Umělá inteligence je stále chytřejší. Doby, kdy jsme pokroky takzvané AI (artificial intelligence) přijímali výhradně s potleskem a s úsměvem na tváří a těšili jsme se, až nám bude moci zpříjmenit nebo zjednodušit naše životy, zdá se končí. V poslední době se ozývá stále více hlasů, které křičí „stop“. Nejintenzivnější je to u používání umělé inteligence ve zbrojním průmyslu, proti čemuž protestuje například technologický mág, podnikatel a vlastník Tesly či vesmírné agentury SpaceX Elon Musk. Nedávno se ozvaly například i spolky bojující za práva gayů, leseb a transgender osob. Nelíbil se jim nový vědecký vynález, který z pouhých fotek obličejů dokázal s překvapivou přesností určit sexuální orientaci lidí.
Podle LGBT spolků by něco takového mohlo být nebezpečné, studii dokonce nazvaly termínem „junk science“, což by se dalo volně přeložit jako odpad vědy. Vědci ze Stanfordské univerzity tvrdí, že jde ze strany bojovníků za práva homosexuálů a transgender osob za unáhlenou reakci. K pochopení problému bude ale lepší namísto vypisování argumentů obou stran nejdříve popsat samotný výzkum. Je pravdou, že jeho výsledek je z hlediska vědy zajímavý, ale zároveň by mohl i způsobit reálné problémy.
Fakt, že lze rozpoznat sexuální orientaci díky rysům v obličeji, totiž podle vědců nasvědčuje tomu, o čem by se právě spolky za práva homosexuálů snažily přesvědčit každého, kdo by o tom snad ještě mohl pochybovat. Tedy o tom, že homosexualita vzniká u lidí osudem, a nikoliv volbou. Tento názor už potvrdilo vícero studií a je obecně považován za platný.
Podle vědců, kteří zaštiťují výzkum, mají obličejové rysy, které se pojí s lidskou sexuální orientací, svůj základ už v prenatálním stádiu. Plod je v děloze vystaven různým hormonům, jako je třeba testosteron, které ve formování struktur obličeje hrají velkou roli. Podle vědců je tedy možné, že se tak podílejí i na určování sexuální orientace.
Přesnost až 91 % procent
Co se metodologie týče, byla jednodušší, než by se dalo čekat. Vědci použili fotografie z americké seznamky, a nebylo jich málo, celkový vzorek se skládal ze sto třiceti tisíc snímků šestatřiceti tisíc mužů a ze sto sedmdesáti tisíc fotek osmatřiceti tisíc žen. Z tohoto množství vědci vybrali výzkumný vzorek pětatřiceti tisíc snímků čtrnácti tisíc lidí, kde byli zastoupeni homosexuální i heterosexuální ženy a muži. Software tedy nejprve „pozoroval“ obličeje heterosexuálů a homosexuálů a snažil se zjistit, v čem se liší.
Potom už vědci zkusili, s jakou přesností dokáže software odhadovat neznámé obličeje, a výsledek byl překvapivě přesný. Když software dostal pět fotek jednoho muže, určil jeho sexuální orientaci správně s 91% přesností, u žen bylo skóre 83 %. Vědci slaví úspěch, LGBT spolky křičí. Co jim ale na tom vadí? Jde o klasickou rozepři, která následuje celou řadu vědeckých objevů. Organizace tvrdí, že tato technologie může být nebezpečná pro homosexuály, ale i heterosexuály. V případě, že by se jedna z těchto skupin stala z jakéhokoliv důvodu utlačovanou, měli by oni utlačitelé výborný nástroj k tomu, jak poznat, kdo je hetero a kdo homosexuál, což by usnadnilo perzekuci.
Jako vždy jde tedy o to, aby se vynález takzvaně nedostal do špatných rukou. Na to existují dva různé pohledy: Ano, to se může stát velmi snadno a o takové vynálezy by se proto neměl nikdo ani pokoušet. Anebo: Je to paranoidní představa, se kteroužto kdyby lidstvo přistupovalo ke vědě, nedošlo by žádnému pokroku. Nemohli bychom mít vůbec nic, protože bychom se báli, že to někdo může zneužít.
Vědci ze Stanfordské univerzity zkrátka zabrousili do sporných vod. Je možné, že s výzkumem měli jen dobré úmysly, ale pravda je, že kdyby svou technologii zdokonalili a rozšířili, mohla by znamenat zcela reálnou hrozbu.
