Proč média šíří fake news o požáru katedrály Notre-Dame?

Nad tím, co předvádějí už týden světová média kolem požáru katedrály Notre Dame, zůstává rozum stát. Potvrzuje se bohužel stále větší části populace známý fakt, že velká média – především ta nejserióznější – jsou ve spolupráci se státní a nadnárodní mocí největšími šiřiteli fake news, proti kterým (naoko) bojují.

Když vzplanula v pondělí 15. dubna nejslavnější pařížská katedrála Notre-Dame, věděli jsme jen to, že hoří. Logicky. Hasiči ještě zdaleka neměli oheň pod kontrolou, a v médiích se objevily první informace o tom, že požár nebyl zcela určitě založen úmyslně, není to terorismus a souvisí s probíhající rekonstrukcí a pravděpodobně nějakým šlendriánem.

Vzhledem k tomu, co se děje v posledních týdnech a měsících Francii, už při prvním plamínku nejednoho občana Francie a ostatních evropských zemí, kteří nespadli z Marsu, napadlo, že to nebude jen tak a že to s tím nějak souvisí. Pochopitelně, ve francouzských ulicích protestují už několik měsíců davy lidí a napětí ve společnosti se stává z ekonomických, kulturních a jiných důvodů neúnosným, tudíž se toto spojení přirozeně nabízí. Zvlášť když uvážíme, že například 6. dubna server českého křesťanského rádia Proglas informoval o tom, že „od února, přes celý březen i nyní v dubnu se v chrámech v různých částech Francie objevují zničené kříže, otevřené a znesvěcené svatostánky, loupeže pokladniček, poškozené omítky a dochází i k požárům“. Jen za tuto krátkou dobu bylo různým způsobem ve Francii napadeno 65 kostelů. A pouhý měsíc před Notre-Dame se někdo pokusil podpálit nedaleký pařížský kostel svatého Sulpicia. Že to nebyli křesťané, je asi každému normálně uvažujícímu člověku jasné.

Ve chvíli, kdy tedy tatáž média, která veřejnost při každém teroristickém činu islamistických radikálů přesvědčují, že o terorismus nešlo, řeknou v momentě, kdy ještě hoří a nikdo nemůže vědět proč, že nešlo o terorismus, čeho docílí? Pouze toho, že podezření, že šlo o terorismus, pojme ještě víc lidí než v případě, že by média informovala pravdivě, nikoli aktivisticky.

Takže ještě jednou: Jak může někdo vědět, jak vznikl požár, ještě v jeho průběhu, kdy ani nemohlo začít vyšetřování? Vůbec nikdo. Možných příčin je víc – ať už islamistický nebo jiný útok, žhářství nebo elektrický zkrat či nedbalost dělníků při rekonstrukci. Sám od sebe ale kostel čtyři dny před Velikonocemi neshořel.

Zprávu o tom, že požár nebyl založen úmyslně, vypustil pařížský prokurátor a média ji jen tendenčně rozšiřovala, a tak se může zdát, že jsou z obliga. Jenže novináři to vydávají za fakt a jsou agresivní vůči všem ostatním možným variantám.

Takhle to média dělala i s válkami v Iráku, Afghánistánu a vším kolem 11. září – úřady lhaly a média lži „jen“ opakovala. Na to se ale vymlouvat nejde – média nemají být PR oddělením státní a nadnárodní moci, jejich úkolem je informovat. Respektive mělo by být. Místo toho však manipulují veřejné mínění.

Pokud takto opakovaně média selhávají, je logické, že se lidi stále více domýšlejí, co se OPRAVDU děje v pozadí, a hledají příčiny událostí sami. Suplují funkci novinářů. A tak se spekuluje a vymýšlí, přičemž některé teorie mohou být skutečně divoké – od božího znamení přes draka ze Hry o trůny po francouzského prezidenta Macrona, který tím chtěl odvrátit pozornost od kolabujícího státu plného Hnutí žlutých vest a ekonomického průšvihu.

Místo toho, aby novináři začali dělat svoji práci, tedy informovat a zkoumat jednotlivé možnosti, útočí na lidi, které neinformovali a kteří se musejí informovat a zajímat sami. Tak jako média vědí, že požár nebyl založen úmyslně, i když ještě hoří, vědí i to, že nic z toho, co píšou lidi či alternativní média na sociálních sítích, není pravda, a jde o fake news, dezinformace, lži a konspirační teorie. Ne, jde o možné hypotézy a dávání věcí do souvislostí, o suplování práce velkých médií. I s vědomím, že na internet může napsat kdokoli i tu největší pitomost.

Největší dosud prokázaná dezinformace je ale ta od velkých médií, že požár nebyl založen úmyslně. Protože i kdyby se nakonec ukázalo, že to tak opravdu bylo, znamenalo by to jen to, že se novináři s prokurátorem náhodou strefili. Ale v době, kdy toto vypouštěli, to byla jen lež, fake news a velká dezinformace.

Regenračné centrum

Tím, že nedělají média svoji práci poctivě, zapřičinila to, že ať už dopadne vyšetřování jakkoli a jeho závěr bude třeba takový, že nesouvisel s terorismem, spousta lidí tomu stejně neuvěří a bude si myslet, že jde opět jen o koordinované zatloukání.

A vzpomenou si na to, že ve Francii dochází od začátku února k desítkám případů útoků vůči katolickým svatyním, kdy „neznámí pachatelé“ ničí oltáře i krucifixy, rozbíjejí sochy, zakládají požáry a jednou dokonce znesvětili kostelní zeď výkaly.

A nakonec si i domyslí, kdo ti „neznámí pachatelé“ jsou. A taky jim přijde divné, že po všech těchto barbarských činech jako na potvoru vzplane čtyři dny před největšími křesťanskými svátky nejvýznamnější francouzský kostel. I kdyby to tak nebylo, napadnout je to – pokud nejsou zaslepení – zkrátka musí. Ano, je to jen jedna z hypotéz, ale nikoli ta nejméně pravděpodobná.

Regenračné centrum

Pokud se Vám moje práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojíhoMůžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra