Sedm let v Tibetu aneb Všechno zlé je k něčemu dobré

Ivan Rybjanský, tvůrce unikátního českého přístroje na neutralizaci elektrosmogu a geopatogenních zón Somavedic, se kterým sklízí úspěchy i ve světě, musel nejprve spoustu věcí pochopit a přehodnotit. Pomohla mu k tomu i hodně netradiční „dovolená“…

V elegantním cihlovém domě ve vilové čtvrti na kraji Lovosic je živo. „Mám takový menší problém, musíme dnes vyexpedovat třiasedmdesát přístrojů,“ vítá mě majitel společnosti Somavedic Technologies, s. r. o. Ivan Rybjanský (47) ve svém sídle a drbe se za uchem, čímž mi naznačuje, že na mě možná nebude mít tolik času.

Krabice se Somavedicy a skleněnými korpusy ze sklárny Ajeto sahají až téměř ke stropu, na pracovních stolech jsou vyskládány součástky, ze kterých se tento unikátní český přístroj vyrábí, a v poličkách se lesknou koše s drahými kameny. Když mě majitel usadí na pohovce ve své kanceláři v patře a odbíhá rozdat kolegům úkoly, okamžitě si všimnu čtyř zapojených Somavediců. Již na první pohled se vymykají. Vedle Somavedicu Medic totiž na poličce září Protector a Angel. A u stolu, přímo pod monitorem pana Rybjanského, speciální Somavedic Gold. „Protector se dělá pro německou firmu Regumed GmbH Mnichov, která vyrábí biorezonanční přístroje Bicom a je světovou jedničkou v oblasti biorezonance. Přidávají ho jako příslušenství v ceně k zakoupeným Bicomům. Světová dvojka, ruská firma Sensitive Imago, má zase náš Medic pod názvem Angel,“ pochvaluje si pan šéf a hledí do krajiny, směrem ke kopci Lovoš, na nějž má úžasný výhled. Aby ne, když jeho přístroj na neutralizaci geopatogenních zón a elektrosmogu, jakýsi deštník proti škodlivinám, dělá doslova „díru do světa“. Kromě Česka, Slovenska, Německa či Anglie se mu daří třeba v Japonsku a zájem stále roste – úměrně s přibývajícími potížemi moderních lidí.

Kdysi ale tak dobrý výhled Ivan Rybjanský neměl. Na dno se totiž padá rychleji, než se z něj zvedá. „Svěřil jsem kamarádovi docela dost peněz a další poslal do nějaké jemu spřízněné firmy na Slovensko, ale slíbená procenta z investic a objednaný materiál nepřicházel. Dostal jsem se do velkých potíží. Později jsem zjistil, že to byl tunel, a společníci z té firmy peníze vytahali přes bílé koně.“ Rodák Havířova a do té doby úspěšný obchodník s dodávkami počítačových systémů, který byl zvyklý na svůj komfort a věci mezi nebem a zemí šly mimo něj, skončil bez peněz, s leasingy na krku a pořádnou dávkou vzteku. „Kamarádi“ svědomitě „naprášili“ vše, co na něj věděli, a z průšvihu elegantně vybruslili. Peníze totiž posílal on…

„Šel jsem podat vysvětlení. Bylo to, jako by mě nikdo neposlouchal… Pak jen řekli ,sundejte si opasek, vyndejte tkaničky‘, šup a byl jsem ve vazbě. Zůstal jsem tam přes dva a půl roku. Když tak nad tím ale dnes přemýšlím, někdo mě už zřejmě musel zastavit, nebyla to správná cesta,“ přiznává dnes s odstupem, kdy už nebere to, čím si prošel, jako příkoří, ale jako životní zkušenost k nezaplacení, která změnila jeho život od základů a učinila z něj toho, kým je dnes.

V úterý šel Ivan Rybjanský do vazby, v pátek se měl ženit. Jeho nastávající postupně přestala jezdit na návštěvy úplně. Tehdy prožíval nejhorší chvíle života. „Říkal jsem si: Tak já tady sedím, ti darebáci, co mě do toho namočili, si běhají venku, všichni se na mě vykašlali, pro rodinu jsem prašivý, partnerka mě opustila… Nezůstal mi ani jeden člověk. A jak tam fasujete holítka a z toho si vylamujete žiletky, abyste si ukrojil chleba nebo rozřízl dopis, tak jsem to držel u zápěstí a chtěl to ukončit. Jenže pak mě napadlo: Ale kvůli komu vlastně? Kvůli ,něco jako rodině‘? Pseudokamarádům? Bejvalce? Vždyť za to vůbec nestojí. Zahodil jsem tu žiletku na zem, lehl si na postel, všechno nechal být a poprvé v životě jsem odletěl… Astrálně.“

A tam to všechno začalo. Na úplném dně. „Začal jsem potkávat jiné lidi. Dostal se ke mně na celu inženýr stavebnictví, vzal s sebou knížky, inženýr ekonom z Brazílie, další knihy. Přečetl jsem tam víc než předtím za celý život. Proto tomu svému pobytu říkám Tibet. Oholit hlavu. Žlutý hadry. Třikrát denně najíst. Žádné složenky. Žádné starosti. Žádná rodina. Žádný internet. Žádné tlaky. Čistá hlava. Když Bůh jedny dveře zavře, druhé otevře.“

Svých „sedm let v Tibetu“ (ve skutečnosti i s následným trestem přesně polovinu) strávil studiem, přehodnocováním svého života a objevováním zcela nových obzorů. Některé věci musel ale nejprve dořešit. Třeba vztah s matkou („půl roku jsem jí psal dvacetistránkové dopisy, kde jsem jí vyčetl všechno, ona zase všechno vyčetla mně, a takhle jsme si vše vyříkali“) a svůj žalostný zdravotní stav („měl jsem problémy se slinivkou a už před ,Tibetem‘ málem zemřel“). Matka mu ale do vězení posílala knihy, které po ní chtěl, a po čase také fotografie lidí, které začal diagnostikovat. Naučil se pracovat třeba s kyvadlem. Dovedl se takzvaně „napojit“ a podobně, jako pomohl sobě, začal později pomáhat i jiným. Klíčové je jít až do prapodstaty, minulých životů, a pochopit příčinu choroby či nemoci.

Svůj talent intenzivně rozvíjel a v roce 2009 začal spolupracovat s léčitelem Milanem Popelkou, který postavil přístroj proti geopatogenním zónám s názvem Alcyone 2012. Krátce nato Ivan Rybjanský přišel s novým typem – Alcyone 2013.

Právě Alcyone 2013, kam pan Popelka přidával Ivanovo speciální jádro tvořené kombinací léčivých kamenů, se stal nejúspěšnějším typem přístroje. Ivan Rybjanský stále přemýšlel, jak zvýšit jeho účinnost. „Alcyone má v sobě tři frekvenční obvody, jež pouští do prostoru elektromagnetické frekvence, které škodlivé zóny vyruší. Problém je, že geopatogenní zóny se často kříží, takže je tam těch frekvencí mnohem víc. Proto jsem mu do toho přístroje začal přidávat různé kameny. A asi po roce a půl mi vzácná paní Zamrazilová – výborná léčitelka, úžasná v reverzní hypnóze – poradila: Dej tam jen kameny, bude to perfektní.“

Milan Popelka tedy pokračoval se svým Alcyonem a elektrofrekvencemi, Ivan Rybjanský se pustil do Somavedicu, tehdy ještě Somatexu. „Dodnes si pamatuji v březnu 2011 tu hospodu v obci Strání, ve které jsme seděli. Přijel jsem pana Popelku požádat o požehnání, abych mohl pokračovat ve vývoji jeho vynálezu. Nabídl jsem mu tenkrát i podíl v nové společnosti, ale odmítl. Ptal se mě, zda chci i nějaká schémata, dokumenty či zapojení. ,Nic nepotřebuji, protože Somavedic – tehdy Somatex – bude fungovat na úplně jiném principu,‘ řekl jsem mu.“

Alcyone je zaměřen na geopatii a Curryho pásy, Somavedic řeší i elektrosmog a zasahuje do kvantového pole či harmonizuje vodu, jak jsme popisovali v minulých článcích zde, zde, zde, zde či zde. Ono ostatně nejde dost dobře řešit elektrosmog elektrickými frekvencemi, neboť nemohou „jít“ do zcela jiné vlnové délky – je to podobné jako léčit závislost na vodce vínem. Jediné, co mají oba přístroje podobné, je tvar.

Jak ale rostl úspěch Somavedicu, po letech si pan Popelka vzpomněl, prostřednictvím svého bratra Slávka, který Alcyone prodává, že mu to vlastně vadí. A tak se svými spolupracovníky rozesílá maily a spamuje Facebook, kde nevyzdvihuje přednosti svého přístroje a neprezentuje jeho silné stránky, ale plive na svého bývalého partnera, jeho práci i schopnosti. „Já se svou minulostí netajím, i když to z pochopitelných důvodů nevyprávím na potkání, i panu Popelkovi jsem to na začátku řekl.“ Velmi si ho vážil, a proto jej mrzí, že to najednou účelově vytáhl – po sedmi letech. Víc to ale řešit nechce, protože se snaží, aby neotiskl do Somavediců svoje „špatné emoce“.

Somavedic Medic i ostatní typy přístroje můžete zakoupit na eshop.casopis-sifra.cz

První Somavedic vyrobil Ivan Rybjanský v pokojíčku lovosického bytu v dubnu 2011. „Tenkrát jsem si na A4 vytiskl výrobní čísla, a protože to byly takové malé obdélníčky, vešlo se jich tam přesně 400. Zrovna za mnou stála manželka, když jsem ta výrobní čísla řezal, aby se to dalo dobře odlepovat, a vybuchla smíchy. Těch upravených Alcyonů 2013 s ,mými‘ kameny jsem totiž prodal za rok a půl necelou stovku. Sice se mi vysmála, jenže já ten rok musel vytisknout dalších 100 čísel – prodalo se jich přes 500,“ vzpomíná. „Jel jsem bez jakékoli inzerce, vše bylo na základě doporučení. Druhý rok jsem prodal 1000 kusů, za loňský rok už to bylo přes 5000 kusů.“ Letos od začátku roku poslal do světa již 1463 Harmonií, Mediců či Uranů a sotva stíhá vyrábět.

Bez drsné lekce v Tibetu by se ale tohle nikdy nestalo. I to je důkaz, že si každý člověk zaslouží druhou šanci a je jen na něm, jak s ní naloží. Protože když se chce, možné jsou doslova zázraky.

Text: Milan Vidlák, časopis Šifra

Tento článek je komerční prezentací firmy Somavedic Technologies, s. r. o. Chcete také představit originálním způsobem to, co děláte? Pokud o takovou spolupráci budete mít zájem nebo budete mít zajímavý tip, o kom byste si chtěli přečíst, kontaktujte nás na milan.vidlak@wordpress-634652-2064135.cloudwaysapps.com.