Federální soudce v Marylandu Theodore Chuang přijal miliardovou žalobu proti Univerzitě Johna Hopkinse, farmaceutické společnosti Bristol-Myers Squibb a Rockefellerově nadaci za to, že tyto instituce úmyslně infikovaly lidi syfilidou během experimentů americké vlády ve 40. letech 20. století v Guatemale.

Testovaní lidé byli tehdy převážně děti, sirotci, pacienti psychiatrických léčeben či vězni a většina z nich nikdy nebyla léčena, natož vyléčena. Děsivé pokusy na lidech se samozřejmě držely pod pokličkou, jako se to dělá dodnes, ale v roce 2010 odkryla jejich detaily Susan Reverbyová, doktorka z Wellesley College.

Žaloba, která byla podána už před čtyřmi lety a schválena byla až v lednu 2019, požaduje odškodnění pro stovky obětí, na kterých byly prováděny pokusy „léčby“ sexuálně přenosné nemoci, jíž se říká též příjice. Původně v žalobě figurovalo 750 poškozených, nyní zbývá již jen 444 obětí nebo jejich příbuzných.

Doktorka Reverbyová se o pokusech dozvěděla po smrti Johna Charlese Cutlera, jednoho z vedoucích lékařů studie. Nechal po sobě kupu dokumentů, které obsahovaly i detaily hororových činů.

Cynismus výzkumníků byl skutečně ohromující. Detaily byly sice před veřejností dlouho záměrně utajovány – a není divu -, ale v roce 2011 je popsala zpráva vyšetřující komise. Ta potvrdila, že se jednoznačně barbarské a nelidské experimenty na lidech porušující jejich základní práva děly, a odkryla i detaily. Například byly syfilidou infikovány prostitutky, které pak byly nabídnuty k sexuálnímu styku pokusným subjektům s cílem nakazit je. Nebo byla lidem vpravena injekce se syfilidou do mozkomíšního moku, pod kůži či sliznice. Tekutinu obsahující syfilis šířili výzkumníci do mužů také přes předkožku, poškrábali jim penisy a nákazu vmísili do rány; ženám z psychiatrických léčeben podávali syfilis injekcemi, vytvářeli jim léze a taky jim vstřikovali do očí kapavku, jíž předtím nakazili muže. Většina takto nakažených lidí nebyla nikdy léčena a „lékaři“ je nechali být.

Toto je ale jen špička ledovce; nechvalně proslulá byla i takzvaná studie v americkém Tuskegee, která probíhala téměř stejně jako ta v Guatemale. Zde byli úmyslně nakaženi stovky Afroameričanů, kterým byla účast na experimentu prezentována jako speciální bezplatná zdravotní péče; tu by si jinak coby chudší lidé nemohli dovolit.

Stejné experimenty ale prováděli a provádějí výzkumníci ze stejných či podobných institucí všude možně po světě, jen nebylo zatím podáno tolik žalob, protože jsou lépe utajovány. Kdyby ale měla být podána žaloba všude, kde se tato svinstva prováděla, a placeno adekvátní odškodné, byli by Afričané, Jihoameričané či Asiaté rázem zřejmě jedni z nejbohatších lidí světa. Asi bychom se dočkali nejednoho překvapení, kdyby vyšlo najevo, jak probíhaly třeba „výzkumy“ nemocí jako AIDS nebo ebola.

Na podzim jsem například v Šifře informoval o tom, jak se Američané rozhodli „pomoct“ africké Burkině Faso s malárií. Na začátku září vědci z Institut de Recherche en Sciences de la Sante (IRSS) v Bobo-Dioulasso oznámili, že dostali souhlas od vlády Burkiny Faso vypustit do přírody geneticky modifikované komáry. 10 000 kousků. Komáři byli kromě Burkiny vypuštěni i v Mali a Ugandě. Namísto genetické úpravy DNA semen u GM plodin se v tomto programu používá roj hmyzu k tomu, aby infikoval rostliny geneticky modifikovanými viry, jež mají předat požadované vlastnosti. Za geneticky modifikovanými komáry nestojí nikdo jiný než oficiálně jeden z nejbohatších lidí světa Bill Gates se svou ženou Melindou, kteří výzkum místním vědcům zafinancovali 70 miliony dolary ze své nadace. Gatesovi platí i jiné pozoruhodné programy, které se točí například kolem vakcín.

Agentura DARPA, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií, tvrdí, že Hmyzí spojenci jsou protiopatřením v boji s potenciálními hrozbami, které by mohly ohrozit zásobování potravinami. Avšak rozumní vědci, kteří tento postup kritizují v nové Science Policy Forum Report, upozorňují, že lze tuto frankensteinovskou metodu použít zrovna tak na výrobu nové ničivé biologické zbraně, což vybídne i jiné země, aby vyvíjely také něco takového.

A to je pouze vědecký a lékařský výzkum. Kdyby se začalo mluvit o experimentech jako Project Rainbow nebo MK Ultra na ovládání lidí na dálku a jejich mysli, to by byl hukot. Mimochodem, o projektu Duha (Project Rainbow) a hrůzostrašných pokusech na dětech impozantním způsobem vypráví i skvělý seriál Stranger Things. Jak to ale vypadá, realita je často ještě hororovější.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra