Německá policie hledá dobrovolníky, kteří se na berlínském nádraží Südkreuz po dobu šesti měsíců nechají sledovat automatickým kamerovým systémem. To vše za nákupní poukázku na 25 eur.
Od 1. 8. 2017 spolková policie hledá dobrovolníky na pilotní projekt sledování kamerovým systémem s automatickým rozpoznáním obličeje. Kamery budou po dobu šesti měsíců sledovat vybrané oblasti nádraží Südkreuz a pomocí umělé inteligence (AI) rozpoznávat až 275 jedinců. Zájemci dostanou transpondér s RFID čipem o velikosti kreditní karty, který umožní kontrolu výsledků umělé inteligence. Cílem je samozřejmě „bezpečnost“. Později se naskenované tváře mají porovnat s databází zločinců, aby se okamžitě identifikovali potencionální útočníci. Je tady ještě jeden bonus! Inteligentní kamery mají zaznamenat a policii hlásit také podezřelé předměty (zapomenutý kufr).
Účastníci projektu, kteří kamerám poskytnou svůj obličej v průběhu zkušební doby několikrát denně, jako poděkování získají voucher na nákupy na Amazonu v hodnotě 25 eur. Tři zkušební osoby, které budou během 30 dnů skenovány nejčastěji, dostanou jako hlavní cenu Apple Watch Series 2, Fitbit Surge a GoPro Hero Session. Každý, kdo má zájem, se může registrovat k účasti na stanici Berlin Südkreuz.
Celý projekt a následný provoz v Berlíně a ve zbytku země slouží prý k vyšší bezpečnosti. To je v pořádku, pokud by systém teroristy nebo jejich bombu v kufru mohl okamžitě zneškodnit. Nicméně je tady další otázka, a to je ochrana osobních údajů. Proto spolková policie v nejčastějších otázkách k projektu sdělila, že všechna data ze zkušebního provozu po roce smaže. Dá se jí věřit? A co se stane s údaji získanými později v běžném provozu? Ty se nakonec porovnají s databází případných útočníků. Jak jinak byste mohli identifikovat teroristy a pachatele? Zůstane potom v databázi Intepolu navždy uloženo, kdy se Franta Novák objevil na veřejném prostranství?
V Německu existuje poměrně silná politika ochrany osobních údajů. Bloger Andreas W. Ditze sestavil několik důvodů, proč je ochrana údajů a střídmost ohledně dat dobrá věc. Pokud se tyto údaje dostanou do zahraničí, legrace teprve začíná, protože ne všude jsou tak přísné zákony.
Na závěr zbývá jen několik hloupých otázek. Proč se Němci s takovou důsledností a technickým know how nevěnuje ochraně vnějších hranic EU, potažmo svých vlastních hranic? Možná by do Německa nedorazily statisíce lidí, o nichž nikdo nic neví. Nebo si na své vlastní obličeje uděláme autorská práva a zakážeme jejich další šíření mezi státními institucemi?
