V noci z pátku 15. na sobotu 16. července se v Turecku pokusila skupina uvnitř armády svrhnout demokraticky zvoleného prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a vládu v čele s premiérem Binalim Yildirimem.

Jedním z prvních opatření, které vzbouření vojáci provedli, bylo uzavření obou hlavních mostů přes Bosporský průliv spojující evropskou a asijskou část země, uzavřena byla i letiště. Armáda se objevila jak v Istanbulu, tak v metropoli Ankaře, nad městem létala vojenská letadla a vrtulníky. Armádní vzbouřenci v pátek kolem jedenácté večer v prohlášení přečteném v televizi NTV uvedli, že „moc v zemi byla kompletně převzata”, vyhlášen byl i zákaz vycházení.

V sobotu před jednou ráno se nepřehledná situace v obou klíčových městech vyostřila, v Istanbulu se dav lidí pokusil proniknout na jeden z uzavřených mostů přes Bospor. Vojáci podle agentury AP spustili palbu. Šest civilistů zahynulo a na 150 jich utrpělo při přestřelkách zranění. Televize NTV uvedla, že v Ankaře bylo zabito nejméně 42 lidí.

Kolem půl druhé ráno oznámil turecký premiér Binali Yildirim vyhlášení bezletové zóny nad Ankarou. „Každý vojenský letoun nad Ankarou bude okamžitě sestřelen,” řekl. Před druhou ráno pak oznámil, že „situace je z velké části pod kontrolou”. Ještě kolem šesté hodiny ranní se však v ulicích bojovalo.

Prezident Erdoğan přistál před půl třetí ráno na letišti v Istanbulu, kde ho přivítaly davy příznivců. Prohlásil, že poté, co odletěl z letoviska Marmaris, stal se hotel, kde pobýval na dovolené, terčem bombardování.

V souvislosti s pokusem o puč bylo zatčeno 1563 členů armády, informovala v sobotu ráno tisková agentura Anadolu. Zatýkání vzbouřených vojáků se uskutečňuje po celém Turecku. Pět generálů a 29 plukovníků bylo na příkaz ministra vnitra sesazeno. Premiér Binali Yildirim řekl, že byl také zabit jeden z generálů, který patřil ke vzbouřencům.

Istanbulské letiště je již nyní znovu pod kontrolou vládních sil a čeká na plnou obnovu provozu. Pučisté údajně stále disponují několika vrtulníky, ale již ne bojovými letadly. Útoky na sídlo parlamentu a prezidentský palác v Ankaře převážně ustaly.

LÍBÍ SE VÁM WEB ŠIFRY? SEZNAMTE SE I S JEDINEČNÝM MĚSÍČNÍKEM ŠIFRA A PŘEČTĚTE SI CELÉ ČÍSLO NA UKÁZKU ZDARMA.

Pokus o převrat se uskutečnil týden po summitu NATO. Severoatlantická aliance nyní pořádá manévry po celém světě s vágními cíly jako „obrana před terorismem“ či „obavy před ruskou agresí“. Akce v Turecku nyní vyvolává řadu nepříjemných otázek a pochybností. Především je šokující, že se o státní převrat pokusila armáda členského státu NATO. „Obranná“ organizace NATO má sice s převraty v suverénních zemích obrovské zkušenosti, stačí se podívat do bývalé Jugoslávie, Iráku, Afghánistánu či Libye, ale to byly země cizí. Ale aby armáda, která je součástí NATO, svrhávala vládu vlastní?

Která část armády se vlastně vzbouřila? Ta loajální k NATO? Nebo nějaká frakce uvnitř, která vypověděla poslušnost? Je opravdu možné, aby se jen tak zničehonic rozhodla část armády, že si svrhne vlastní vládu, přičemž by věděla, že čelí vojenské síle NATO, tedy de facto USA, neboť ostatní jsou zde pouze statisté, proti které nemá šanci? Anebo naopak věděla, že má pro tuto akci podporu, ale nepočítala s tím, že ne všichni vojáci a generálové se dají koupit a postaví se proti nim?

Zajímavé prohlášení k puči poskytl prezident Erdoğan. Pokus o převrat byl podle prezidenta vlastizradou a je důvodem, aby byly armádní řady vyčištěny. Podle Erdoğana byl puč dílem následovníků duchovního Fethullaha Gulena, který žije v exilu ve Spojených státech. Toho prezident dlouhodobě obviňuje, že se pokouší využít své stoupence v armádě a justici, aby svrhli vládu.

Pokud by se potvrdilo, že má pravdu, máme zde skandál obrovských rozměrů. Maska „mírové“ organizace vedené Spojenými státy by definitivně padla a potvrdila by se nedávná slova ruského prezidenta Vladimira Putina, o kterých jsme psali a hlavní média se o nich ani neobtěžovala informovat, že svět míří k válce, do které jej tlačí právě Spojené státy americké.

Milan Vidlák, šéfredaktor časopisu Šifra