Obezita je závažným problémem, který se týká stále větší části světové populace. Příčin velkého výskytu obezity je mnoho – od nezdravých potravin přes nedostatek pohybu a stres po nepravidelné stravování. To není žádná novina. Co je ale přinejmenším zarážející, jsou nedávné zprávy o tom, že se tyto nešvary „moderního“ světa začínají podepisovat i na sibiřských domorodcích. Konkrétně se jedná o obyvatele Jamalo-něneckého autonomního okruhu, což je součást Ruské federace nacházející se na severozápadní Sibiři.

Podle lokálních vědců obezita mezi domorodci v této oblasti dosud v podstatě vůbec neexistovala, a také se není čemu divit. Krutý život na tomto území lidem zkrátka dosud nedával moc příležitostí ke ztloustnutí. „Dříve místní lidé na obezitu nikdy netrpěli. Dnes už je zde však patrná určitá predispozice k obezitě,“ sdělil místní ředitel pro vědu a inovaci Alexej Titovsky webu The Siberian Times.

Jedná se především o zástupce dvou sibiřských národů, Něnců a Chantů, jejichž jídelníček se dosud skládal především z ryb a zvěřiny. Dnes se ale do místních kuchyní dostávají například chemicky zpracované potraviny, jako jsou instantní nudle nebo těstoviny či pečivo bohaté na sacharidy, čímž se zvyšuje riziko obezity. Hlavní problém vidí vědci v tom, že změna jídelníčku zde probíhá obrovskou rychlostí, a dá se tudíž i předpokládat, že bude hůř.

Konzumace sobího masa a zvěřiny na Sibiři klesá. Jednodušší je připravit instantní nudle. Foto Sergej Anisimov

Něnci a Chantové jsou tradiční kočovné národy a jejich životy byly většinou závislé na pronásledování sobích stád. Domorodci hnali soby i přes 700 kilometrů dlouhý poloostrov Jamal, který se zařezává hluboko do Arktického oceánu. Podíl tradiční stravy, tedy sobího a rybího masa, na celkové spotřebě potravin místních se ale podle Alexeje Tytovského během posledních několika let snížil o celou polovinu. Domorodci postupem času mění trasy kočovných cest, přičemž rozhodujícím faktorem už nejsou jen co nejlepší pastviny pro soby, ale také rozmístění těžařských osad na poloostrově.

Ještě před 25 lety sibiřští kočovníci pokrývali svými cestami o polovinu delší vzdálenost. Díky kontaktu s těžařskými osadami se naučili obchodovat se sobím masem a parožím, což vede k tomu, že se zvěřina čím dál více vytrácí i z jejich jídelníčků a je nahrazována potravinami z moderního světa. Podle ruského experta z místního Ústavu pro ekologický monitoring Andreje Lobanova tito lidé zkrátka už chtějí využívat „benefity“ moderní civilizace. Chtějí nakupovat v obchodech, mít mobilní telefony, a jídlo jako instantní nudle nebo těstoviny je na dlouhé kočovné cesty pohodlné, protože je velmi snadné na přepravu i přípravu.

Co bude dnes k večeři? Sob, nebo sacharidy? Foto Andrej Lobanov

Zajímavé je, že místní nemají problém s tím, že by po moderním jídle více tloustli, protože na něj nejsou zvyklí. Obyvatelé Jamalo-něneckého okruhu se s vysokými přísuny sacharidů vyrovnávají naopak velmi dobře, možná ještě lépe než Evropané. Problém je v tom, že objem spotřebovaných sacharidů je zkrátka moc velký a neustále se zvyšuje, což by v budoucnu mohlo vést k velkým zdravotním problémům.

Obezita mezi lidmi donedávna žijícími tradičním způsobem života je dnes už velké téma zdaleka nejen na Sibiři. Fakt, že změna jídelníčku těchto lidí způsobuje vážné potíže, objasnila i velká studie studie z minulého roku. Co se sibiřských Něnců a Chantů týče, vypadá to, že by zde problémům s nadváhou šlo předejít. Ruští vědci totiž sami tvrdí, že místní k problému nejsou slepí, a dokonce projevují i velký zájem o to, aby jejich strava byla zase vyvážená. Dalším pozitivním faktorem je i to, že si vědci problému všimli vlastně dříve, než se zcela projevil. Nakonec je tak naděje, že na Sibiři obezita nezvítězí, na rozdíl od zbytku světa.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Lukáš Marek, časopis Šifra