V době, kdy americká zpravodajská služba CIA dle zákona odtajnila nové informace o atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho, na svých stránkách zveřejnila i jiné pozoruhodné materiály, možná ještě zajímavější.

Podle těchto dokumentů se CIA v roce 1955 zabývala otázkou, zda nacistický vůdce Adolf Hitler není stále naživu. Zdroje CIA totiž naznačovaly, že Hitler žil pod jménem Adolf Schüttermayer v Kolumbii v komunitě bývalých nacistů. Do rukou agentů se dokonce dostala fotografie, na které měl být Hitler zachycen. Co ale udělalo vedení zpravodajské služby? Případ odložilo. O tom, že Američané kryli prominentní nacistické vědce, umožnili jim beztrestnost, a dokonce si je v rámci operace Paperclip sami odvezli do Států, aby pro ně pracovali, se ví již dlouho. Že by ale nešli ani po samotném „führerovi“, je velmi pikantní informace.

O Hitlerovi se dozvěděl agent CIA s krycím jménem Cimelody-3, který byl považován za velmi spolehlivého. Ten v září roku 1955 podal styčnému důstojníkovi ve venezuelském Caracasu jednoduchou zprávu: Adolf Hitler je naživu. Zpráva se k agentovi dostala od bývalého příslušníka nacistické elitní bojové složky SS Phillipa Citroena, který se měl s „Adolfem Hitlerem setkávat alespoň jednou měsíčně v Kolumbii“. Citroen byl spolumajitelem novin Maracaibo Times a s „individuem, které se velmi podobalo Adolfu Hitlerovi“, se poprvé potkal v kolumbijském městě Tunja, jež bylo podle něj „přelidněno německými nacisty“. „Němci sídlící v Tunje sledují domnělého Adolfa Hitlera s adorací, oslovují ho ‚der Führer‘ a zdraví jej nacistickým pozdravem,“ stojí v dokumentu z října 1955. Informátor Citroen agentovi rovněž zmínil, že se s mužem vyfotografoval.

Fotografie s Citroenem po boku Adolfa Hitlera byla následně během několika hodin doručena na centrálu a zkopírována a celá zpráva putovala k vedení CIA.

Na fotografii, kterou si americká zpravodajská služba CIA zkopírovala, seděli dva muži. Vlevo byl Phillip Citroen a vpravo domnělý Adolf Hitler. Na druhé straně fotografie stojí: Adolf Schüttelmayer, Columbia, Tunga, America del Sud, 1954.

Domnělý Hitler podle Philipa Citroena v lednu 1955 opustil Kolumbii a odcestoval do Argentiny. Prý se neobával vyšetřování, jelikož „uběhlo deset let od druhé světové války a Spojenci ho již nemohli soudit jako válečného zločince“. Otázka je, jestli vůbec chtěli.

CIA tehdy prý zvažovala, že vyšle do kolumbijského města některého ze svých pracovníků, nakonec ale přišla zpráva od vedení Divize západní polokoule, že „akce si vyžaduje příliš energie a dává jen malou pravděpodobnost, že se zjistí něco konkrétního“. „Proto doporučujeme, aby se celá záležitost nechala být,“ napsal šéf divize. Velmi překvapivá slova u organizace, která se jinak šťourá do všeho.

Podobné dokumenty se přitom před čtyřmi lety objevily podobné dokumenty v archivech FBI. Podle nich měl Hitler připlout do Argentiny v ponorce a skrývat se na úpatí And. Tuto teorii přiživilo v roce 2009 zjištění, že Hitlerova lebka, kterou měli Sověti odvézt do Ruska, ve skutečnosti patřila ženě.

Podstatná otázka též je, kdo vůbec byl Adolf Hitler. Již počátkem května 1945 našli Sověti nedaleko rozstříleného prostranství u berlínského bunkru mrtvolu muže, který jako by „vůdci“ z oka vypadl. Ví se, i když se o tom příliš nemluví, že Adolf Hitler využíval dvojníky. Ostatně stačí se podívat na dokumentární filmy, kde vystupuje, a vypadá v nich často dost jinak. Tím, že pozornost poutal především jeho knírek, si toho, že se obličeje liší, divák ani nemusí všimnout, pokud se pořádně nedívá.

Hitlerů tedy mohlo být opravdu víc. Pokud by to tak opravdu bylo, jeden kldině mohl zemřít, druhý žít v Argentině a další někde úplně jinde. Kdyby si navíc některý z nich oholil knírek a rozcuchal patku, stejně ho nikdo nepozná.

Ostatně až v podstatě do své vlastní smrti hovořil zajímavě o Hitlerově smrti i sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin. Jednak nařídil sovětské tajné službě NKVD, aby pátrala po uprchlém Hitlerovi v Jižní Americe, sám také několikrát před zahraničními politiky prohlásil, že Hitler není mrtvý. Například během postupimské konference – konané v létě 1945, měl Stalin Američanům říct toto: „Není mrtvý. Utekl do Španělska nebo Argentiny.“

Také válečný hrdina maršál Žukov, po dlouhém pátrání v roce 1945, prohlásil: „Hitlerovo tělo jsme nenašli.“ Stejně mluvil tehdejší náčelník štábu generála Eisenhowera Bedell Smith: „Nepodařilo se nám získat jedinou hmatatelnou indicii ohledně Hitlerovy smrti.“

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra

Zdroj: https://www.cia.gov/library/readingroom/docs/HITLER%2C%20ADOLF_0003.pdf