Řeckým a německým archeologům se podařilo nedaleko ruin Diova chrámu v řecké Olympii nalézt unikátní tabulku se třinácti verši proslulého Homérova eposu Odyssea. S velkou pravděpodobností jde o nejstarší písemný záznam Homérova díla, jaký byl kdy nalezen – až ze 2. století našeho letopočtu.
Třináct veršů není moc, když uvážíme, že celé dílo jich má 12 111. Pochází ale z dob, kdy řecko padlo a vládl mu Řím. S datováním čehokoli je to nicméně obtížné. Celou dobu nás ve škole učili, že autorem eposu Illias a Odyssea je Homér, a přitom se podle moderních počítačových výzkumů zdá, že Odyssea vznikla možná o 50 až sto let později. Navíc Homér byl možná navíc slepý jako patrona. Pokud tedy vůbec žil. Přes množství údajů, které si totálně protiřečí, není totiž ani jasné, zda vůbec Homér existoval, natož pak psal.
Učili nás, že byl Homér slepý a chudý jako kostelní myš (ideální předpoklady pro sepsání monumentálního díla), putující pěvec, přitom dílo detailně popisuje život aristokracie, přičemž takové znalosti mohl mít zase jen aristokrat. Je to podobné jako se Shakespearem, který se narodil v negramotné rodině, a popisoval dokonale dění u královského dvora.
Verše na tabulce, které byly nalezeny ve staré Olympii, jsou ze 14. zpěvu, kdy se ithacký král Odysseus vrací domů a mluví na pasáka věpřů Eumaia, jenž dával najevo oddanost svému králi a vlídně ho přijal, i když ho v přestrojení nepoznal.
Ať už Homér žil nebo nežil, a ať už napsal Odysseu kdokoli, dílo je to skvělé a ovlivnilo celou evropskou kulturu. Řecké ministerstvo kultury uvádí, že „zachovává jílová tabulka je možná nejstarší existující písemný zlomek homérského eposu, jaký byl nalezen a jenž je kromě své jedinečnosti i velmi důležitým archeologickým, literárním a historickým dokumentem“.
Co asi tak najdou jednou po nás? Zatím to vypadá, že jen spoustu plastu a otrávenou přírodu.
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
