Rakouský soud nakázal Facebooku, aby odstranil příspěvky, které jsou považovány za nenávistné. Očekává tím mezinárodní dopad na celou situaci ohledně zodpovědnosti platformy za obsah, který lidé v jejím rámci sdílejí.

Celý případ zahájila místní strana zelených poté, co se její hlava údajně stala obětí falešného účtu. Soud aktivně prohlásil, že by se nenávistné příspěvky ale neměly mazat jen v Rakousku, nýbrž po celém světě. Přímo k tomu se zatím Facebook nevyjádřil, ale je známo, že se tomu doposud částečně bránil, a částečně šel vládám různých zemí na ruku.

Zakladatel a vlastník této celosvětové platformy Mark Zuckerberg se již předtím vyjádřil, že nejsou mediální společností, ale technologickou, a tedy za obsah sdílení příspěvků neručí, nicméně příznivci kontroly, mazání „škodlivých“ příspěvků a cenzury poukazují na zjevný fakt, že ať už je Facebook oficiálně to či ono, skoro 2 miliardy uživatelů si ochotně rozklinkávají odkazy na zdech svých přátel či doporučené příspěvky a ty dle studií, jež sama Zuckerbergova společnost podnikla, mají na uživatele vliv.

Jenže Eva Glawischnigová, hlava strany zelených a oběť onoho falešného účtu, tedy u soudu zvítězila a Facebook nemá na vybranou. Nechala se navíc slyšet, že pokud se stejný přístup nerozšíří do zahraničí, pak nemá smysl. Jak ale souvisejí „nenávistné“ příspěvky s falešným účtem, z rozhodnutí není příliš jasné.

Vzhledem ke snahám omezit „nenávist“ a také „fake news“ na všech frontách je každopádně zřejmé, že tak či onak dny, kdy člověk může svobodně psát a vyjadřovat se, se blíží ke konci. Facebook prohlásil, že ve snaze zastavit nenávistné projevy (a také týrání dětí či vysílání sebepoškozování, ale v popředí je hlavně „hate speech“, horké téma Západu) zaměstná 3000 lidí, kteří se budou soustředit pouze na čištění platformy.

Foto Wikimedia Commons

Podobný krok chystá i Google, a to prohlášením, že dojde k úpravě systému tak, aby se „fake news“ a „nenávistné stránky“ neobjevovaly ve vyhledávači v popředí. Britský výzkum, publikovaný na serveru Ofcom, navíc ukázal, že třetina dětí v rozmezí let 12 až 15 za poslední rok narazila na „nenávistný“ příspěvek, ovšem takto vágní pojem je v tak důležitých otázkách velice nebezpečný nástroj.

Německo například zvažuje pokuty až 50 milionů eur na úkor sociálních médií, jako je například zmíněný Facebook, za to, že selžou v odstraňování „nenávistných“, rozuměj vládě nehodících se příspěvků. To je dostatečné velké číslo na to, aby společnosti braly nutnost mazat vážně, a vzhledem k tomu, jak neskutečně vágní je to výklad (co všechno lze či nelze považovat za hate speech? Podle dosavadních zkušeností všechno, co nezapadá do současné oficiální propagandy), vytváří se tím nebezpečný nástroj cenzury.

Představme si třeba, že by nedávné příspěvky švédských policistů, kteří se svěřili se svým znechucením nad neustálými problémy spojenými s uprchlickou krizí, sociální sítě ve strachu před pokutami nebo horšími tresty ihned smazaly a svět by se sotva dověděl něco jiného, než je to veselé, sluníčkové a schválené. Jenže právě sem to mílovými kroky míří.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroje: http://www.bbc.com/news/world-europe-39852623http://www.bbc.com/news/blogs-trending-33288367http://www.bbc.com/news/technology-37989475https://www.ofcom.org.uk/research-and-data/media-literacy-research/children/children-parents-nov16