Němečtí výzkumníci našli obrovské bezpečnostní díry v transakcích prováděných debetními a kreditními platebními kartami. Pomocí technologie Wi-Fi, čísla karty e jejího PIN lze poměrně jednoduše ukrást tyto údaje z terminálů v obchodech či restauracích, které tato data načtou.

„Dřívější útoky využívaly ke krádežím peněz softwarové chyby, jež se daly odstranit jednoduchým updatem,“ řekl Karsten Nohl ze Security Research Labs v Berlíně ruské televizní stanici Russia Today. „Jenže tady mluvíme o samotném protokolu. Zařízení fungují přesně tak, jak mají, a přesto jsou zranitelná. A tohle riziko nelze eliminovat a problém opravit. Musel by být předělán kompletně celý systém.“

Nabourání do platebního systému je podle Nohla a jeho kolegy Fabiana Braunleina, kteří díru odhalili, snazší, než byste čekali. Celá machinace probíhá bezdrátově po dobu, kdy je útočník připojen do stejné bezdrátové sítě. A co je horší, banky o tom podle Němců vědí! Jenže předělání celého systému by bylo dost drahé…

„Společnosti, které jsou za tyto bezpečnostní chyby a mezery zodpovědné, včetně bank, samozřejmě o problému vědí, ale nechtějí to vůbec řešit. Říkají, že k podvodům dosud nedochází, ale je to jen otázka času,“ tvrdí Karsten Nohl a přidává: „Zabezpečení PIN kódů není tak vysoké, jak bychom chtěli věřit.“ Nejenže není těžké ukrást peníze, ale také naklonovat vaši kartu. Pokud tedy budete chtít platit kartou v obchodě či jinde, čiňte tak raději se zvláštní kartou od účtu, na němž nebudete mít mnoho prostředků (nebo snad nedej bože všechny), případně předplacenou platební kartou typu Blesk peněženky.

O to zajímavější je, že v takovém Švédsku už dnes proběhne 95 procent všech transakcí v maloobchodním prodeji bezkontaktně. Stovky bankovních poboček v této zemi nepřijímají ani nevydávají hotovost, tisíce a tisíce bankomatů už byly trvale odstraněny a hotově tam občané nemohou platit ve stále více obchodech. Dokonce ani farníci nemohou dávat hotově desátky do svých kostelů a pouliční prodavači z řad bezdomovců, podobní těm, kteří u nás prodávají časopis Nový prostor, s sebou nosí mobilní čtečky karet, a s normálními hotovými penězi se nedostanete ani do muzea skupiny Abba, tedy chrámu zasvěcenému skupině, jež složila hit Money, Money, Money…

I sousední Dánsko vyhlásilo cíl, že do roku 2030 kompletně vymýtí hotovost. Skandinávské země jsou pionýry na cestě k bezhotovostní společnosti, ale tento trend můžeme sledovat po celém světě.

Dokážete si představit svět, kde si za peníze nebudete moct koupit ani rohlík? Pokud ne, tak vězte, že právě tam Evropa či USA směřují. Platby nad 2500 eur v hotovosti už zakázalo Španělsko, ve Francii a Itálii je tato částka již 1000 eur, a v některých zemích nabízejí daňové slevy těm, kteří budou platit elektronicky.

Proč to vlády dělají, je jasné. Elektronické transakce se dají lépe vystopovat a zdanit. Proč to chtějí banky, je taky jasné – mnohem raději zkasírují poplatky za všechny transakce než jenom za některé.

Proč ale něco takového přijímají pokorně občané? Ať už proto, že jim někdo namluvil, že je to pro jejich blaho a že tento způsob placení sníží kriminalitu, nebo kvůli svému pohodlí či bezpečí, jisté je, že nic z toho není pravda a že zase jednou naletěli. Jen se pak nesmí divit, až jim někdo vyluxuje účet nebo je při poruše, výpadku elektřiny nebo v případě, že budou „zlobit“, „omylem“ vymaže ze systému a nedostanou se ani na veřejnou toaletu.

Milan Vidlák, šéfredaktor časopisu Šifra

Sdílejte článek na sociálních sítí:

Diskuze