Ničení amazonského pralesu je téma, které obyčejně člověka dovede tak leda pořádně naštvat. Ovšem paradoxně existuje i jeden následek odlesňování Amazonie, který není tak úplně devastující a pochmurný. Holé plochy, které zde po sobě zanechává stále ustupující prales, totiž odkrývají ztracené archeologické památky. Dávní obyvatelé Amazonie po sobě zanechali stovky geometrických valů různých tvarů a rozměrů. Vědci dosud v brazilském spolkovém státě Acre, který leží na západě brazilské části Amazonie, objevili přes 450 takových staveb.

Pojmenování „stavby“ v tomto případě ale není přesné. Jde totiž většinou o velké kruhy či čtverce, které vznikly vyhloubením, nebo naopak navršením půdy a jsou nejlépe rozpoznatelné z velké výšky. Takovým útvarům se odborně říká geoglyfy a jejich nejznámějším příkladem jsou geoglyfy s motivy zvířat na planině Nazca v Peru. Podobné památky však můžeme najít i na mnoha jiných místech po celém světě.

Ačkoliv se první záhadné pozůstatky staveb začaly objevovat už v 80. letech minulého století, dodnes se toho o nich příliš neví. Jejich stáří se odhaduje na 2000 let, ale účel zůstává neznámý. Nejčastějším vysvětlením je náboženský či rituální funkce. Kdyby se jednalo o zbytky staveb, které byly součástí obydlených vesnic, nebo o stavby s obranou funkcí, dalo by se předpokládat, že se v okolí najdou stopy po dlouhodobějším lidském osídlení. Nic takového ale archeologové neobjevili, a proto předpokládají, že se na těchto místech lidé dlouhodobě nezdržovali.

Náboženské a rituální účely tak zní jako zatím nejlogičtější vysvětlení, protože v takovém případě by se absence jakýchkoliv stop v okolí geoglyfů dala vysvětlit tím, že sem lidé přicházeli jen ve výjimečných okamžicích, tedy ne příliš často a jen na krátkou dobu.

Foto Jennifer Watling

Ačkoliv účel těchto staveb zůstane dost možná navždy nejistý, stále nám toho mohou geoglyfy hodně říct. Důkazem toho je nedávná studie archeoložky Jennifer Watlingové. Jennifer a její tým prozkoumali okolí geoglyfů a snažili se zjistit, jak stavitelé geoglyfů ovlivňovali tehdejší vegetaci deštného pralesa. I bez velkého zkoumání je totiž docela zřejmé, že takové valy by se jen velmi obtížně daly vybudovat uprostřed hustého porostu lesa. Je tak možné, že Amazonský prales v podstatě dávno není tak panenský, jak se dosud myslelo, a lidé ho předtím, než znovu zarostl, už jednou z části vykáceli? Přesně na tuto otázku se Jennifer Watlingová snažila najít odpověď. Nebo snad na místě žili tak dlouho předtím, že tam ještě žádný prales nebyl?

Archeoložka si s jejím týmem proto vybrala dva geoglyfy a v jejich okolí odebrala vzorky půdy. Dalším krokem byla analýza zbytků uhlíků a takzvaných fylotitů, což jsou mikroskopické částečky nacházející se v půdě. Ze získaných dat se vědcům podařilo zrekonstruovat historii místní vegetace až do období 4000 let před naším letopočtem.

Výsledky analýzy odpovídaly původní hypotéze, a podařilo se tak prokázat, že stavitelé geoglyfů silně zasahovali do vegetace zdejších pralesů, aby udělali místo pro své stavby. Pochopitelně se tak nedělo v takovém měřítku jako dnes. Dávní obyvatelé Amazonie tvořili takzvanou mozaikovou krajinu. To znamená, že střídavě káceli, vypalovali, osazovali a nechávali zarůst poměrně malé plochy pralesa. Zajímavé je i zjištění, že tehdejší obyvatelé pralesa cíleně rozšiřovali a sázeli jim užitečné druhy rostlin mimo jejich přirozené prostředí. Toto působení navíc muselo být poměrně silné, protože je podle vědců na vegetaci pralesa dodnes znát.

Amazonský prales tak ve skutečnosti opravdu není panenský, ale byl „zkulturněn“ člověkem už před několika tisíci lety. To ovšem samozřejmě neznamená, že jeho ničení, které se dnes odehrává v obrovském měřítku, je v pořádku. Sama Watlingová pro web Psych.org uvedla, že jejich důkaz o tom, že Amazonie není neposkvrněná divočina, ale krajina ovlivněná člověkem už před tím, než sem dorazili první Evropané, rozhodně nemůže sloužit jako ospravedlnění pro neudržitelné ničení, jaké se zde odehrává.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Lukáš Marek, časopis Šifra

Zdroje: http://www.sciencealert.com/new-evidence-could-finally-explain-the-purpose-of-amazon-s-mysterious-stonehengehttp://www.osel.cz/9242-v-amazonii-objevili-stovky-velkych-davnych-a-zahadnych-geoglyfu.html