To, že ruský prezident Vladimir Putin v neděli zvítězil v prezidentských volbách a obhájil svůj mandát na dalších šest let, asi nikoho nepřekvapilo. Putin po sečtení 99 procent volebních lístků získal 76,65 procent odevzdaných hlasů při zhruba 67% volební účasti, což znamená jeho dosud nejlepší výsledek. Při posledních prezidentských volbách v roce 2012 Putin získal „jen“ 63,6 procenta hlasů.

Za Putinem s velkým odstupem následuje komunistický kandidát Pavel Grudinin se 13,4 procenty hlasů, třetí je nacionalista Vladimir Žirinovskij s 6,2 procenty hlasů.

V Moskvě Vladimir Putin dostal 72 procent hlasů, v Petrohradě 79 procent a v Čečensku, jemuž vládne divoký Ramzan Kadyrov, hlasovalo pro dosavadního prezidenta 93 procent voličů.

Co ale může nezaujatého pozorovatele překvapit, je Putinův výsledek na poloostrově Krym, kde něj hlasovalo 92 procent voličů. To je – alespoň zdánlivě – největší paradox těchto prezidentských voleb. Západní média totiž líčí připojení Krymu k Ruské federaci z roku 2014 jako anexi a násilnou okupaci.

Napjatá situace vznikla po vyvolání státního převratu na Ukrajině, tedy v zemi, ke které kdysi ruský a poté sovětský Krym patřil. V rámci Sovětského svazu byl Krym součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky, ale 19. února 1954 byl Krym z iniciativy sovětského vůdce Nikity Chruščova vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské sovětské socialistické republice.

Po násilném svržení legitimní ukrajinské vlády prezidenta Viktora Janukovyče Rusko vyslalo na poloostrov část speciálních jednotek. Ruští vojáci kteří měli v Sevastopolu pronajatou základnu, vojensky obsadili klíčová místa, a krymská vláda po necelém měsíci vyvolala referendum. Rusko událost představovalo jako obranu ruských obyvatel Krymu před novou, nelegitimní kyjevskou vládou, Evropská unie a USA, které převrat na Ukrajině vyvolaly a financovaly, naopak ostře protestovaly proti „narušování suverenity Ukrajiny Ruskem“.

Na Krymu žije převaha etnických Rusů, kteří se v referendu vyslovili jednoznačně pro připojení k Rusku, Západ argumentoval tím, že obyvatelstvo volilo pod nátlakem. Na rozdíl od krvavého převratu v Kyjevě ale proběhlo připojení k Rusku zcela v poklidu a bez násilí. Poté, co výsledky vykázaly velkou podporu (96,7 % voličů, účast 83 %) připojení k Rusku, krymský parlament 17. března vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt.

A právě na Krymu získal „okupant“ Putin 92 procent hlasů. Podle tohoto výsledku to spíše vypadá, jako kdyby jej obyvatelé Krymu považovali za zachránce než okupanta. Už jen proto, že se rapidně zvýšily investice do infrastruktury, platy i důchody. Za takovou okupaci je evidentně většina lidí vděčných.

Opětovně zvolený prezident Putin v neděli večer na mítinku v Moskvě poděkoval za podporu a úspěšný volební výsledek. Shromáždění v centru metropole bylo věnováno právě výročí připojení Krymu. Ve velké podpoře, které se mu od voličů dostalo, je patrné uznání všeho, čeho bylo ve „velmi složitých podmínkách“ v minulosti dosaženo, řekl Putin v krátkém projevu. Pusťme se do velké práce ve jménu Ruska, vyzval prezident přítomné. „Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu,“ prohlásil ruský prezident.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra