Mistryně čchi-kung Alexandra Bauschat vede Centrum energie v Berlíně a lidi po celém světě učí to, jak důležité je pracovat s vlastními emocemi a myšlenkami a jak to všechno souvisí s životodárnou energií. Ta totiž kvalitu lidského života ovlivňuje víc, než jsme si mnohdy ochotni připustit – a to přesto, že ji nevidíme. „Tuto energii můžeme využívat k tomu, abychom měli silnější tělo, abychom byli zdravější a také spokojenější a vědomější,“ vysvětluje učitelka „čínské jógy“ v rozhovoru pro Šifru.

Energie. To slovo dnes slýcháme stále častěji. Energie je, obrazně i doslova, všude. Většina lidí ale stále neví, jak tento pojem uchopit. Co si pod tím pojmem má člověk představit?

Už Albert Einstein říkal, že „všechno kolem nás je vibrující energie“. Ve vesmíru a také uvnitř nás. Tradiční čínská medicína, ale i indická či egyptská civilizace tohle dávno věděly. Uvědomovaly si, že naše tělo je „vyplněno“ energií. A že je velmi důležité, aby skrze tělo mohla proudit bez toho, aby ji něco blokovalo. Jedině tak můžeme být spojeni s energií planety Země a s energií Vesmíru a jedině tak pochopíme, že je prostřednictvím této energie vše propojeno. Tuto energii můžeme využívat k tomu, abychom měli silnější tělo, abychom byli zdravější a také spokojenější a vědomější. Je třeba se to ale naučit.

Myslíte si, že i to je důvod, proč se dnes o tuto „neviditelnou“ energii zajímá stále více lidí? Že zkrátka nemáme silné tělo a nejsme ani zdraví, ani spokojení a jednoduše vidíme, že skoro nic nefunguje tak, jak má?

Dnešní společnost je hodně orientována na techniku a prožívá také hodně stresu. Lidi už nemůžou, jsou vyhořelí a mají deprese a je to intenzivnější než řekněme před 10 lety. Zajímavé je, že lidé mají stejně či snad ještě více psychických problémů než fyzických. Důvod je ten, že tělo a duch spolu nekomunikují, jsou odděleny, neboť jsme rozptylováni tím, co se děje okolo nás, místo abychom se starali o to, co se děje v nás.

Proč se to podle vás děje?

Je to hodně kvůli vývoji společnosti i technickému pokroku, prostě nežijeme v přítomnosti a nesoustředíme se. Jsme vyrušováni desítkami podnětů a vlivů zvnějšku.

Mnoho lidí se nezabývá ničím, co není hmotné, a nějaká vibrující energie jim může být ukradená. Proč jsme tak posedlí materialismem, přičemž nám často uniká podstata?

Před pár set lety lidi tvrdili, že Země je placatá. Dnešní lidé nevěří tomu, co nevidí na vlastní oči. Spoléhají na svých pět smyslů, dívají se na svět určitým způsobem, na který jsou zvyklí. A v tom to právě vězí, v úhlu pohledu. Lidé volají po tvrdých vědeckých důkazech…

Ale moderní vědci, kromě například kvantových fyziků, mají stejný úhel pohledu. Proč se o věci, o kterých se bavíme, nezajímají ani oni?

Používáme pouze 10 procent svého mozku. Technologie a techniky, které používaly staré civilizace, jsou nám v tuto chvíli nedostupné. Tím, že to neumíme vysvětlit a nedovedeme je používat, přestali jsme se o to zajímat. Jsou ale věci, které se nedají pochopit pomocí pěti smyslů, to je svět hmoty a myšlení. Klíčem je uvědomit si, že existuje ještě jiný svět za tím hmotným. Například staří Egypťané to věděli – je svět, který vidíme, a kromě toho svět, který nevidíme. Energie jang představovala svět, který nevidíme, a jin je svět hmoty. Oba by měly být v harmonii, musíme mezi nimi umět přepínat. Což my v tuhle chvíli příliš neumíme, neboť jsme jednostranně orientováni ke světu, na který si můžeme sáhnout. Kvůli tomu jsme ztratili kompletně přístup ke svým dalším smyslům.

Ten přístup tu ale stále je a záleží na nás, zda se k němu dostaneme?

Zajímavé je, že některé staré techniky a vědomosti, které znají jen někteří staří mistři, jak by se dali nazvat, až do doby okolo roku 2000 nepředávali dál, protože na to lidstvo ještě nebylo připraveno.

Takže ta znalost byla skrz některé jedince uchovávána po celou dobu, jen nebyla zpřístupňována ostatním?

Regenračné centrum

Dá se říct, že tyto znalosti udržovali v tajnosti nejen proto, že lidi nebyli připraveni, ale i proto to, že by je mohli zneužít. Staří Mayové měli ve svém kalendáři, že se střídají doby, kdy míříme ke světlu, s dobami, kdy jsme ve tmě. Pokud lidi nemají tak vysoké vědomí, aby dokázali s různými technikami a vědomostmi zacházet, ty musejí zůstat skryty. Po roce 2000 se to zase začalo otevírat, protože dle starých kalendářů, které věděly, že čas neběží lineárně, ale cyklicky, opět směřujeme do věku světla.

Myslíte si, když se podíváte kolem sebe, že jsme teď víc připraveni na nějaký progres, než dejme tomu před rokem 2000, anebo je to naopak – něco se otevírá a my se musíme adaptovat?

Souvisí to s tím, že se mění elektromagnetické pole Země. Zjednodušeně řečeno energie naší planety vibruje na vyšší frekvenci. Takže i my jako lidské bytosti se musíme postupně těmto frekvencím přizpůsobit. Problém je, že většina lidí zůstává v oblasti nižší energie, nižších frekvencí. My teď máme příležitost dostat se na vyšší úroveň, ale není to samozřejmě povinné. Jak se píše i v Bibli: „Tlučte, a bude vám otevřeno.“ Je to úplně stejné. Jsme tady a vše je nám dostupné, stačí jen jít a hledat, záleží na nás.

Můžete ty frekvence, světlo a tmu a další podobné termíny zkusit vysvětlit nějak „hmotněji“?

Pokud řekneme, že se musíme přizpůsobit vyšším vibracím, znamená to především zbavit se starých způsobů myšlení a nefunkčních vzorců. Musíme je změnit, a pokud žijeme v něčem, co už nefunguje, je třeba se otevřít něčemu novému. Pokud to neuděláme, problémy se budou prohlubovat.

Máte na mysli to, co říkal Albert Einstein? Že problémy nelze vyřešit stejným způsobem myšlení, který je vytvořil?

Ano. Dobrá věc na tom ale je, že jde o postupný proces. Nelze si myslet, že přijdete někam na seminář, naučíte se nějakou techniku, mistr z Asie vám otevře třetí oko a máte hotovo. To může být velmi nebezpečné. Takových případů, kdy lidé pracují s nějakými technikami a pak to nepoberou, je mnoho. Tyto techniky jsou totiž velmi účinné. Musí se to dělat pomalu a postupně. Není problém otevřít energii kundalini či přístup k vyšším vibracím, ale pokud na sobě nepracujete a nemáte vyřešené svoje problémy, ukážou se nebývale silně vaše slabiny. Například skrytá agresivita. Pokud takový člověk dostane přístup k této energii, zvýší se i jeho agresivita.

I proto například staří mistři v Číně, kteří pracují se svými žáky, je nejprve 10 let pozorují a testují. Když čtete staré knihy, je v nich napsáno, že když za mistry přišel někdo, kdo chtěl do podobných věcí zasvětit a učit se od nich, ti je zpočátku například nechali nosit vodu či kameny do chrámu. Zkoušeli jejich emoce, ego, sebeovládání, rok za rokem, dokud nebyli připraveni a vyřešili si svoje slabá místa.

Lidi ale obvykle chtějí vše najednou a hned. Existuje jiná varianta než pomalá práce na sobě?

Řeknu to takhle: Dobrá zpráva je, že právě teď je doba, kdy se nám v tomto ohledu dostává hodně pomoci „zvenčí“. Mluvila jsem o změně elektromagnetického pole. Dnes se ale můžeme snáze dostat k důležitým informacím například i díky internetu. Lidí, kteří jsou otevření, přibývá, takže mohou být ve vzájemném kontaktu. Kdo chce, tak se k tomu zkrátka dostane. V tomhle směru žijeme v úžasné době. Jen toho využít.

Bavíte-li se s různými lidmi, řeknou vám, že čas letí jako šílený a nějakým způsobem se zrychluje a zintenzivňuje. Jaké pro to máte vysvětlení?

To souvisí právě se zvýšením vibrací a elektromagnetického pole, ke které dochází, projevuje se to mimo jiné i tím, že se nám zdá, že čas běží rychleji. Ve skutečnosti to, co se zrychluje a zvyšuje, jsou frekvence.

Proč jste se vůbec o energii a nějaké frekvence začala zajímat vy? Co vás k tomu dohnalo?

Většinou člověk změní pohled na věci a dostane se k tomu vlivem nemoci. To je nejčastější způsob – člověk onemocní, doktoři si neví rady nebo ho odepíšou, a oni začnou přemýšlet jinak a přehodnocovat. Důvodem bývají i tragické události v životě, ztráty blízkého a podobně. Můj případ byl ale jiný. Co se týče materiálních věcí, měla jsem všechno. Pracovala jsem v turismu, měla jsem dost peněz, pěknou rodinu, byla jsem zdravá. Vše se mi dařilo a zdánlivě mi nic nechybělo. Jenomže jsem se sama sebe ptala, jaký má můj život vlastně smysl. Bylo mi třicet a věděla jsem, že je tady něco, co mi uniká, že tohle není všechno. Už jako malá jsem cítila, že je za tím vším něco víc, ale tehdy se to zintenzivnilo. Byl to však velmi pomalý proces. Nejprve jsem se dostala ke křesťanství a chtěla jsem studovat teologii. Jenže jsem se modlila, modlila a modlila, a nikdy se nic nestalo. (směje se) A tak jsem pátrala dál, až jsem potkala kněze, který dělal jógu.

To vám dalo odpovědi?

Odjela jsem do Indie a setkala jsem se s hinduismem. Je na můj vkus příliš patriarchální, nestala jsem se hinduistkou, ale pronikla jsem hlouběji do opravdové jógy. Dostala jsem se až do bodu, kdy jsem si uvědomila, že moje cvičení a okolní svět jsou oddělené, nedokázala jsem to integrovat tak, aby se propojil můj vnější a vnitřní svět. Během jógy jsem se stala velmi asketickou, až tak, že jsem se necítila v životě úplně dobře. Připadalo mi, že dalším krokem už by snad byl jen vstup do kláštera. A tak jsem hledala dál. Až jsem se dostala na seminář jednoho Maďara, na kterém bylo asi 50 lidí a on mi pomohl dostat se do zvláštního stavu, stavu prostého bytí. Cítila jsem pouze to, že jsem právě teď v místnosti, a na ničem jiném nezáleží. Přítomný okamžik. Byl to nejlepší pocit, jaký jsem v životě cítila. Říkala jsem si, že by nebylo špatné tohle zažívat pořád. S tímto koučem, který kombinoval kineziologii, jógu, čchi-kung a další věci, jsem studovala sedm let. Byl to dobrý začátek, ale k hlubšímu porozumění toho všeho mi pomohl až čchi-kung. Můj první mistr čchi-kungu byl velmi působivý, ale využíval tu svou sílu i negativním způsobem. Byl to pro něj jen byznys, byznys, byznys. Peníze jsou také energie, což samo o sobě není špatné, špatný je ale byznys s nemocí a to, když někomu slibujete, co není reálné.

Můžete být konkrétnější?

Myslím, že to možná ani nechápal. Jde o to, že někomu, kdo umíral, na jedné straně dával naději, což je fajn, ale na straně druhé od toho člověka vybral opravdu hodně peněz. Ale přitom toho člověka nenaučil, jak ty věci má změnit. Pokud například odstraníte nádor a příčiny, které nemoc způsobily, se nezmění, tak se nádor vrátí. Je to jako v klasické medicíně: neléčí se člověk, ale symptom. To samé je, pokud vám dá léčitel nějakou energii a vám to na chvilku pomůže, ale za pár dní je to pryč. Je třeba lidi naučit, aby to pochopili a dokázali se léčit sami. Jak se říká: můžeš dát člověku rybu, nebo ho naučit rybařit. Takhle to dělá můj současný mistr čchi-kungu, který je z Číny a je to vzděláním klasický lékař, chirurg, což je skvělé, protože dokáže vzít to dobré z obou klasické moderní i tradiční medicíny a filozofie.

Staří Egypťané věděli, že existuje svět, který vidíme, a kromě toho i svět, který nevidíme. Energie jang představuje svět, který nevidíme, jin je svět hmoty…

Co je vlastně ten čchi-kung?

Zjednodušeně řečeno čínská jóga. To, co se na Západě učí jako jóga, není jóga, je to spíš sport nebo fitness, ale opravdová jóga, čchi-kung, se učí jako tréninková metoda, která posiluje tělo, a zároveň pracuje s tím, aby energie mohla proudit skrze tělo a všechny meridiány, které máme v těle (energetické proudy, skrze něž proudí životní energie – čchi), k čemuže j potřeba se zbavit všech bloků, jež proudění energie brání. Je to celý systém, který spojuje tělo, mysl a ducha. Zajímavé na něm je mimo jiné i to, že ho můžeme používat bez omezení a přenést ho i do naší západní společnosti. To je také to, co dělám. Snažím se ve spolupráci s ním čchi-kung co možná nejvíc adaptovat na naše prostředí. Některé techniky a metody tu nemůžu používat, protože by je prostě lidé ze Západu nedělali.

Co především by lidé na Západě měli pochopit ohledně práce s energiemi či konkrétními učeními, ať už je to čchi-kung nebo něco jiného? Kde děláme největší chyby?

Čhi-kung je práce s energií, což znamená, že se naše tělo, mikrokosmos, musí adaptovat na okolní svět, vesmír, chcete-li, protože obojí spolu souvisí, a to i v případě, že to nevíme. Vezměte si třeba roční období. Pokud je venku zima, energie vašem těle je také „zimní“. ení dobré jíst v únoru jahody. Naši prarodiče věděli, co mají kdy jíst, že mohou energii načerpat v přírodě, že se mohou léčit bylinami. Vše jsme věděli, ale zapomněli jsme to. Teď musíme jít k doktoru a odevzdáme své tělo do jeho péče jako auto do servisu v naději, že bude opraveno. Tak to ale nefunguje.

Jak se tedy člověk může léčit sám?

Regenračné centrum

Kvůli vzorcům, ve kterých myslíme a vyrůstáme od dětství, tohle je správně, tohle správně není, tohle je černé, tohle je bílé, kvůli všem těmhle věcem jsme si vypěstovali schémata, jež utvářejí naši osobnost, a proto má každý uvnitř sebe bloky. Všichni jsme nějak poznamenáni a traumatizováni a tato traumata a škodlivé vzorce blokují proudění energie skrze naše tělo. Z těchto bloků se může časem vytvořit nemoc. Pokud se myšlenkové vzorce a schémata změní, energie zase může proudit. To je princip léčení. Pokud naopak někdo odstraní symptom, ale vy budete myslet stejným způsobem a chovat se sebedestruktivně, nemoc nezmizí, ale opět se vrátí.

Proč bych odstraňoval nějaké bloky, když si můžu vzít pilulku?

Ano, to můžete, zabere na hodinu, možná na den, ale pak se váš stav ještě zhorší, protože pilulka vytváří zase jiné negativní blokády. Všechny chemické léky mají vedlejší účinky. Možná víc lidí zemře na chemoterapii než na samotnou nemoc.

My ale v zásadě žijeme v době jedové. Jak to všechno máme přežít?

Pokud si uvědomíme, že 70 procent našeho těla tvoří voda, a vezmeme si práci japonského vědce Masaru Emota, který fotil krystaly vody, dojdeme k fascinujícímu poznání. Emoto vzal například dvě sklenice vody – na jednu nalepil cedulku s nápisem láska, na druhou nenávist. Rozdíly mezi kvalitou vody byly obrovské. Slova, myšlenky, to vše má energii různé frekvence. Stejné je to s naším tělem. Umíte si představit, co vše ve svém těle můžete změnit svými myšlenkami a postoji? Pouze když ta slova vyslovíte, cítíte, že mají úplně jinou frekvenci. Nejhorší energii má strach, neboť jeho vibrace je velmi velmi nízká. Bohužel žijeme ve světě, kdy je v lidech strach vyvoláván například pomocí médií, a tímto strachem jsou lidé ovládáni. Ale když na sobě budete pracovat dostatečně tvrdě, naučíte se ovládat svoje myšlenky a emoce a nenecháte energie nízkých vibrací přicházet do své mysli, můžete toho hodně změnit a vnější vlivy vás tolik nezasáhnou.

Co přesně učíte ve svém berlínském Centru energie? Nějaké konkrétní techniky?

První krok spočívá v tom, že se pozorujete. Abyste si byli schopni všimnout a pochopit, že něco děláte špatně. A to je zároveň i ten největší krok, na který mohou navázat kroky další. Nejprve je třeba umět se podívat sám na sebe a poté negativní energie transformovat a naučit se ovládat. Existují techniky, jak tomu pomoci, samozřejmě.

To je ale těžká práce. Vždyť lidé většinu času hodnotí druhé lidi a o sobě mají většinou lepší mínění. Jak se na sebe podívat trochu realističtěji?

Proto je potřeba pochopit pravidla. A hlavní pravidlo zní, že nic nepochází zvnějšku. Vše pochází od vás. To, co vidíte okolo, je jako zrcadlo. Pokud se nám děje něco špatného, v čchi-kungu se ptáme: Co jsem udělal špatně? A to je naprosto zásadní otázka. Myšlenka má obrovskou moc. Pokud to člověk pochopí a začne s tím pracovat vědomě a pravidelně, má to obrovský efekt. A uvidíte, že pokud něco zpracujete, ta negativní věc se vám přestane dít. Protože už nebudete vysílat tento druh energie, nebude se vám ani vracet. Je to akce a reakce. Co vyzařuji, to se mi vrátí.

Chodí k vám lidi, kteří po vás chtějí nějakou techniku potřebnou k vyléčení, ale rozhodně se nehodlají pozorovat?

Ano, chodí, ale posílám je pryč, protože takhle to nefunguje. Někteří moji studenti říkají: Mám tak málo energie, potřebuji ji zvýšit. Ale neexistuje žádná zkratka. I deset minut denně práce na sobě je dobré a může změnit hodně věcí. Spousta lidí mi říká, že na to nemají čas. Odpovídám jim, že v tom případě brzy přijde doba, kdy si budou muset udělat čas na nemoc. Nejde různé věci jenom vědět a znát, je třeba je i dělat, prožít a cítit.

Co je nejdůležitější věc, na kterou jste během této práce přišla?

Že jako lidi skoro nic nevíme. Nejsme na nejvyšším stupni evoluce, jak si mnohdy myslíme, ale na tom nejnižším. Jsme teprve na začátku.

Ale jak to, že věci, které teď nevíme, staré civilizace kdysi věděly?

Jin a jang. Když je na nejvyšší úrovni energie jin, vrací se k jang. A když je na nejvyšší energii jang, musí se posouvat směrem k jin. K rovnováze. Probíhají různé cykly, ale posouváme se pomalými krůčky nahoru, vypadá to jako spirála. Učíme se tady jako ve škole. Za posledních 15 let se toho hodně změnilo a lidi jsou otevřenější. Když jsem o těchto věcech mluvila dřív, skoro nikdo mi nerozuměl. Dnes je to úplně jiné.

Tento článek vyšel v měsíčníku Šifra, číslo 10/2016. Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra