Kdo choval naději, že se s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu zmírní agresivní americká zahraniční politika, musí být po včerejšku v šoku. Americký prezident totiž nařídil masivní raketový útok na Sýrii. Spojené státy vypálily 50 až 60 střel s plochou dráhou letu Tomahawk ze dvou válečných lodí ve východním Středomoří na základnu syrské armády v provincii Homs.

Nejen že tedy USA po celou dobu bojovaly proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi nepřímo tím, že vyzbrojovaly či koordinovaly teroristické bojůvky z celého světa, čímž způsobily dlouholeté krveprolití a zničení jedné z nejstabilnějších zemí na Blízkém východě, ale nyní již bojují přímo proti Sýrii.

Záminkou jim k tomu byl incident v Chán Šajchúnu, odkud byl před pár dny podle tvrzení Američanů syrskou armádou proveden útok pomocí chemických zbraní. Prezident Donald Trump v proslovu z floridské rezidence Mar-a-Lago potvrdil, že cílený útok na leteckou základnu v Sýrii nařídil. Jeho cílem bylo prý zabránit šíření a užívání chemických zbraní. „Civilizované národy“ prezident vyzval, aby se připojily k USA ve snaze „ukončit masakr a krveprolití v Sýrii“.

Což je vzhledem k výše popsanému naprostý paradox: jak může k ukončení masakrů a krveprolití vyzývat Země, která je svými geopolitickými hrami ať už přímo či nepřímo způsobuje po celém světě nepřetržitě minimálně posledních 16 let? Například všichni máme v živé paměti, jak začala válka v Iráku – falešným obviněním a uměle vytvořenými důkazy o zbraních hromadného ničení. Pokud tedy Spojené státy obviňují prezidenta Asada, že v úterý zabil desítky lidí použitím chemické látky, zřejmě sarinu, je namístě nejvyšší obezřetnost a otázka: Proč by Asad něco takového dělal a dával záminku k útoku na svou zem?

Podle Trumpa byl dále útok proveden v „životním národním bezpečnostním zájmu“ Spojených států. Co tím Trump myslí, se můžeme jen dohadovat a ptát se: Jak souvisí životní národní bezpečnostní zájem USA s děním v Sýrii?

Při pohledu na to, co stojí za obratem v postoji Donalda Trumpa k situaci v Sýrii (po celou dobu se snažil situaci zklidnit a volal po ukončení bojů a dohodě s Ruskem), je třeba odpovědi hledat zřejmě uvnitř Bílého domu.

Trump totiž zjevně nemá situaci vůbec pod kontrolou. Nejprve ho představitelé Skrytého státu (neoficiální vlády, která třímá v rukou skutečnou moc – viz tento skvělý rozhovor s bývalou americkou kongresmankou) a jestřábi uvnitř vlastní strany ve spolupráci s opozičními demokraty a mainstreamovými médii donutili odvolat nejbližšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna.

Od té doby se tlak, aby Trump nedělal to, co sliboval v kampani, ještě zvýšil. Prezidentovi se nedaří získat ani kontrolu nad vlastní republikánskou stranou, která mu hází klacky pod nohy, natož pak celou zemi a hlavně Pentagon. Převahu mají lidé, kteří by rádi pokračovali ve válčení, jak se dnes zřetelně ukazuje. Trump údajně po odchodu Flynna naslouchá lidem okolo viceprezidenta Mikea Pence a ministra obrany Mattise, kteří patří právě mezi washingtonské jestřáby. A co víc, čerstvě odešel z místa bezpečnostního výboru prezidenta Trumpův vůbec nejbližší spolupracovník a poradce Steve Bannon, který měl právě za úkol situaci změnit a místo Obamových lidí dosadit nové.

Situace tak začíná nepříjemně připomínat prezidentování Baracka Obamy, který sliboval, že přestane válčit, a pak válčil ještě víc než jeho kritizovaný předchůdce George W. Bush.

Pokud se Trumpovi nepodaří převzít alespoň trochu kontrolu nad situací a bude i nadále nucen odvolávat své blízké spojence, nedá se očekávat, že by se jakkoli změnila i americká politika napadání cizích zemí a střílení po všem, co se hýbe. Bohužel.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Milan Vidlák, časopis Šifra