Existují firmy, které nakupují potracené plody a se ziskem je prodávají. Jedná se o výnosný obchod bez ohledu na to, zda se jedná o oblast obchodu s orgány nebo kosmetický a farmaceutický průmysl. Rovněž v potravinářském průmyslu se potracené lidské plody používají jako komodita, a to dokonce s pomocí organizací, které jsou podporované ze státních peněz.

V následujícím skandálu nejde jen o potrat obecně, ale o skutečnost, že se s vyjmutými plody obchoduje. Kde jde o hodně peněz, tam je také velká kriminalita a korupce. Organizace Planned Parenthood (Plánované rodičovství) se v roce 2015 dostala do palby kritiky. Zbůsobily to poznámky ředitelky organizace zdravotnických služeb Deborah Nucatola.

Warren Buffett je jedním z největších mecenášů Planned Parenthood Federation of America (PPFA), což by asi nejraději držel v utajení. Jedná se o americkou neziskovou organizaci, která ve více než 700 klinikách nabízí zdravotnické služby, zejména v oblasti reprodukčního lékařství, gynekologie a plánování rodičovství. Mezi její služby rovněž patří těhotenské testy a těhotenská doprovodná opatření, některá preventivní vyšetření na rakovinu, testování pohlavně přenosných nemocí a jejich léčba, antikoncepce a potraty. PPFA je členem International Planned Parenthood Federation, kterou v roce 1921 tehdy pod názvem American Birth Control League založila feministka a stoupenkyně eugeniky Margaret Sangerová. Její aktivity mimo jiné financoval John D. Rockefeller mladší.

V roce 2015 se odehrál velký skandál. Americká nezisková organizace měla totiž potracené plody zprostředkovávat vědcům. Organizace to sama potvrdila. V tajně natočeném videu, které se objevilo, ředitelka organizace zdravotnických služeb vysvětluje, jak plod vyjmout, aniž by se poškodily zvláště cenné a vyhledávané části těla, jako jsou srdce, plíce a játra. Po této události několik federálních států oznámilo komplexní vyšetřování, ve kterém se mělo posvítit na praktiky organizace Planned Parenthood, a potom se rozhodne o další federální nebo státní podpoře v USA.

Je to téma, u kterého se vyplatí přemýšlet. Lidské buňky se nacházejí v naší potravě, nápojích, kosmetice a medikamentech. Jedno je jasné – nařízení na povinné označení takových ,,příměsí“ prostě neexistuje.

Biotechnologická společnost Senomyx používá ledvinové tkáně z lidských embryí na výrobu látek, které zvýrazňují chuť a vůni. Služby této společnosti mimo jiné využívá Nestlé, Firmenich a Pepsi. Lidské buňky totiž reagují na umělé příchutě, takže namísto provádění chuťových testů s lidmi se používají tyto buňky z lidských embryí. Celou věc jsme zkoumali a podívali jsme se na řadu patentů této firmy.

Obchod s částmi lidského těla nabral hrozivý rozměr. V dokumentech předložených ve výboru se objevují nepěkné detaily o potracených plodech. Potratová klinika v americkém státě Texas zřejmě dala k dispozici mozky a další části těl potracených dětí na studentský letní tábor University of New Mexico v Albuquerque. Vyplývá to ze zprávy vyšetřovacího výboru kongresu ve Washingtonu o potratovém průmyslu v USA. Podle dokumentů univerzitní zaměstnanci požádali kliniku „Southwestern Women’s Options“ se sídlem v Dallasu o kompletní mozky v dobrém stavu. Výbor je toho názoru, že univerzita a klinika porušily federální zákon. Generovat zisk prodejem částí těla potracených dětí je trestný čin.

 Co se často děje s plody po potratu nebo předčasném narození:

  1. Vyhodí se nebo se spálí. Po spálení se popel zlikviduje jako ,,zvláštní odpad“. Potracené plody se tak zpracují podle předpisu a zachází se s nimi jako se zvláštním odpadem. Matkám, které se ptají na své dítě, dává laboratoř následující odpověď: ,,Produkt byl hygienicky a nezávadně zlikvidován!“
  2. Využívají se na „terapii čerstvými buňkami“
  3. Používají se na výrobu kosmetiky
  4. Zpracovávají se k výrobě léků
  5. K ,,vědeckým účelům“ na lidech a zvířatech

Již víc než rok se nejen v Americe diskutuje o rozhovorech se spolupracovníky Planned Parenthood, které byly nahrané skrytou kamerou. Na záznamu hovoří o prodeji částí těla a orgánů potracených dětí. „Stále víc lidí chce neporušená játra,“ řekla ředitelka Deborah Nucatola během obchodního obědu v restauraci.

Firma, která z nás dělá kanibaly… Foto YouTube

Planned Parenthood se k obviněním několikrát vyjádřila a litovala, že někdo tajně natočil vedení organizace. Používání tkáně z vyjmutých embryí na výzkumné účely je běžná praxe, která však není ilegální. Planned Parenthood tím prý nedosahuje žádný zisk a cena se týkala pouze administrativních nákladů. Mnoho žen se dobrovolně rozhodlo darovat tkáně potracených zárodků na vědecké účely. „Alespoň mají pocit, že v nelehkém období svého života udělaly něco pozitivního,“ vysvětluje jeden z tajně natočených zaměstnanců. Byly provedeny mnohé studie, ale způsobily spíš zděšení.

Herečky jako Scarlett Johansson, Lena Dunham a Julianne Moore na Twitteru vyjádřily solidaritu s Planned Parenthood. Koncerny Coca Cola, Ford a Xerox nicméně Planned Parenthood požádaly, aby je společnost škrtla z veřejného seznamu příznivců. Dosud se totiž nacházely na webových stránkách PP. Koncerny oznámily, že organizaci nikdy finančně nepodporovaly, a následně z webové stránky zmizel kompletní seznam firem.

Nejde o to řešit téma potratu jako takové. Jde spíš o to, co se s vyjmutými mrtvými plody děje potom. Z jiných zemí víme, jak obchod s orgány funguje.

Ve skutečnosti se potracené plody využívají již asi 20 let. Dokonce i tehdy se říkalo, že lékařská věda objevila nový zdroj surovin. Jde o plody, které se mají použít na léčbu pacientů s Parkinsonovou chorobou. Na jednom poloutajeném setkání v Hannoveru se před lety diskutovalo o strategii přijetí této eticky a lékařsky sporné terapeutické metody. Také němečtí lékaři chtějí podpořit další využívání plodů.

Kmenové buňky z plodů se používají pro výzkumné účely, v kosmetických nebo farmaceutických výrobcích.

V Rusku v roce 2012 způsobil nález 248 potracených plodů pozdvižení. Některá lidská embrya byla v děloze déle než 6 měsíců. Zbytky podle všeho pocházely z výzkumné laboratoře. Kmenové buňky z plodů se používají pro výzkumné účely v kosmetickém nebo farmaceutickém průmyslu.

V našich rešerších jsme narazili na biotechnologickou firmu s názvem Senomyx, která již jednou byla v hlavních zprávách, což následně vedlo k bojkotu nápojů PepsiCo. Odhalení výzkumných metod Senomyxu vedlo k tomu, že skupina Campbell Soup se od firmy Senomyx oddělila a přerušila s ní všechny styky.

Biotechnologická společnost Senomyx používá lidské tkáně z embryonálních ledvin k výrobě ochucovadel a parfémů. Služby této firmy mimo jiné využívá Nestlé, Firmenich a Pepsi. Lidské buňky reagují na umělé příchutě, a proto se používají tyto lidské tkáně.

Charles Zuker z Kolumbijské univerzity v New Yorku dešifroval geny chuťových receptorů a své poznatky zobchodoval. Společně s laureátem Nobelovy ceny Rogerem Tsienem založil společnost Senomyx se sídlem v San Diegu. Firma hledá nové přísady do jídel pomocí screeningovoé metody za použití buněk, které jsou geneticky vybavené chuťovými receptory. S touto metodou se dají látky rychle otestovat i při vývoji léčiv ve farmaceutickém průmyslu.

Senomyx je americká biotechnologická společnost, která se specializuje na vývoj přísad k posílení určitých aromatech a vůních v potravinách. Firma tvrdí, že používá proces „Reverse Engineering“ (reverzní nebo opačný rozvoj), což znamená, že pracuje s receptory člověka, které reagují na chuť a vůni. Společnost se snaží nahradit chuť potravin chemickými látkami, ale také přirozenými aromaty, jako jsou proteiny a buňky z lidských potracených plodů. PepsiCo, Cadbury, Kraft, Starbucks, Solae a Campbell je jen malá částí ze seznamu zákazníků. Senomyx vyvinul patentované ochucovadlo „na bázi proprietárních chuťových receptorů“. S těmito receptory se dříve experimentovalo na buňkách HEK 293.

Copak se asi děje za dveřmi této firmy? Foto Wikimedia Commons

Na webové stránce Senomyx se píše: „Pracujeme s některými předními světovými producenty potravin, nápojů a výrobci přísad v rámci partnerství pro rozvoj a komercializaci chuťových přísad ze Senomyxu.“

  • PepsiCo– Financování výzkumu k identifikaci a vývoji nových sladkých chuťových přísad a přírodních sladidel. Naše spolupráce s PepsiCo nabízí exkluzivní licenční práva v segmentu nealkoholických nápojů v celosvětovém měřítku na období financování výzkumu. Kromě toho PepsiCo převezme financování výzkumu v oblasti slané chuti.
  • Firmenich má s firmou Senomyx partnerství v oblasti sladké chuti, která se využívá v potravinářských výrobcích. Bezpočet chuťových možností včetně typu S6973 a S2383, které obsahují celkový chuťový profil produktů a mají nižší množství sladidel, by měly vylepšit. Jde o to, aby se rozšířil počet zákazníků, a tím se oslovily i nápojové společnosti.
  • Nestlé zobchodovává chuťové složky od Senomyxu na trzích v jihovýchodní Asii.

Senomyx vyvinul také několik sladidel, které nízkokalorické potraviny a nápoje zbavily nepříjemné chuti, jež se často vyskytují u sacharinu apod . V tomto ohledu firma spolupracuje s výrobci Firmenich či PepsiCo.

Ženevský koncern Firmenich s 14% podílem na trhu patří mezi největší světové výrobce chutí a přísad. Firmenich je aktivní v 64 zemích a zaměstnává více než 6000 lidí. Na rozdíl od ženevského konkurenta Givaudan není na akciovém trhu. Od roku 2009 Firmenich například podporuje výzkum na ženevské univerzitě, v rámci NFS „afektivních studií“, které se zabývají čichovými vjemy. Podle zprávy má výzkum za cíl vytvořit protivráskový krém, který evokuje vzpomínky z dětství, nebo rtěnku, který připomene nezapomenutelnou chuť prvního polibku.

Že koncerny jako Nestlé pracují s lidskými buňkami, o tom se už psalo. Cellular Dynamics International, Inc. z Wisconsinu (CDI) v průmyslovém objemu z darovaných vzorků vyrábí kmenové buňky. Tato technologie se dosud hlavně používala pro lékařský výzkum a vývoj léků, ale s Nestlé je u toho i výzkum potravin.

Lid často ani netuší, co podporují. Foto Wikimedia Commons

Nestlé chce zkoumat vztah mezi stravou a nemocí na mozkových a jaterních buňkách, které poskytlo CDI. Rovněž vyvíjet další produkty, jako jsou živinami obohacené nápoje, koktejly a smoothies, které mohou být uvedeny na trh jako produkty na podporu zdraví. Nestlé chce otestovat potraviny na lidských buňkách.Výrobci byl v srpnu 2014 udělen americký patent na automatizovanou produkci buněk, které mohou růst do jakýchkoliv z více než 200 typů buněk v těle vůbec.

Do jaké míry jsou lidská embrya obsažená v naší potravě, se nedá přesně zjistit. K tomu je zapotřebí prozkoumat celou řadu různých patentů, některé z nich se nacházejí na stránce Senomyx, Inc. Patent applications

Již v roce 2012 o tom psal časopis Forbes v článku Biotech Fear Factor: „Jedna malá firma, která se jmenuje Senomyx, používá nové technologie k tomu, aby vytvořila nové přísady do potravin. Senomyx objevil buněčné receptory, které najdou, rozeznají a izolují chuť a k tomu následně přidá HEK-buňky. Ty umožní otestovat tisíce potencionálních chuťových přísad, aby se zjistilo, zda je chuť sladká, nebo srdnatá. Výhodou je rychlost, které by se s lidským chuťovým rámcem jinak nedosáhlo. Vědeckou práci Senomyxu o sladidlech najdete zde. Synomyx rovněž oznámil svojí spolupráci s výrobci potravin a nápojů jako Pepsi, Nestlé či Coca-Cola.“

Pokud jsme z dostupných zdrojů situaci správně pochopili, tak se klonují buňky ze zbytků lidských embryí. Informace z jejich DNA pak identifikují chuťové receptory a následně se využívají dál.

Jak se ale kolem motají lidi jako Warren Buffett nebo Hillary Clinton, je na místě nejvyšší obezřetnost… Foto Wikimedia Commons

Již v roce 1995 se vyhlásila farmaceutická kampaň, která dostala kompetentní podporu od lékařek, lékárnic, odborníků v oblasti rozvojové spolupráce, političek a vědeckého poradního výboru: „Pokud proti této linii výzkumu neexistuje společenská námitka, může to mít dalekosáhlé důsledky. Například by mohlo existovat veřejné prohlášení v lékařském výzkumu, které by liberalizovalo potratový zákon pro takové ženy, které svůj plod dají k dispozici. Proto v USA mohou existovat firmy, jež potracené plody nakupují a dál je prodávají se ziskem.

Možná bude na billboardech brzy vylepeno: „Jděte na potrat – zachráníte život.“ Právě tam jsme se v současné době dostali.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Běhůnek, homaterapie.cz

Zdroje: https://netzfrauen.org/2017/03/25/foeten/http://www.faqs.org/patents/assignee/senomyx-inc/Senomyx – Wikipedia, the free encyclopediaSenomyx | A Healthier Way to FlavorBiotech’s Fear Factor – Forbes