Archeologové, dokumentující rozsáhlou destrukci starobylých památek, ať už římských, řeckých, babylonských, nebo dokonce asyrských, učinili zdánlivě vzrušující objev. Objevili prastarý asyrský palác, jehož výstavbu datují až do doby 600 let před naším letopočtem. Méně vzrušující už je na něm to, že poté, co vytrval celá tisíciletí, džihádisté neváhali ani vteřinu tento skvost odpálit. A s ním mnoho dalších.

Regenračné centrum

Místo zvané svatyně Nabí Júnus, kde jak muslimové, tak křesťané věří, že je pohřbený prorok Jonáš, se nyní stává i místem nečekaného objevu. Pod touto svatyní se nachází palác z dob staré Asýrie, nebo jak je také někdy nepřesně či diskutabilně nazývaná, první civilizace. Svatyně s nečekaným podzemím stojí na vrcholku kopce poblíž východního Mosulu. Jedná se jeden ze dvou kopců, který tvořil základy prastarého asyrského města Ninive.

Irácké armádě se konečně podařilo toto strategicky, kulturně i politicky klíčové místo dobýt zhruba před měsícem, přičemž došlo k odhalení rozsáhlých a těžkých škod, které islamisté na památkách stihli napáchat.

Je zřejmé, že se nejednalo o náhodný emociální popud ideologicky zapálených bojovníků, nýbrž o předem plánovanou a dobře provedenou akci s cílem ničit kultury, které nejsou islámského původu. O prastarém paláci se až donedávna nijak nevědělo a v podzemí odpočíval celá tisíciletí netknutý. První, omezené vykopávky zde prováděl osmanský guvernér Mosulu v roce 1852, a později se sem vrátilo irácké ministerstvo pro památky v 50. letech minulého století s rozsáhlejšími pracemi. Nicméně ani jedna skupina se neprokopala až k paláci. Teprve až Islámský stát se v Mosulu zhostil natolik intenzivního kopání, že jej „objevil“. Bohužel však pro zbytek světa, džihádisté se jali památky dočista zničit, v lepším případě rozprodat na černém trhu.

„Můžeme si jen představovat, co všechno Daeš (Islámský stát) tady dole objevil předtím, než jsme se sem dostali my,“ řekla trpce archeoložka Layla Salih. Nicméně ne všechno bylo zničeno, a jak lze s trochou naivní i trpké pozitivity říci, v nejčernější tmě září hvězdy nejvíce – uvnitř jednoho z nově objevených tunelů zmíněná archeoložka objevila klínové písmo, zaznamenávající krále Asarhadona z dob asyrské říše, přesněji z roku 672 př. n. l. Město Mosul jako takové i s okolní oblastí obsahuje okolo 1800 archeologických náležitostí z celkových 12 000 na území Iráku z různých dob a různých kultur.

Připomeňme si ale, že se tichými oběťmi Islámského státu nestaly jen památky v Mosulu. Jedním z hlavních terčů je nádherně zachovalé – tedy dokud nepřišli vojáci – město Palmýra. Například chrám Bela z roku 32 n. l. Kromě toho radikálové také poničili značnou část rozsáhlých antických komplexů, pomocí výbušnin strhli řadu sloupů a také se jali zničit symbolický, úžasně zachovalý amfiteátr či věhlasný tetrapylon. Dále se ISIS pustil do ničení zbytků měst, jako byly Aššúr, Dúr Šarrukín nebo Kalchu. Zrovna Kalchu se dostalo velké mediální pozornosti, když byly nahlášeny obrovské škody v paláci, zdobeném freskami o tažení místního krále v 9. století př. n. l.

Kaís Husejn Rašíd, ředitel iráckého Národního muzea, prohlásil: „Oni ty reliéfy rozřezávají na malé kousky a prodávají je. Nedělají vykopávky. Jediné, co potřebují, je motorová pila, aby, když chtějí, mohli useknout hlavu či nohu krále.“

Regenračné centrum

Je zřejmé, že ničení kulturních památek neprobíhají pouze za účelem náboženského fanatismu a potírání kacířství, ale také pro peníze z černého trhu. Jak ISIS ztrácí jedno město za druhým, celkový rozsah škod je očividně v nedohlednu.

Nicméně i v této temnotě můžeme najít trochu světla – archeologové, národní muzea i jiní nadšenci z různých částí světa se rozhodli Palmýru obnovit.  Česká vláda například uvolnila 192 milionů korun na pomoc Sýrii, přičemž část z toho by měla putovat právě na obnovu Palmýry. Ruští archeologové pod záštitou tamního ministerstva kultury navíc dali dohromady 3D mapu Palmýry tak, jak vypadala předtím, a jak bude údajně vypadat znovu po zamýšlené mezinárodní společné obnově. Na druhou stranu, obrovské množství peněz bude třeba na obnovu celých vesnic, měst a infrastruktury, takže je otázka, jak to celé dopadne.

Doufejme ale, že při sekání hlav antickým vládcům neusekli dočista hlavu i doposud nesmrtelným kulturám. Řezání si hlav i větví pod sebou je dnes ale horkým trendem, a když se Palmýra osvobodila poprvé, všichni se radovali, jak malé škody IS zanechal. Snad už se tedy osvobozuje naposledy…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Jan Petrák, časopis Šifra