Ovlivňuje Rusko i francouzské volby?

Diskuse na toto téma nabrala obrátek v době, kdy kontroverzní kandidátka Marine Le Penová, jednou stranou obdivována a druhou démonizována, navštívila ruského prezidenta Vladimira Putina. Tento drobný výlet podnikla v riskantním období „těsně“ před volbami, a nejenom že tím mohla ovlivnit loajalitu stávajících a názory potenciálních voličů, také tím dodala palivo pro rozsáhlé spekulace. Putin ji přijal 24. března a podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova se nejednalo o možnosti ruské finanční podpory kampaně Le Penové (ačkoliv si v roce 2014 půjčila od První česko-ruské banky, ale o tyto příjmy nedávno přišla).

Le Penová se s Putinem „kamarádí“ již delší dobu – za poslední roky několikrát navštívila jak Kreml, tak Krym, a otevřeně politiku ruského prezidenta podporuje, a to včetně zásahů v Sýrii či připojení nebo anexe Krymu k Ruské federaci. Obdiv si vyjádřili vzájemně: nicméně do jaké míry se jedná o vzájemnou spolupráci a do jaké míry o ruské vměšování se?

Putinova vláda a obecně Rusko je od roku 2016 hojně obviňováno za vměšování se do cizích voleb, zejména amerických. I Donald Trump během své kampaně vyjádřil úmysl zlepšit vztahy s Ruskem a v mnohém jej obdivoval, stejně tak jako teď činí Le Penová.

Americký senátor, který má údajně přístup k důvěrným a zatajovaným informacím, jménem Richard Burr je jeden z těch, podle kterých je ruský vliv na francouzské volby bezesporu intenzivní. „Co jsme mohli vnímat jako velmi tajné snahy v roce 2016 v USA, jsou velmi zřejmé, ale přesto utajené snahy v Německu a Francii,“ řekl reportérům. „Myslím, že mohu v klidu prohlásit, že Rusové se aktivně zapojují do francouzských voleb.“

S tím ovšem nesouhlasí jeden z kandidátů Francois Fillon, který byl horkým favoritem, tedy až do aféry s fiktivní prací jeho manželky. Ten se mimo jiné vyjádřil, že sankce EU vůči Moskvě jsou naprosto neefektivní, vytvářejí klima podobné studené válce a je potřeba je zrušit.

Lze ovšem poznamenat, že tak, jako lze tvrdit, že on i Le Penová mají své důvody Rusy bránit, lze i říct, že souhlasit s některými kroky, které jsou vůči Rusku vstřícné, hned nemusí nutně znamenat, že jim vyplácí ohromné sumy nebo je nějakým způsobem kontroluje. Putin samotný se přitom vcelku pochopitelně vyjádřil, že Kreml nemá žádné úmysly se do voleb vměšovat.

V dnešním geopolitickém prostředí, jež podezřele připomíná napjaté předválečné období, je nadmíru složité určit, který národ co ovlivňuje a kdo koho podplácí – neb když jeden ukáže prstem na druhého, většinou si z té ruky ani nestihl setřít krev, kterou mezitím napáchal ve svých zájmech jinde. S jistotou lze prohlásit jen to, že se svět opět zřetelně rozděluje na frakce, z nichž každá všemi silami obhajuje a protežuje vlastní zájmy, zatímco s oblibou obviňuje svou konkurenci. Aby zrovna americký senátor někoho obviňoval, že se míchá do cizích voleb a politiky, je každopádně přinejmenším ironické.

Je také poněkud krátkozraké si představovat, že kdokoliv se rozhodne po všech směrech nebojkotovat Putinovu vládu a Rusko, je jistojistě jeho loutkou. Uvidíme až po zvolení francouzského prezidenta a jeho akcích a politice, zda a kým je ovlivněný.

Každopádně je dnes dobře vidět, jak se na ruskou stranu hraje účelově. Když Donald Trump nedělal, co po něm globalisté chtěli, jeho příchylnost k Rusku byla v korporátních médiích omílána od rána až do večera. Jakmile ale otočil o 180 stupňů a pustil se do kýženého válčení a pouštění bomb, podezření, že mu do Bílého domu pomohli Rusové, jaksi přestalo dávat smysl, a tak se na něj raději zapomnělo…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Jan Petrák, časopis Šifra

Sdílejte článek na sociálních sítí:

Diskuze