Starověcí Egypťané mají z genetického hlediska se současnými obyvateli Egypta méně společného, než by se dalo čekat. Rozbor DNA mumií z naleziště Abusir el-Meleq ukázal, že staří Egypťané sdíleli společné geny s lidmi, kteří v době kamenné a bronzové obývali Blízký východ. V porovnání s dnešními obyvateli Egypta měli starověcí Egypťané v DNA slabší stopu subsaharských a afrických obyvatel. Za objevem stojí vědci z univerzity v německém Tübingenu a z Institutu Maxe Plancka.

Pro egyptology to znamená významnou stopu v bádání po původu slavného egyptského národa. Podle vědců jde o vůbec první relevantní výzkum podobného typu. A to i přes fakt, že staří Egypťané jsou nepochybně jedním z nejvíce zkoumaných národů na světě. Relevantní rozbor DNA, který by mohl přinést spolehlivé poznatky o původu tamních lidí, podle vědců dosud nebyl proveden zkrátka proto, že je velmi technicky náročný. Vědci při výzkumu pracovali s ostatky z více než 150 mumií, jejichž doba původu se pohybovala mezi 1400 let před Kristem až do roku 400 našeho letopočtu.

Výzkumy DNA starověkých lidských pozůstatků podle profesora Jana Krauseho dosud nebyly příliš spolehlivé, protože se dalo jen těžko eliminovat riziko „znečištění“ původní DNA jiným genetickým materiálem. Ten mohl se vzorkem přijít do kontaktu během tisíců let, kdy mumie ležela v hrobce, nebo při manipulaci s pozůstatky při samotném vědeckém výzkumu. „Kontaminace je velký problém. Studovat DNA starověkých lidských pozůstatků je možné až v posledních pěti nebo šesti letech, protože nyní už dokážeme rozpoznat, zda je nalezená DNA původní nebo ne podle jejich chemických vlastností,“ řekl Krause CNN. Ve studii zveřejněné na webu Nature Comunitations vědci dodali, že vzorek DNA degraduje i teplo a vysoká vlhkost v hrobkách nebo chemikálie, které staří Egypťané používali při mumifikaci. Díky tomu, že se podařilo eliminovat vliv všech zmiňovaných negativních faktorů na výsledky výzkumu, považují je za vůbec první „spolehlivý soubor dat“ získaný z DNA starých Egypťanů.

Egypt skýtá stále celou řadu tajemství. Ilustrační foto Miloš Matula

Navzdory odvážnému prohlášení vědcům však nelze upřít jistý sebekritický přístup. Ve studii nezapomněli upozornit na fakt, že jejich výsledky nejsou ani zdaleka platné pro celý Egypt, potažmo pro celý egyptský národ. „Všechny naše data pocházejí pouze z jediného naleziště ve středním Egyptě, a výsledky proto možná nejsou reprezentativní pro celou starověkou říši,“ napsali vědci. Podle Krauseho je však možné, že v severním Egyptě byla vazba Egypťanů na obyvatele Blízkého východu ještě silnější. Bylo by to logické vzhledem k geografické blízkosti. Stejně tak by se dalo předpokládat, že obyvatelé jižního Egypta měli naopak blíže k africkým národům, které obývali Núbii, domov takzvaných „černých faraonů“. Núbie ležela na hranicích mezi Egyptem a dnešním Súdánem, který je dnes díky núbijskému dědictví státem s největším počtem pyramid na světě, o čemž už Šifra informovala v minulosti.

Samotný objev se tedy vztahuje jen na konkrétní oblast v středním Egyptě, ale podle vědců je to jen začátek komplexnějšího výzkumu. Krause řekl: „Očekávám, že během několika let bude prozkoumaná velká spousta dalších genomů egyptských mumií. Stále máme co zkoumat. Toto je teprve začátek.“

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Lukáš Marek, časopis Šifra