Antrax neboli sněť slezinná je jednou z nejnebezpečnějších chorob přenosných ze zvířete na člověka. Jeho smrtící potenciál je patrný i z toho, že je využíván i ve válečném průmyslu jako biologická zbraň. Existuje hned několik typů antraxu, z nichž v současnosti budí velkou pozornost takzvaný kmen Bcbva. Nová studie prokázala, že tato choroba byla příčinou smrti u více než třetiny všech uhynulých zvířat v deštném pralese Taï, který se nachází na jihozápadě Pobřeží slonoviny.

Kmen Bcbva je zvláštní v tom, že ho na rozdíl od „normálního antraxu“ nezpůsobuje bakterie zvaná Bacillus anthracis, ale jiný jednobuněčný organismus jménem Bacillus cereus. Jde tedy o dvě různé bakterie; podstatné ale je, že mají velmi podobný smrtící účinek.

Poprvé byl tento „bratr“ antraxu identifikován ve stejném pralese v roce 2004 v tělech mrtvých šimpanzů. Nový výzkum odhalil, že tato choroba v oblasti pralesa Taï není ojedinelým úkazem. Je tomu právě naopak, a nikdo neví proč. Na studii se podílel nebývale široký tým vědců. Byli mezi nimi experti z institutů Roberta Kocha a Maxe Plancka v Německu, dále z Glasgowské univerzity a z Národního institutu pro zdraví zvířat v Pobřeží slonoviny.

Vědci podrobili analýze kosti a tkáně z dvou stovek zemřelých zvířat, která byla v pralese nalezena za posledních 26 let. Výsledek je děsivý. Stopy antraxu byly nalezeny ve 38 % ze všech uhynulých zvířat, přičemž nejhorší statistickou bilanci zaznamenali vědci u šimpanzů. Z celkem 55 testovaných šimpanzů se přítomnost antraxu prokázala u 31 jedinců. Pokud by se nepodařilo šíření choroby zastavit, nezbude podle vědců do 150 let v lese Taï jediný šimpanz.

Strach také vyvolává nejistota ohledně možnosti přenosu této nemoci na člověka. Podle vědců to pravděpodobně možné je a možná že už v této oblasti na nemoc i někdo zemřel, jen se o tom neví. Samotný fakt, že dosud nebyly hlášeny žádné případy lidských umrtí na antrax kmenu Bcbva, sám o sobě nemusí nic znamenat. „V těchto oblastech nikdo dost dobře neví, na co lidé umírají. Ve zprávách si vždycky přečtete o malárii nebo choleře, ale chybí odborná diagnóza,“ řekl jeden z výzkumníků Fabian Leendertz webu The Atlantic.

Další velký problém znamená nezodpovězená otázka ohledně způsobu šíření nemoci. Když pomineme epidemie antraxu mezi hospodářskými zvířaty a zaměříme se na divokou zvěř, jsou nejčastěji napadaní kopytníci žijící v suchém prostředí, kteří se nakazí ze zamořené půdy při pastvě. Kmen Bcbva se ale naopak vyskytuje ve vlhkém prostředí pralesa a napadá šimpanze, což jsou zvířata, která téměř nikdy nestoupí na zem a drtivou většinu života stráví v korunách stromů, kde zůstavají v bezpečí před predátory. Zamořenou půdu proto za zdroj nemoci lze považovat jen těžko. „Nevíme, jak se šimpanzi nakazili,“ řekl Leendertz.

Nejpravděpodobnější možností, jak by se antrax mohl dostat do korun stromů, je podle vědců šíření nákazy létajícím hmyzem. Sami vědci ale přiznávají, že jde zatím jen o domněnku a že mají stále nepříjemně mnoho nezodpovězených otázek. V pralese s novými výsledky začalo být opravdu horko a otazníky volají po odpovědích.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Lukáš Marek, časopis Šifra