Téma venezuelské krize má několik verzí o tom, jak krize začala, ale jen jeden výsledek – masivní inflace, velice podobná té ve Výmarské republice. Ve snaze krizi udržet pod kontrolou tamní vláda zavedla přísná pravidla, včetně nucených stabilních cen. K tomu jsou zapotřebí vojáci.

Ozbrojené složky dorazily do 100 obchodů s potravinami, v údajně snaze vyhrát ekonomickou válku, proti které se tímto způsobem má bojovat. Prezident Nicolás Maduro krajní opatření nařídil s vysvětlením, že obchodníci porušují nařízené ceny produktů a ceny navyšují. Zemí se rozmáhá nedostatek potravin, místy dokonce hladomor.

Venezuela se velice rychle obtěžkala titulem země s nejvyšší inflací na světě, a to navzdory svému nedozírnému ropnému bohatství. Právě až přílišnou závislost tamní ekonomiky na ropě však někteří považují za hlavní důvody současné krize. Prezident Maduro ovšem viní mezinárodní sankce a chamtivé byznysmeny. Jeho kritici samozřejmě ukazují prstem na něj a jeho politiku, také na jeho předchůdce Huga Cháveze, za jehož vlády se bohatá ropná ekonomie počala hroutit.

Podle současného prezidenta bylo ale převzetí obecních trhů velkým úspěchem. „Velké množství mafiánů, velkoobchodníků, zlodějů a kapitalistů bylo zatčeno,“ řekl Maduro. „Našli jsme tam (v hlídaných obchodech) všechno, včetně prostituce.“ Tato slova podpořil i ministr průmyslu Tarek El Aissami, který dodal, že docházelo k „cenovým spekulacím, hromadění a podvodné manipulaci s cenami“ na tamních trzích. Tento ministr je ve vládě Venezuely novým přírůstkem, s nímž prezident Maduro očekává obrození národní ekonomiky. Těžko říct, jestli se mu to povede poté, co předváděl doteď.

Stejně jako jeho předchůdce, Madurovy tendence vlevo jsou jasně zřetelné; Spojené státy ale odmítají, že by důvodem sankcí byla ideologie. Americké ministerstvo financí Madura označilo za pašeráka narkotik, to ovšem prezident odmítá s tím, že se jedná o pouhou záminku pro „imperialistickou agresi“.

Země se nyní kromě nasazení armády chystá vyrovnat s krizí s pomocí dalších nouzových řešení, například ztrojnásobení minimální mzdy z 1 milionu bolívarů měsíčně (cca 2000 Kč) na 3 miliony, také oznámil, že pracovníci budou dostávat 2,2 milionu Bolívarů ve stravenkách. Jedná se o čtvrtý nárůst minimální mzdy jen tento rok, a stejně jako tomu bylo v historii, lze očekávat prohloubení krize a ještě horší, exponenciálně rostoucí inflaci. Podle opozičního Národního shromáždění inflace překonala v květnu tohoto roku celých 24 600 %.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroje: https://www.bbc.com/news/world-latin-america-44561089 https://www.bbc.com/news/world-latin-america-36319877