Každá voda nakonec steče dolů a Stázina se dostane Kubovi za ženu. A každá velká lež jednou praskne a ukáže se, že to bylo zase všechno jinak. Tak by se dal parafrázovat nový vývoj ohledně teroristických útoků z 11. září 2001, které před dlouhými 17 lety definovaly neradostnou podobu současného moderního světa.

Americká a světová veřejnost měla po celou dobu věřit tomu, že lze dvěma unesenými a z trasy odkloněnými letadly zbořit tři mrakodrapy, a dalšími boeingy si jen tak si létat nad Washingtonem v nejstřeženějším leteckém prostoru na světě a narazit do budovy ministerstva obrany USA tak, že se zničí pouze účetní oddělení vyšetřující ztrátu 2,3 bilionu dolarů z rozpočtu a závažné hospodářské kauzy a zůstane ve zdi malá díra neodpovídající rozměrům letadla, které se navíc úspěšně vypaří neznámo kam.

I kvůli mediální propagandě tomu hlavně zpočátku mnoho lidí uvěřilo a někteří tomu věří nebo chtějí věřit dodnes. Jak ale přibývaly podivnosti a díry v oficiální verzi, přibývalo lidí, kteří pochopili, že věci se 11. září 2001 nestaly v žádném případě tak, jak bylo americkou vládou deklarováno. Nikdo samozřejmě neví, co a jak se přesně stalo (kromě strůjců této megalomanské akce), ale víme alespoň již, jak se to nestalo.

Nyní nastal konečně průlom. Nezisková organizace Lawyers Comittee for 9/11 Inquiry (LC), která zastupuje i několik rodin pozůstalých, doručila 10. dubna 2018 dvaapadesátistránkovou petici s 57 důkazními materiály na newyorské státní zastupitelství. Na tom by nebylo nic až tak neobvyklého, různých výzev k vyšetřování už tu bylo vícero, překvapivé ovšem je, že ji soud přijal. V listopadu 2018 totiž dostali právníci Lawyers’ Committee dopis, že jejich žádosti bude dle zákona vyhověno.

Po 17 letech se tak začne u amerického soudu projednávat žaloba pozůstalých po obětech útoků z 11. září proti pochybné závěrečné zprávě americké organizace NIST (Národní institut standardů a technologie je laboratoř měřicích standardů při ministerstvu obchodu USA), která odporuje fyzikálním zákonům i elementární logice.

Důkazů, které organizace LC předložila, je dost a dost. Více než sto hasičů vypovědělo o explozích ve Světovém obchodním centru, stejně jako mnoho očitých svědků, členové organizace předložili soudu i videozáznamy z televizních přenosů z 11. září, studie stavařů či demoličních expertů.

Máme se tak na co těšit, protože pokud u soudu zazní jen zlomek informací, které celou dobu média úspěšně tutlala, celá oficiální verze se zbortí jako domeček z karet.

Regenračné centrum

FEMA (Federal Emergency Management Agency), která útok na USA vyšetřovala jako první, i NIST se například ve svých vyjádřeních od počátku dušovaly, že žádné výbušniny nebyly v troskách nalezeny. A nelhaly. Důvod je jednoduchý: ani je nehledaly. Investigativní novinářka Jennifer Abelová, píšící například pro britský The Guardian, se ptala NIST na přítomnost výbušnin. Tento rozhovor připomínající skeče Monty Python se opravdu odehrál a zveřejněn byl 29. ledna 2008. „Co lze říci o zprávě, v níž NIST uvádí, že to nevypadá na důkazy o přítomnosti výbušnin?“ Michael E. Newman, mluvčí NIST a jeden z autorů zprávy: „Jistě, vždyť žádné známky něčeho takového neexistovaly.“ Abelová: „Ale jak můžete vědět, že žádné známky neexistovaly, když jste po nich nepátrali?“ Newman: „Pátráte-li po něčem, co neexistuje, plýtváte časem a penězi daňových poplatníků.“

William Rodriguez, který pracoval dvacet let jako údržbář v budovách Světového obchodního centra, výbušniny také nehledal, zato je dost pravděpodobně našel. Po útocích na WTC zachránil v budovách zhruba dvacet lidí a za svou obětavost byl oceněn jako hrdina v Bílém domě přímo prezidentem Georgem W. Bushem.

Regenračné centrum

Rodriguez se hlásil Komisi pro 11. září jako svědek výbuchů v suterénu severní věže WTC, avšak k jeho rozčarování bylo toto svědectví, stejně jako dalších klíčových svědků, ve vyšetřování ignorováno. „Byl jsem tam v 8.46 a najednou rána – výbuch tak silný, že nás to odhodilo. (…) Ve chvíli, kdy jsem si říkal, panebože, objevil se chlapík z jedné kanceláře a křičel exploze, exploze, exploze. Tenhle chlapík měl roztažené ruce a kůže z obou paží mu visela, jako kdyby se svlékala. Uvědomil jsem si, že mu chybí část obličeje,“ vyprávěl na stanici CNN či v dokumentu Zero: Vyšetřování 11. září.

Stejně znepokojivá jsou i zjištění týmu amerického fyzika Stevena Jonese a dánského nanochemika Nielse Harrita z Kodaňské univerzity, kteří našli v prachu z budov WTC obrovské množství zbytků armádní nanotermitové směsi, jež může být použita k tavení kovu a po smíchání s dalšími látkami zároveň jako výbušnina. Tyto výsledky byly publikovány v roce 2009 v článku ve vědeckém časopise The Open Chemical Physics Journal. Harrit o tom rovněž dánské televizi TV2 i dalším stanicím poskytl poměrně rozsáhlý rozhovor; i s českými titulky jej najdete zde. Nikdy jste o tom neslyšeli ani nečetli? To je druhá věc; média a jejich role v událostech 11. září by vydala na několik samostatných textů.

Pokud vás toto téma zajímá, na stránkách Šifry si o tom, co se (ne)stalo 11. září 2001, můžete přečíst celý velký seriál.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra