Evropská unie je s cca 47 miliony tun hned po Číně, která vede s 85 miliony tun, druhým největším světovým producentem masa. Zatímco se v Německu stále víc diskutuje o etiketě ohledně dobrých životních podmínek zvířat, EU podporuje nesnesitelné velkochovy zvířat nejen ve východní Evropě, ale i v Asii. [sociallocker id=“94522″]

Ze situační zprávy 2016/17 vyplývá, že Evropská unie je největším světovým dovozcem a největším vývozcem zemědělských výrobků a potravin. To znamená, že my dostaneme zemědělské produkty ze zahraničí, zatímco naše zemědělské produkty se prodávají po celém světě. Takže už nikoho nepřekvapí, že má na stole jablko z Číny a drůbeží maso z Brazílie.

Evropská unie v současné době jedná s mnoha zeměmi o dohodách volného obchodu. Důraz se přitom klade na asijské země, jako je Thajsko, Japonsko, Malajsie, Indie a Filipíny. Tyto země mají z důvodu vysokého ekonomického růstu v kombinaci s vysokou populací atraktivní trhy zejména pro evropské zemědělské produkty. Modernizovat se mají existující obchodní dohody s Mexikem. Stále větší pozornost se také věnuje takzvaným dohodám o hospodářské dohodě s africkými zeměmi (dohody AKT). Podle zprávy se rovněž plánují obchodní dohody s Austrálií a Novým Zélandem.

V tiskové zprávě Svaz německých zemědělců (DBV) přivítal schválení obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou Evropským parlamentem, která prošla Evropským parlamentem v únoru. Dohoda je prý vyvážená a umožňuje nové obchodní příležitosti pro německou a evropskou zemědělskou a potravinářskou produkci. Ochrání rovněž zájmy evropských spotřebitelů, uvedl DBV. Kanada připouští, že vytvoří kvótu pro dovoz 18 500 tun sýrů z EU, což znamená výrazné zlepšení přístupu na trh pro evropský mlékárenský průmysl, zdůraznil DBV.

Německá výroba masa se v roce 2016 snížila; příčinou tohoto vývoje byla snížená produkce vepřového a drůbežího masa. Na druhé straně se drůbeží maso těší rostoucí popularitě a produkuje se v zahraničí. Žádná země na světě nevyváží víc drůbežího masa než Brazílie. V současné době téměř třetina globálně obchodovaného masa pochází právě odtud. EU ročně dováží cca 270 000 tun. Z toho více než tři čtvrtiny se skládají ze zpracovaných výrobků, například kuřecích nugget, které se prodávají zejména v nizozemských, německých a britských supermarketech a diskontech.

Pro Německo je Brazílie třetí nejdůležitější zemí pro dovoz zpracovaného (včetně soleného) drůbežího masa a víc než polovina všech dovozů pochází odtud. Kdo nakupuje levnou diskontní drůbež, ten jistě chápe, že tyto ceny jsou dotované. Polsko v rámci EU získalo 1. místo, takže většina evropského kuřecího masa pochází z Polska, které dostalo finanční podporu z EU. Německo z Polska dováží již 20 % drůbežího masa. Nizozemí a Dánsko své chovy kuřat a prasat již přesunuly do Polska, kde platí nižší ekologické normy.

Foto Wikimedia Commons

V návaznosti rozšíření EU na východ v roce 2004 dánský koncern Danish Crown expandoval do Polska. Americká společnost Smithfield ovládá asi deset procent polského trhu s masem. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) od roku 2000 do roku 2010 v Estonsku vzrostla produkce prasat, v Lotyšsku, Litvě a Polsku zejména produkce brojlerů. Polsko je na dobré cestě stát se největším producentem drůbeže, a to nejen v Evropě, ale i na světě, díky finanční pomoci z EU, která od roku 2007 do roku 2013 činila 67 miliard eur.

Většina masa se z Polska dováží i do České republiky. Například import kuřecího masa od našich sousedů dosahuje téměř poloviny celkového objemu, druhým největším importérem drůbežího masa do Česka je právě zmiňovaná Brazílie. Chov těchto kuřat se v podstatě odehrává na zámořských lodích, na které Brazilci naloží malá kuřátka. Cestu do Evropy je pak dokrmí, zabijí a zpracují, takže u břehů starého kontinentu přistanou již s hotovým zbožím.

Z dostupných dat zkrátka vyplývá, že z Německa či Česka se vyváží stejné zboží, které se sem pak pracně dováží ze všech koutů světa.

Zatímco je ekonomická situace zemědělských podniků i nadále napjatá a zemědělci v EU demonstrují, v jiných zemích se podporují velkochovy zvířat z peněz evropských daňových poplatníků. Velkochovy často neodpovídají minimálním standardům EU pro chov zvířat. Takové skutečnosti vyplynuly ze studie organizace na ochranu zvířat Humane Society International. EU miliardami eur podporuje zemědělství v jiných zemích a na jiných kontinentech, například v Asii, dále třeba v Bulharsku, Maďarsku, Rusku, Srbsku, Turecku a na Ukrajině.

Ve Francii existuje pouze jeden velký farmář, který má asi 500 dojnic, zatímco většina ostatních jsou jen malé rodinné podniky, které bojují jen o svou existenci. Trh je totiž zaplaven německými produkty a produkty ze zemí mimo EU, které však dotuje EU. Jen dva příklady: 1) Již zakázané držení zvířat v klecích je na Ukrajině povolené. V roce 2014 na takový chov Ukrajina obdržela 14,5 milionu eur, 2) V roce 2014 International Finance Corporation financovala Shandong Hekangyuan Poultry Breeding Company, druhou největší drůbežárnu v Číně, 10 miliony dolary. EU svými půjčkami podporovala pochybné jateční provozy v Číně, ačkoli nepracují transparentně, pokud jde o podmínky zacházení se zvířaty.

Také Ukrajina dostává zemědělské subvence z peněz EU. Hlavní exportní komodity jsou obilniny, slunečnicový olej a drůbeží maso. Velké korporace jako Bayer, Monsanto, Dow-Dupont and Co. už tam jsou také!

Podobně EU přistupuje k Srbsku. Prostřednictvím dotací z EU se v srbském zemědělství do roku 2020 budou realizovat investice, které mohou dosáhnout hodnotu 400 milionů eur. Takovou částku v únoru uvedla ministryně zemědělství Snežana Bogosavljević – Boškovic. Ve vysílání RTS sdělila, že v roce 2016 Srbsko ještě dostalo 30 milionů eur pro zemědělce v rámci instrumentu předvstupní pomoci od EU. Dodala, že program IPARD stanoví vrácení peněz v průměru na 60 % nákladů.

Německý zemědělský gigant Tönnies jako největší soukromý producent masa v Evropě začal podnikat v Srbsku i v Rusku, kde ve spolupráci s firmou Agroimport produkuje maso od roku 2013. Do roku 2017 společnost chce vykrmit 1,5 milionu zvířat. V plánu je také stavba velkých jatek a závod na zpracování masa. V Srbsku má vzniknout vepřín a závod na výrobu krmiv pro zvířata prostřednictvím investice kolem 300 milionů eur. Svůj záměr společnost oznámila v lednu 2015. Se vznikem nových prasečích farem a masokombinátu se vytvoří asi 8000 pracovních míst. Plánují se i vepříny s kapacitou až 500 000 prasat! Podle posledních zpráv se hovoří o deseti vepřínech s kapacitou 700 000 až 800 000 prasat. Kromě toho si v zemi chce společnost pronajímat další vepříny a pozemky.

Když v roce 2015 navštívila Srbsko Angela Merkelová, hlavním tématem cesty byly bilaterální vztahy Srbska s Německem a vztahy s EU. V jednáních rovněž zaznělo, že Srbsko se má pro EU stát zemí s levnou pracovní silou.

Stále zřetelněji se ukazuje, že zájmem EU nikdy nebylo podporovat prosperující národy s fungujícími lokálními producenty, ale nadnárodní kapitál, jehož cílem je získávat další a další kolonie. Jestli se ještě nezbláznil celý svět, pak Evropská unie určitě. [/sociallocker]

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Jan Běhůnek, homaterapie.cz

Zdroj: https://netzfrauen.org/2017/02/20/massentierhaltung-foerderung/