Tajná operace voda: Jak se Brusel pokusil ukrást Evropanům pitnou vodu a přihrát korporacím další miliardový byznys

Do nemocných státních rozpočtů je potřeba pumpovat co možná nejrychleji co nejvíc peněz. Ani Řekové a ani Portugalci to nechtěli. Zkušenosti ukázaly, že pokud se voda privatizuje, vzrostou ceny a sníží se kvalita. Evropská komise zašla ale o velký krok dál. Směrnice z roku 2012 měla evropská města a obce přinutit k tomu, aby nechaly soukromé společnosti vstoupit do podnikání s vodou. To znamená, že zásobování vodou by se mělo po celé Evropě zprivatizovat. Je to miliardový obchod pro nadnárodní korporace, za který po celá léta v Bruselu bojovali lobbisté.

V roce 2013 se ale stalo něco, co korporace a jejich bruselští úředníci nečekali. Je to zřejmě zatím největší společný úspěch občanů Evropské unie v boji proti tomuto nenasytnému molochu. Během několika měsíců vytvořili iniciativu proti privatizaci vody a přinutili Evropskou komisi (EK) ke kapitulaci. Iniciativa „Right2Water“ (Právo na vodu) předložila Bruselu dost podpisů evropských občanů k tomu, aby se závažným tématem EK musela začít zabývat. Příslušný eurokomisař Michel Barnier, z jehož dílny podezřelý plán vzešel, přiznal, že zástupci Right2Water předložili jeho úřadu 1,65 milionu podpisů, což je mnohem více než požadovaný jeden milion z nejméně sedmi zemí EU. Šlo o první iniciativu tohoto druhu v historii Unie.

Regenračné centrum

Pokud by občané nezakročili, byla by jim voda prostě ukradena. Z dokumentu televize ARD z roku 2012, který si můžete prohlédnout výše, vyplývá, jak důležité je hlídat, co v Evropské unii vzniká. Film neztrácí nic ze svého významu a aktuálnosti, neboť ukazuje, o čí zájmy zde jde. Občané to nejsou.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Jan Běhůnek, homaterapie.cz