V USA se poprvé, alespoň co se týče veřejně zdokumentované historie, použila technologie úpravy lidského embrya. Informovala o tom Oregonská univerzita zdraví a vědy (OHSU – Oregon Health and Science University) v Portlandu, která samotný výzkum iniciovala.

Univerzita věří, že se jedná o průlomový úspěch, a to jak v jistotě svých závěrů, zaručené vysokým množstvím testovaných embryí, tak i deklarované bezpečnosti procesu, s níž je možné doslova spravit vadné geny, a předejít tak vážným dědičným nemocem a poruchám. Podle vydané zprávy žádnému z embryí nebylo dovoleno se vyvíjet více než několik dní. První o tomto upravování defektních genů informoval server Technology Review.

Navzdory zřejmým vědeckým pokrokům se objevují obavy zejména morální. Některé země podepsaly konvenci, jež podobné praktiky zakazuje ve strachu, že to povede k vytváření tzv. „designer babies“, zkrátka předem upraveným dětem, a ne nutně jen co se týče vážných genetických nemocí. Etické otázky jsou v tomto případě rozhodně na místě a v současné době nelze jednoznačně říci, jak by se s výzkumem mělo naložit, neboť argumenty pro i proti jsou velice silné.

Výzkum vedl Shoukhrat Mitalipov, hlava Centra pro výzkum kmenových buněk a genové terapie v rámci univerzity OHSU. Údajně by měl brzy oficiálně publikovat výsledky ve vědeckém deníku, alespoň dle slov mluvčího OHSU Erica Robinsona. Tento výzkum je důležitý v použití nové technologie známé jako CRISPR, která otevřela možnosti genetické medicíně umožněním zasahovat do genů rychle a podle všeho i účinně. CRISPR funguje, velice zjednodušeně řečeno, jako genetické nůžky, které selektivně odstraní nežádoucí části genomu a nahradí je novými.

Nutno podotknout, že podobnou studii provedli také vědci v Číně, nicméně s nejistými a rozmanitými výsledky.

V prosinci 2015 se sešli vědečtí i etičtí experti na mezinárodním shromáždění ve Washingtonu, a to v Národní akademii věd (NAS), kde se shodli, že by bylo „nezodpovědné“ využívat genetickou modifikaci u lidských embryí, byť i pro zdravotní účely, jako je výše provedené spravování genetických nemocí… Tedy do té doby, než se vyřeší všechny problémy ohledně bezpečnosti a účinnosti procesu. Navíc začátkem tohoto roku NAS a Národní akademie medicíny v USA prohlásili, že vědecké pokroky v oblasti genetických úprav v lidských reprodukčních buňkách jsou nyní již „realistickou možností, která si zaslouží vážně posoudit“.

Jedná se bezesporu o komplikované téma, které ale navzdory rychlým postupům vědy není radno uspěchat. Tvrdit, že „hrát si na Bohy“ je fundamentálně špatně a vždy vede ke katastrofám, je také extrém – vzali bychom dětem, které by se mohly narodit zdravé a bez genetických vad, předem možnost prožít kvalitnější život. Na druhou stranu, co nám zaručí, že se metoda, která začne jako nová naděje, nikdy nezvrhne v něco mnohem horšího? Zvlášť když víme, jací jsou lidé? A když víme, jak genetickými modifikacemi dokázali Američané zrychtovat třeba takovou kukuřici, proč by totéž nemohli zvládnout i u člověka?

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroje: https://www.technologyreview.com/s/608350/first-human-embryos-edited-in-us/ https://www.reuters.com/article/us-health-gene-editing-idUSKBN1AC0CM