Egyptské ministerstvo pro historické památky hlásí do světa jeden z největších nálezů v historii. Archeologové z podzemních vod pod káhirskou chudinskou čtvrtí vytáhli části křemencové sochy, která podle všeho zobrazuje krále Psammetika I. Socha se nedochovala v příliš dobrém stavu, ale archeologové už pracují na tom, aby ji poskládali dohromady. Odborníci se původně domnívali, že jde o sochu faraona Ramesse II, jemuž byl zasvěcen nedaleký chrám, a plánovali jej umístit ke vstupu do Velkého egyptského muzea, které se má otvírat v roce 2018.
Místo, kde egyptští a němečtí archeologové našli sochu, dnes nevypadá příliš honosně – je zde spousta napůl rozestavěných domů a blátivých silnic. Před třemi tisící lety to tu ale vypadalo úplně jinak. Východní část Káhiry totiž stojí na základech starověkého města zvaného Heliopolis. Bylo to posvátné město, kde se podle staroegyptského náboženství poprvé objevil sám bůh slunce, a proto zde Egypťané vystavěli i velký chrám. Nedaleko místa, kde se našla socha, byste ještě dnes našli pozůstatky po prastarém komplexu.
Největší památkou na Heliopolis je nepochybně 21 metrů vysoký obelisk, který dodnes stojí na svém původním místě a funguje jako poslední nositel památky na slávu dávného města. Za tisíce let se totiž většina památek a pozůstatků ze svatého chrámu použila například jako stavební materiál zdejších domů nebo skončila v soukromých sbírkách. Nové objevy, jako je nalezení kamenné sochy, jsou proto v této lokalitě velmi vzácné.
Socha, která měla být znázorněním faraona Ramesse II. v nadživotní velikosti, ale zřejmě patří jinému panovníkovi. Archeologové sice bezprostředně po nálezu tvrdili, že jsou si svou hypotézou jistí o Ramessovi jisti, ale jisté dnes není – snad s výjimkou smrti – vůbec nic. Aktuálně jsou si archeologové jisti tím, že jde o krále Psammetika I., který taky nebyl žádnou muší vahou, i když žil 600 let po Ramessovi. Zapsal se však jako faktický zakladatel a obnovitel egyptské samostatnosti z núbijské a asyrské nadvlády. Zklamání tedy není na místě. „Je-li to socha tohoto krále, pak jde o největší sochu z Pozdního období, jaká kdy byla v Egyptě objevena,“ řekl egyptský ministr pro památky Chálid Ananí k nálezu egyptsko-německého týmu s tím, že na soše, která se rozlomila na velké kusy, se našly vyryté nápisy s hieroglyfickými znaky a podařilo se identifikovat jméno jedné z Psammetikových manželek.
Nejdříve vědci objevili poprsí sochy a spodní část hlavy, poté vyzvedli hlavu a objevili korunu, pravé ucho a fragment pravého oka, popisoval v březnu Anani agentuře Reuters postup vykopávek.
Ať už byl na soše znázorněn kdokoli, Egypt tak trochu doufá, že by objev mohl oživit zdejší turistický ruch. Dalo by se říci, že jde i o výbornou PR příležitost k otevření Velkého egyptského muzea v roce 2018. Bez ohledu na to ale nelze popřít, že objev je to skutečně velmi vzácný.
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
Zdroje: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2054428-kahirsky-slum-vydal-obri-sochu-faraona-ramesse-ii, http://www.sciencealert.com/archaeologists-dig-up-colossal-statue-of-an-ancient-king-of-kings, http://www.reuters.com/article/us-egypt-archaeology-idUSKBN16G2A2
