výrobě svých technologií, a nakonec přišel se závěrem: „Zaměstnávání nezletilých netolerujeme u žádného našeho dodavatelského řetězce – jsme hrdí, že jsme vnesli do naší výroby nové průkopnické záruky bezpečí.“

Vodafone ve své reakci na výzvy Amnesty International uvedl: „Společnost neví, zda náš kobalt pochází či nepochází z Katangy v Kongu… Obě hutě a doly, ze kterých kov, jako je kobalt, pochází, jsou několik kroků od Vodafonu v dodavatelském řetězci.“ Podobně se k věci vyjádřil i Microsoft. Tvrdí, že zdroje je těžké dohledat.

Celkem by se v současnosti mělo jednat o 16 nadnárodních značek, které používají takto vytěžený kobalt do lithiových baterií. Spousta z nich také popírá jakoukoli spolupráci s čínskou společností Huayou Cobalt. Ta překupuje 40 % neopracovaného kobaltu právě z Demokratické republiky Kongo a pak jej dále prodává výrobcům baterií. Huayou Cobalt se vyjádřila, že navzdory obvinění si nebyla vědoma, že by kterýkoliv z jejich legitimních partnerů najímal děti k nucené práci.

Amnesty International a Afrewatch se naopak domnívají, že pro nadnárodní společnosti nemůže být složitě dohledat své zdroje a dodavatele a původ kobaltu. „Tyto společností mají společné zisky 125 miliard dolarů a neexistuje zde žádná omluva pro to, že neinvestují část těchto zisků do způsobů zjišťování, odkud materiály, které skupují, pocházejí,“ řekl Mark Dummett, výzkumník v oblasti obchodu a lidských práv pro Amnesty International.

Podle odhadu UNICEF z roku 2012 je do těžby zapojeno 40 000, z toho většina do těžby kobaltu. Odhadem jsou v této africké oblasti nevyužité minerály v celkové hodnotě 24 bilionů dolarů.

Globální poptávka po kobaltu stoupá, ale trh je povětšinou neregulovaný. Amnesty International a Afrewatch se snaží využít svoje zjištění k vyzvání nadnárodních společností, aby provedly vyšetřování svých dodavatelských řetězců pro lithium-iontové baterie. A aby kontrolovaly všechny druhy zneužívání práce včetně té dětské a chovaly se mnohem transparentněji.

Mark Dummett z AI dodává: „Kdokoliv s chytrým telefonem by měl být zděšený při pomyšlení na tak malé děti, které provádějí zničující práci 12 hodin denně.“

Otázka je, jak by to uživatelé, kterým tyto telefony s obrovskými zisky korporace prodávají, mohli změnit.

Simona Patelisová

Zdroj

Diskuze

NEZAPOMEŇTE ČÍST

Revoluce? Místo pouličních lamp nám již brzy mohou na cestu svítit bakterie

Všichni určitě známe světlušky, které dokážou produkovat světlo díky bioluminescenci - chemickým reakcím v jejich tělech. Může být ale tento proces užitečný i pro...

Že nehrozí jaderný konflikt? Pentagon má plán, jak vyhodit Rusko, Čínu a celou planetu do povětří

Veřejně přístupné válečné dokumenty potvrdily, že atomová válka je stále v kurzu a na tabuli Pentagonu.V potaz musíme vzít hlavně to, že v porovnání s rokem 1950 jsou...

Švábí mléko? Podle vědců superpotravina budoucnosti. Je čtyřikrát výživnější než kravské

Je více než čtyřikrát výživnější než mléko kravské a výzkumníci ho považují za univerzální superjídlo, které obsahuje všechny důležité složky lidské stravy. Ano, opravdu...

Náckům vstup zakázán. Aneb kdo volil Trumpa, nesmí do restaurace

Bezprostředně po výsledcích amerických voleb jsme všude slýchali, jak se lidé v některých výhradně „liberálních“ státech v USA, zejména v Kalifornii, pustili do ulic a jali se...

Jak na nezvladatelné dítě?

Máte doma nezvladatelné dítě takové a máte pocit, že už jste vyzkoušeli snad úplně všechno, ale nic nezabírá? Připadáte si k ničemu a neschopná? Proč?...

NEJEN WEB, ALE TAKÉ JEDINEČNÝ TIŠTĚNÝ ČASOPIS

Takový, jaký nemá v Česku obdoby. Kvalitní obsah najdete i na webu, ale ty pravé čtenářské orgie zažijete teprve v našem měsíčníku, ať už v tištěné nebo digitální verzi. Chcete vědět víc?

Více informací

DALŠÍ ČLÁNKY