Těstoviny, chléb se sýrem nebo polévka? Ať si dáte cokoliv, podle nedávno provedené studie s každým jídlem sníme i více než 100 malých kousků umělé hmoty. Plast není prý v samotném jídle (i když to je někdy diskutabilní), ale usadí se na jídle prostřednictvím vzduchu.
Plasty se stávají čím dál větší hrozbou nejen pro životní prostředí, ale i naše zdraví. Plastový odpad je problém hlavně v oceánech, protože mikroplast zatěžuje ryby a mořské živočichy. Nyní vědci z univerzity Heriot Watt v Edinburghu objevili, že plast se každý den dostává i do našeho těla – prostřednictvím potravy.
Skotští vědci zjistili, že s každým jídlem průměrný člověk za rok pozře až 68 415 drobných plastových vláken, která jsou potenciálně nebezpečná.
Na náš talíř se dostávají malé plastové částice prostřednictvím vzduchu a prachu. Vědci to dokázali pomocí Petriho misky. Ve třech domácnostech Petriho misky opatřili lepivým povrchem. Misky byly během jídla umístěny na příslušném jídelním stole.
Po jídle, které trvalo přibližně 20 minut, analyzovali vědci misky s lepivým povrchem. V každé misce našli až 14 kousků plastu. Na průměrně velkém talíři by tak museli najít až 114 částic, odhadli odborníci.
„Nevíme, odkud tato vlákna pochází,“ sdělil Ted Henry, hlavní autor studie. „Je ale pravděpodobné, že svůj původ mají z domácnosti a z okolního prostředí.“ Mikroplast v domácnosti se může vyskytovat v mnoha různých zdrojích. Pravděpodobně pochází z oděvu a textilu ze syntetických vláken, čalouněného nábytku a koberců z umělých vláken. Do vzduchu se také dostává obrus pneumatik z automobilů, vysvětluje Julian Kirby z organizace na ochranu životního prostředí Friends of the Earth.
Studie předpokládá, že do těla přijímáme prachové částice plastu ve vzduchu nejen při požívání potravy, ale i prostřednictvím dýchání. Jaký to má vliv na naše zdraví, je těžké odhadnout. Vědecké studie o účincích mikroplastu na člověka zatím chybí.
Tipy proti mikroplastu
Pokud se chcete bránit před malými částicemi mikroplastu, můžete se pokusit vytvořit vlastní prostředí z přírodních materiálů. To znamená:
U oděvů a textilií se pokuste nepoužívat umělá vlákna, ale výrobky z přírodních vláken, jako je bavlna, len, konopí, vlna či hedvábí. Totéž platí pro koberce, záclony nebo nábytek, jako jsou pohovky nebo křesla. Na čištění nepoužívejte textilie z mikrovláken.
Oblečení ze syntetických vláken se považuje za jeden z nejdůležitějších zdrojů částic mikroplastu ve vodě. Šifra se mikroplastům věnovala již několikrát, například v článku Kuchyňská sůl obsahuje plasty. Včetně mořské nebo Kanada, Velká Británie a Nový Zéland zakázaly používání mikroplastu, který zamořil planetu
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
Zdroje: https://www.hw.ac.uk/about/news/academic-reveals-more-than-100-tiny-plastics.htm, https://utopia.de/plastik-mikroplastik-essen-staub-studie-85770/
