Zakladatelé takzvaného Římského klubu (Club of Rome), který je součástí globální mocenské elity, elit nového světového řádu a Agendy 21, v 70. letech minulého století vytvořili model, který kvůli rostoucímu využívání přírodních zdrojů vypočítal „limity růstu“. Dlouholetý člen Římského klubu Ugo Bardi tuto tezi rozvinul dál a ve své nové knize Senecův efekt na toto téma předkládá svou novou studii.

Bardi se zajímá zejména o zhroucení starověké Římské říše a přenositelnost této historické události na současnou dobu. Bardi cituje Senecovu památnou frázi: „Růst postupuje pomalu, zatímco cesta k ruině je rychlá.“ Seneca se narodil v roce 4 př. n. l.; zpočátku byl vlivným poradcem císaře Nerona, ale později upadl v nemilost. V předstihu předvídal zhroucení Římské říše.

Řím byl založen v 8. století před naším letopočtem a svého vrcholu dosáhl v 2. století našeho letopočtu. Římská říše se pomalu rozvíjela tisíc let a pouze dvě až tři století trval její rychlý pád. Bardi tento jev nazývá Senecův efekt. Proč se ale tak složité systémy zhroutí? Bardi se pokouší otestovat Senecův efekt na současném světovém řádu.

Ugo Bardi si pokládá otázku, zda je možné představit si náhlé zhroucení současného systému kvůli vzájemně se posilujícím účinkům. Ve složitých systémech mohou mít malé příčiny velké následky, myslí si Bardi. Problém moderní průmyslové společnosti je v tom, že jakmile se dostane do krize, většinou se snaží řešit problémy tím, že rozšíří své kontrolní struktury. Jinými slovy, provede fatální „more of the same“, nikoli potřebnou změnu.

Když došlo stříbro

Nevyhnutelně se dojde do bodu zvratu, na který složitá společnost velmi obtížně reaguje. Jedním z hlavních důvodů kolapsu Římské říše byl nedostatek stříbra. Doly v severním Španělsku přestaly dodávat stříbro v obvyklém množství, které je nezbytné pro výrobu mincí. Náklady na kontrolu kolonizovaných území byly příliš vysoké. Obchodování na Hedvábné stezce přineslo velké množství tohoto drahocenného kovu.

Následkem vytěžení drahých kovů, jako je zlato a stříbro, přišla celá kaskáda bodů zvratu (tzv. Tipping Points), které mají mnohem větší vliv než události, jež je způsobily. Římská říše zažila politické nepokoje, vnitřní konflikty a rozpad své armády. Bardi předpokládá, že se z tohoto Senecůva kolapsu dá hodně naučit o problémech, které má naše současné globalizované impérium pod nadvládou Západu.

Náš moderní svět se rozrostl tak rychle, že by jeho kolaps mohla způsobit jediná událost, tvrdí Bardi.

Bardi čtenáře své knihy provádí fyzikou a znalostmi o vlastnostech různých materiálů. Na příkladech vysvětluje různé vady materiálu u lodí a letadel. Opakované, zejména cyklické namáhání vede k oslabení struktury a k únavě materiálu. Vzniknou praskliny, které zpočátku nejsou vůbec viditelné. Potom materiál rychle a nečekaně praskne, což je Senecův efekt.

Rovnice zemětřesení

Bardi předpokládá, že Senecův efekt u prasklých materiálů je možné pozorovat v oblasti sociální, ekonomické a u biologických systémů. Je totiž potřeba dodržovat obecné zákony termodynamiky, ze kterých se dají odvodit určitá pravidla a trendy. Poznatky z fyziky nám v mnoha případech mohou poskytnout informace o tom, co dosud nevíme. Dodnes totiž neexistuje rovnice, podle které se dá zjistit pád laviny nebo zemětřesení.

I přes všechny naše znalosti se před zemětřesením můžeme chránit pouze tím, že postavíme takové budovy, které mu odolají. Je to podobné jako v případě finančních krizí, myslí si Bardi. Nikdo, vzhledem ke složitosti finančního světa, není schopen předpovědět, kdy přesně dojde k dalšímu kolapsu bankovního systému. Hypoteční krizi z roku 2008 Bardi interpretuje jako klasický příklad Senecova kolapsu, protože krach realitního trhu byl mnohem rychlejší než jeho předchozí růst.

Pevný obraz člověka

Převod složitých fyzikálních systémů na sociální a společenské procesy je silná stránka knihy, která je doplněná mnoha grafy. Takové porovnávání má však i své hranice. Převádět fyzikální fenomény na společenské procesy, k tomu je zapotřebí určitý pevný obraz člověka.

Bardi předpokládá, že lidé mají tendenci nadužívat přírodní zdroje. Uniká jim však skutečnost, že vykořisťování a ničení má vždy souvislost se strukturou moci a vlády, které mají svůj historický původ a mohou se vždy měnit.

Bardi zmiňuje i další problém s kontroverzními tezemi britského ekonoma Thomase Malthuse. Thomas Robert Malthus na počátku 19. století vyvíjel populační teorii, která je především zaměřená proti „nadměrnému rozmnožování“ chudé populace v Anglii.

Již Friedrich Engels měl námitku, že „přelidnění“ není v podstatě technický, nýbrž socioekonomický problém. Podle Engelse kapitalismus odpuzuje „lumpenproletariát“ (rozuměj lůzu), který mu v nejhorším případě odepře právo na život.

K tomuto „lumpenproletariátu“ dnes patří téměř miliarda lidí na celém světě, která nepožívá žádné výhody. Na tyto lidi cílí i všechny hororové scénáře o „nebezpečí přelidnění“. Bardi ale přehlíží skutečnost, že podle zprávy World Food Report je dnešní zemědělství schopné uživit dvakrát tolik lidí, než kolik jich v současné době  na planetě žije. Nadměrná populace nemůže být důvodem pro nekontrolované využívání přírodních zdrojů.

Poněkud nejasně Bardi argumentuje ohledně spravedlnosti při distribuci přírodních zdrojů. Nakonec doporučuje rozvíjet takovou ekonomiku, která odolá nepředvídaným šokům globálního finančního systému. Je třeba se rovněž „osvobodit od tvrdohlavé závislosti na fosilních palivech, které ničí naši planetu“.

Za pět minut dvanáct

S ropným zlomem (Peak Oil) může nastat podobná situace jako se stříbrným zlomem (Peak Silver) v Římské říši. Nicméně ještě předtím, než k tomu dojde, celý systém ohrožuje několik bodů zlomu. Může totiž dojít k překročení planetární ekologické rovnováhy, což může způsobit nejen Senecův kolaps celé společnosti, ale i přírodního systému. I přes některé odvážné vědecké piruety kniha poskytuje důležité podněty k přehodnocení celé naší situace.

Optimisticky nevyhlíží ani prognóza CIA, o které informovala Šifra nedávno.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Běhůnek, homaterapie.cz

Zdroj: http://orf.at/stories/2417778/2417773/

Diskuze
Sdílejte článek na sociálních sítí: