Každému, kdo má všech pět pohromadě, muselo být od začátku jasné, že kauza Skripal vykazuje na první pohled tolik logických děr a nesmyslů, že musí jít o nějakou nepříliš zdařilou politicko-zpravodajskou hru. Až příliš totiž připomínala operace pod falešnou vlajkou, kterých jsme byli v minulých letech mnohokrát svědky, od 11. září 2001 a Usámy v Afghánistánu přes chemické zbraně v Iráku po zničení Libye.
Jen si připomeňme, co se stalo. Tedy spíše „stalo“. Čtvrtého března 2018 byli Sergej Viktorovič Skripal a jeho dcera Julia, která za ním přijela na návštěvu z Moskvy, údajně nalezeni v Salisbury otráveni. Byli převezeni do okresní nemocnice, kde personál konstatoval, že byli zasaženi nervovým jedem. Skripal byl dvojím agentem, který hrál na obě strany – jak na domácí ruskou, tak britskou.
V prosinci 2004 byl Skripal zatčen mimo svůj moskevský dům krátce poté, co se vrátil z Británie, a v srpnu 2006 byl odsouzen za velezradu moskevským regionálním válečným soudem. Nakonec byl odsouzen na 13 let a k odebrání armádních hodností. Tato kauza nebyla veřejně známa až do srpna 2006, kdy byl odsouzen. V červenci 2010 pak byla Skripalovi spolu s dalšími Rusy odsouzenými za špionáž udělena prezidentská milost výměnou za propuštění deseti ruských agentů. Tehdy se Skripal přesunul do Salisbury, kde si v roce 2011 zakoupil dům. Podle britských úřadů Skripal pokračoval s poskytováním informací Spojenému království i nějakou dobu poté. Jeho dcera se naopak vrátila do Moskvy a pracovala v oddělení prodeje.
12. března 2018 prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, že došlo k otravě nervovým jedem novičok, který je označován jako A234 a byl vyvíjen v Sovětském svazu, a vyžádala si okamžité vysvětlení od ruské vlády. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl obvinění, že za otravou Skripala stojí Rusko, a prohlásil, že Rusko je ochotno spolupracovat při vyšetřování. Požádal britskou vládu o vzorek látky, kterou byl Skripal údajně otráven, což Britové odmítli.
Přesto, že Britové nesdělili jediný důkaz, ministr zahraničí Boris Johnson veřejně prohlásil, že otrávení Skripalových nařídil osobně ruský prezident Putin, čímž vyvolal nebývalé diplomatické napětí (Johnson, ne Putin). Nedává příliš smysl, proč by Rusové zabíjeli někoho, koho před lety propustili ze svého vězení a kdo pro ně neměl již zpravodajský význam; případně pokud by jej chtěli odpravit, proč by tak činili tak, aby bylo hned jasné, že to udělali oni – proč ho prostě nepřejeli nebo nezastřelili.
Udělat to samozřejmě mohli, třeba jako nějaký demonstrativní vzkaz či výhrůžku. Je to jedna z variant. Dalo by se to snadno zjistit podle analýzy, kde byla látka novičok vyrobena, či klasicky vedeného vyšetřování.
V posledních dnech však přišel obrat a de facto potvrzení, že je celá kauza opět jeden velký podvod. Jako obvykle, chtělo by se dodat. Britové zprvu uváděli, že dvojice v Salisbury 4. března nejprve navštívila hrob Skripalovy manželky a jejich syna na místním hřbitově, pak zamířila do restaurace. Kolem půl čtvrté odpoledne místního času byli nalezeni v bezvědomí na nedaleké lavičce a od té doby jsou v kritickém stavu v nemocnici.
Pokud by byli otráveni novičkem, muselo by k tomu dojít někde v blízkém okolí, neboť látka údajně patří mezi nejvíce smrtící nervové látky, které byly dosud vyvinuty. Zasažená osoba zvýšeně sliní, zvrací a dostává se do silných křečí, při kterých si může dokonce i zlámat kosti; smrt nastává velice rychle.
Média však přispěchala s informacemi, kterak Skripal dal v den útoku na břehu řeky Avon v centru Salisbury chléb třem chlapcům, kteří tam krmili kachny. Chlapci pak byli mezi několika desítkami osob, u nichž později lékaři prověřovali možnou přítomnost nervově paralytické látky, kolem běhali experti ve „skafandrech“. V nemocnici s podezřením na otravu skončilo přes sto lidí, mezi nimi i zasahující policisté, místní obyvatelé a děti. Deník The Sun na základě inormací od britských úřadů psal o tom, že „nejmladší obětí, která se dostala do kontaktu se smrtelným jedem, byl Aiden Cooper (12)“, přičemž zveřejnil i fotografii nevinného chlapce.
Manévry „na efekt“, které se okolo lavičky odehrávaly, zřejmě měly vyděsit britskou a evropskou veřejnost v rámci již několik let probíhajícího protiruského běsnění. Skutečnost je ale bohužel podle všech indicií úplně jiná.
Jestliže je novičok tak vysoce toxický, že potřebuje k nástupu od 30 sekund do dvou minut, v případě prášku a ne aerosolu o trochu déle, a média i britské úřady uváděly, že je stoprocentně smrtelný, tak je celá historka s novičkem s prominutím hovadina. Po verzi s lavičkou totiž Britové své informace aktualizovali a uvedli, že jed byl nalazen u Skripalů doma. Znamenalo by to tedy, že si otec dcerou vyrazili na hřbitov, do restaurace a na procházku a teprve po několika hodinách se jim udělalo špatně.
Poslední informací se pak Britové de facto přiznali k tomu, že jejich verze nemůže být pravdivá, neboť odporuje úplně všemu, co do té doby sami o případu vytrubovali do světa. Ve čtvrtek 29. března totiž stanice BBC uvedla, že stav Julije Skripalové, která byla spolu s otcem Sergejem otrávena (stoprocentně smrtící látkou) v anglickém Salisbury, se podle lékařů rychle zlepšuje. Dcera dvojího agenta je už prý při vědomí a mluví. Jsou sice Velikonoce, ale takový zázrak zatím svedl pouze Ježíš Kristus.
Bývalý evropský komisař Günter Verheugen nyní v souvislosti s obviněními proti Rusku v případě otrávení špiona Skripala v Salisbury připomněl lži amerických a britských vlád a tajných služeb o přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku. Informovala o tom přední německá média, například televize ZDF či deník Die Welt.
„Připomínám tento příklad, protože jsme v současnosti závislí především na zpravodajských informacích. A nebylo to tak dávno, co britské a americké vlády a tajné služby lhaly celému světu. Záměrně lhaly, aby ospravedlnily invazi do Iráku,“ řekl bývalý evropský komisař. „Názor, podle kterého jsou Putin a Rusové zodpovědní za všechno bez pochybností, je otravou myšlenek, které se musí zastavit,“ dodal Verheugen.
Zastal se ho na Twitteru také bývalý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který napsal, že Günter Verheugen prokázal odvahu a chladnou hlavu.
Oba již mohou říct pravdu, protože jsou „bývalí“. Zatímco ti současní politici, včetně těch českých, kteří ze sebe dělají šašky, když vestoje tleskají ve Sněmovně válečnému jestřábovi Paulu Ryanovi, šéfovi amerického Kongresu, vyhošťují ruské diplomaty a doufají, že se ve funkci ještě nějakou dobu udrží a případně povýší nebo z toho něco vytěží. Stojí jim to zřejmě i za riziko, že jen nedůstojně asistují Britům i Američanům k zatažení Evropy do dalšího konfliktu, který nemůže skončit dobře pro nikoho.
