„Je zřejmé, že povaha a podoba euroatlantické civilizace se mění takřka před očima a že se celý svět dostává do nového pohybu. Je také zřejmé, že tento pohyb má a bude mít vliv na kvalitu života každého z nás a naše národní bytí uprostřed Evropy,“ zaznělo tradičně v pondělí večer česky na vlnách slovenského Slobodného vysielače.

Do svého pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval zřejmě největší oběť české justiční mafie po listopadu 1989 – aktivistu, spisovatele, překladatele, lékaře a podnikatele s kurdsko-arménskými kořeny Yektu Uzonoglua.

Yekta Uzunoglu se narodil v roce 1953 v tureckém Silvánu. Původní název zněl Farqin a šlo o hlavní město arménského a později i kurdského království – než přišla islamizace ze strany turecké vlády.

Po převratu v Turecku, který proběhl v roce 1971, získal Yekta Uzunoglu, jenž v té době zrovna studoval v Paříži, stipendium v Československu. „Měl jsem na výběr mezi pěti zeměmi včetně Švédska, ale vybral jsem si Československo. Náš legendární vůdce Masúd Barzání v roce 1958 navštívil Prahu, a další kurdský vůdce, později zavražděný ve Vídni, zde dokonce žil. Navíc první, kdo kdy přednesl na půdě OSN něco o Kurdech, nebyl nikdo jiný než profesor a bývalý ministr zahraničí v době Dubčeka Jiří Hájek. V Čechách se to neví, ale u Kurdů se to zapsalo do dějin a vědomí,“ prozradil muž, který v Česku po roce 1990 založil řadu obchodních společností. Některé mu vydělávaly na to, aby mohl v češtině vydávat kurdské knihy a studentům z jeho vlasti platit různá stipendia. Pak se ale střetl s proslulým českým „právním“ systémem, který si se spravedlností moc netyká, neboť až příliš často slouží jako nástroj nejrůznějších vlivových skupin.

Fatálním se kurdskému lékaři a podnikateli stala skutečnost, že se stal představitelem Škody Praha a Škody Plzeň na Středním východě. „To byla osudová smlouva, protože v době totality výrobní závody neměly právo samy podnikat. Vyvážet mohly pouze prostřednictvím takzvaných podniků zahraničního obchodu. Po převratu se tyto podniky začaly rozpadat a na mě se Škody obrátily, jestli bych jim nemohl pomoct, aby mohly v různých projektech pokračovat,“ objasnil dobu, kdy začaly jeho trable. „Ani ne za 14 dní po podpisu smlouvy se v mé kanceláři objevil Jaromír Johanes, velvyslanec v turecké Ankaře, který byl dříve ministrem zahraničí za Gustáva Husáka. Odrazoval mě od toho, abych se jakkoli angažoval v oblasti energetiky. Vnímal jsem to jako výhrůžku,“ vzpomíná Yekta Uzunoglu. To bylo 1. září 1994, 13. září už byl kurdský podnikatel zadržen.

Načež se rozjela snad nejneuvěřitelnější kauza v dějinách světové justice. Mimochodem, účast vysoce postaveného komunisty v této kauze a nově zrozeného diplomata Johanese jen potvrzuje slova Stanislava Novotného z rozhovoru, který poskytl pro aktuální číslo časopisu Šifra a ve kterém odhaluje zákulisí listopadového převratu, jenž byl předem dočista domluvený – nejvyšší představitelé komunistického režimu se moci vzdali jen naoko, ale ve skutečnosti si uchovali klíčový vliv v zemi.

Šifru č. 3/2019 si můžete objednat v tištěné i digitální verzi. Poštovné a balné je zdarma.

„Je to naprosto šílená zápletka. Byl jste zadržen a obviněn se třemi Kurdy ze strašlivých zločinů, z mučení a přípravy vražd, měl jste obchodovat se zbraněmi, s drogami, a byla na vás uvalena vazba na 31 měsíců (přičemž podle zákona je přípustných jen 24 měsíců),“ podivil se Stanislav Novotný, který dle vlastních slov nic takového nikdy neviděl. A to byl dříve policejním šéfem…

„Jsem v dějinách kriminalistiky první člověk, který byl obviněn z přípravy trojnásobné vraždy, ale to obvinění trvalo jen dva a půl měsíce. Ani jedno účelové obvinění nemělo žádné opodstatnění. Po dvou letech, co jsem byl ve vazbě, jsem obdržel německé občanství, osobně mi ho do vazební věznice přinesl německý velvyslanec,“ vyprávěl výbornou češtinou pan Uzunoglu, kterému trvalo následujících 13 let, než se mu podařilo očistit své jméno. Žádný ze 17 závažných trestných činů, z nichž byl obviněn, nespáchal, a stát se mu musel omluvit a zaplatit tučné odškodné. Například v době, kdy měl někoho mučit na Praze 4, seděl na jednání v hotelu Diplomat. Svědků bylo hodně, ale vyslechnuti byli až po 12 letech… Kurdovo zatčení mimochodem prováděl kapitán Josef Opava, pozdější usvědčený šéf Berdychova gangu. Česká justice v praxi…

„Moje neštěstí je, že jsem Kurd,“ myslí si dnes Yekta Uzunoglu. „Je to jako příběhy Židů za druhé světové války. Kdybychom my Kurdové měli vlastní stát, nemohly by si zločinecké struktury v českém státu toto vůči mně dovolit. To se nemůže stát ani v Africe, aby někoho obvinili ze 17 nejzávažnějších zločinů a pak se ukázalo, že bylo všechno vymyšlené.“

V další části pořadu došlo na velice zajímavé povídání o Kurdech, jejich národní identitě a historii a vztahu pana Uzunoglu k české kutuře. „Já jsem částečně člověkem zdejší kultury. Já jsem byl poznamenán Masarykem, já jsem byl poznamenán Komenským,“ říká muž, který hovoří deseti jazyky a do kurdštiny přeložil mimo jiné RUR Karla Čapka.

Čeština je podle něj kurdštině nejpodobnější ze všech jazyků, má společný indoevropský původ. „Dám vám příklad. Žena je ve francouzštině le femme, v němčině Frau, v češtině žena a v kurdštině jin (vyslovováno se ž).“ Bratr je v kurdštině bra a v jiném jazyce než českém a kurském není pátý pád.

Kurdové kdysi měli vlastní království, ale později je islamizovali Arabové. Zmasakrovali přitom polovinu obyvatelstva. „Kurdové tedy museli částečně přijmout islám, ale jelikož se nedokázali identifikovat s tím arabským, vytvořili vlastní směr šafia, ze všech nejliberálnější a nejtolerantnější.“

Když se svého hosta Stanislav Novotný zeptal na českou a evropskou politiku, Yekta Uzunoglu prohlásil: „Evropská civilizace je v rozkladu. Není to radikální názor, ale reálný a objektivní.“ Na otázku, zda je Evropská unie reformovatelná, pak vyhrkl: „Z Bruselu ne.“

S evropskými institucemi má Yekta Uzunoglu dlouholeté zkušenosti, neb se pohyboval ve vysokých obchodních a politických kruzích. A tak si o nich nedělá iluze: „Evropský parlament je nevýznamná instituce, která nemá žádnou moc ani pravomoc. Evropanům se přitom sugeruje, že je to významná instituce a občané by měli jít k volbám a podobně. Což není vůbec pravda, evropský parlament nemá žádnou funkci, jen radit dalším institucím.“ Ano, třeba Evropské komisi v čele s Junckerem může poradit, ale ta ho vůbec nemusí poslouchat. Jak demokratické…

„To není žádný parlament,“ souhlasí Stanislav Novotný. „Ti úředníci, co tam jsou placení, jsou zaplacení za to, že škodí. Je to v podstatě legalizovaná korupce.“ Yekta Uzunoglu poznamenal: „Kdybyste přišel do Evropského parlamentu ve čtvrtek odpoledne, nenajdete tam skoro nikoho.“

V závěru se host vrátil ještě k situaci Česka a Evropy: „Se smutkem pozoruji rozpad české kultury a všech těch hodnot, které budovali vaši předkové za neuvěřitelných podmínek. Stejně se dívají i Kurdové v Německu na německou kulturu a tuto civilizaci. Buď najde Evropa sebereflexi a dostane se z toho, nebo dojde k jejímu úplnému rozkladu.“

Každý týden pro vás přináším shrnutí zajímavého pořadu Na prahu změn, kam si zve Stanislav Novotný různé zajímavé hosty a který si můžete poslechnout zde. Rubrika vzniká ve spolupráci s Parlamentními listy.

Milan Vidlák, časopis Šifra