Švédsko po více než 30 letech vydá aktualizovanou verzi příručky Přijde-li válka, kterou občanům rozdávalo od druhé světové války až do počátku 90. let minulého století. Brožurka se do téměř 5 milionů švédských domácností dostane v souvislosti s obavami ze zhoršující se bezpečnostní situace v oblasti Baltského moře. Informovala o tom agentura AP a světová média.

Nové vydání příručky Om kriget kommer se bude jmenovat Přijde-li krize nebo válka a obyvatelé země by ji do schránek měli podle zástupkyně švédské civilní obrany Christiny Anderssonové dostat nejpozději v červnu.

Brožurka bude obsahovat praktické rady pro případ vypuknutí bezpečnostní krize včetně teroristického či hackerského útoku, pandemie nebo přírodní katastrofy. Stejně jako v minulosti bude obsahovat i doporučení pro případ, že by se Švédsko stalo obětí agrese jiného státu. Zatímco agrese jiného státu je nepravděpodobná, vnitřní krize může být mnoho podob. „Dříve se brožurka soustředila jen na válku. Dnešní společnost je zcela jiná. Ohrožení je nyní mnohem více komplexní,“ vysvětlila Anderssonová důvod změn.

Brožurka se Švédům rozdávala poprvé za druhé světové války, poté se tiskla i během války studené. Jako zbytečnou ji stát přestal distribuovat v roce 1991. Rozhodnutí vlády vytisknout nyní její aktualizovanou verzi padlo podle Anderssonové kvůli „současné bezpečnostní situaci“ v oblasti Baltského moře.

Švédsko, které není členem NATO, loni uspořádalo největší vojenské manévry za posledních 23 let. Švédská vláda dokonce po letech rozhodla o návratu ke všeobecné branné povinnosti. Letos na vojnu nastoupí 4000 mužů i žen, narozených po roce 1999. Země v prostoru Baltského moře zvyšuje počty jednotek a dobrovolníků je ale podle ministra obrany Petera Hultqvista málo.

Řada států hraničících s Ruskem v poslední době stále častěji vyjadřuje obavy z rostoucí vojenské aktivity Moskvy. Faktem je, že atmosféra nejen v oblasti Baltského moře houstne, a vypadá to, že se NATO chystá na válku s Ruskem. Švédsko, ač není členem této vojenské organizace, by se pravděpodobně přidalo na její stranu.

Například loni v červnu agentura Interfax informovala o tom, že stíhačka NATO F-16 se pokusila nad Baltským mořem přiblížit k letounu, na jehož palubě byl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ruská stíhačka Suchoj Su-27 z ministrovy eskorty ale alianční stroj přiměla, aby se vzdálil. Jsou ale známy i další incidenty.

Švédsko má ale mnohem palčivější problémy, a to doma. Vzhledem k sebevražedné imigrační politice a stavu, ve kterém se země nachází, to vypadá, že bude mít v příštích 20 letech úplně jiné starosti než „situaci v Baltském moři“.

Pokud se brožura zabývá hrozbami teroristického útoku, pro začátek by možná nebylo od věci přestat si vozit domů teroristy. Muslimských ghett a takzvaných no go zón v zemi prudce přibývá a kriminalita prudce roste. O drsných sexuálních útocích na švédské ženy nemluvě.

Švédští politici navrhují vojenský zásah v „no go“ zónách, kam se bojí vkročit i policisté: naposledy vybouchla policejní stanice

Otázka je, jestli Švédům pomůže zrovna brožura. Na druhou stranu, budou-li v ní aspoň nějaké praktické informace, jak si počínat při krizi, občanské válce či jiné nepředvídatelné situace, zcela jistě neuškodí.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra

Zdroj: https://www.nytimes.com/aponline/2018/01/16/world/europe/ap-eu-sweden-emergency-booklet.html