Pamatujete si ještě na Juliana Assange? Jelikož čtete Šifru, tak určitě ano, běžný člověk, který sleduje korporátní média, by vzhledem k zatajování důležitých skutečností ze kterých by si realističtěji poskládat obraz tohoto světa, mohl nabýt dojmu, že jde o nějakou historickou postavu.
Julian Assange je přitom člověk, díky kterému se začalo mluvit o špinavostech, které provádí elity po celém světě. Ty se mu za to náležitě pomstily, a protože vlastní všechna korporátní média, ta o tom, co mu provedly, příliš hlasitě nemluví.
Australský vydavatel serveru WikiLeaks před lety publikoval tajné dokumenty, jež upozorňují na porušování zákonů a lidských práv ze strany autorit, čelí dlouhodobé perzekuci a výhružkám politiků, že z tohoto „boje“ nevyvázne živ. Bývalý poradce kanadského premiéra Tom Flanagan si přál, aby na Juliana Paula Assange (47) byl spáchán letecký atentát, s tím, že „si zaslouží smrt“. Populární americká politička Sarah Palinová volá po tom, že „by měl být stíhán jako teroristé z Tálibánu či al-Káidy“. Někdejší prezidentský kandidát Mike Huckabee se vyslovil pro smrt Assange, skutek označil za velezradu a řekl, že „cokoli menšího než poprava by bylo příliš vlídným trestem“. Typickou manipulační metodou je očernění charakteru.
A tak z Assange udělali sexuálního násilníka, když na něj najali dvě povětrné ženy nevalného charakteru. Krátce po zveřejnění některých výbušných dokumentů na WikiLeaks v roce 2010 na něj totiž ve Švédsku, kde byl zrovna na semináři, podaly trestní oznámení kvůli údajnému znásilnění. Na Assange byl vydán mezinárodní zatykač a měl být vydán do Švédska. On však prohlásil, že jde o vykonstruované obvinění a záminku, jak jej dostat, neboť ze Švédska je vydání do USA pravděpodobnější. Tomu, že jeho obavy nejsou až tak neopodstatněné a paranoidní, nasvědčuje třeba to, že Švédsko Assangovi odmítlo dát jasnou záruku, že jde pouze o vyšetření jeho deliktu a nebude vydán do USA, i to, že ze znásilnění se nakonec vyklubal takzvaný „překvapivý sex“, tedy bez použití kondomu, jehož použití je ve Švédsku při styku dvou do té doby neznámých lidí povinné.
Za dva roky nebyl navíc Assange ani obžalován a úřady ve vyšetřování nijak nepokročily. Šéf WikiLeaks, který byl v Británii propuštěn na kauci, nakonec raději porušil její podmínky a kvůli obavám z toho, že bude zavražděn, se ukryl na ekvádorskou ambasádu v Londýně, kde žije už neuvěřitelných šest let, aniž by všichni ti obhájci lidských práv a svobod, placení z grantů těch samých šmejdů, kteří Assange pronásledují, byť jen pípli.
A tak je novinář, který informoval o nejdůležitějších kauzách nové doby, vězněm na velvyslanectví „diktátorské“ země (která mu jako jediná ironií osudu pomohla), neboť sídlo ekvádorské ambasády nemůže opustit.
John Pilger, který jako jeden z mála může hrdě nosit označení novinář, ale na Assange nezapomněl a ostře kritizuje média, že o tomto šíleném bezpráví mlčí. Pilger, který je slavným válečným reportérem, jenž prošel třeba válkou ve Vietnamu, dobře ví, co jsou novináři zač a v čím zájmu pracují. Veřejnost to určitě není. Assangeův krajan, taktéž Australan Pilger natočil v roce 2010 zásadní film Válka, kterou nevidíte, kde popsal celou to obludnou mediální manipulaci, lhaní a překrucování, díky kterým pomáhají velká média hnát země do válek, neboť zpracovávají a děsí veřejnost, jež by s tím jinak nikdy nesouhlasila.
„Julian Assange potřebuje lékařskou péči, takový druh léčby, kterého se vám dostane pouze v nemocnici. Ale byl vyrozuměn s tím, že jestli se pokusí jít do nemocnice, nebude mít volný průchod a bude zatčen. Od doby jeho zatčení v roce 2010 nebyl Assange obviněn z jediného trestného činu. Jeho léčba se v podstatě rovná tomu nejbezprecedentnějšímu pronásledování. Julian by mohl opustit velvyslanectví, kdyby vláda jeho vlastní země, vláda jeho domoviny, Austrálie, uplatnila legitimní diplomatický tlak jménem svého občana. Musíme se ptát, proč se tak dosud nestalo.
Mám z toho takový pocit, že existuje nějaká tajná domluva mezi australskou, britskou a americkou vládou – která znamená úplné zavření WikiLeaks nebo předání Juliana Assangeho Američanům. Nedávno australská ministryně zahraničí Julie Bishopová přicestovala s vysokými představiteli do Londýna a do Washingtonu, a nadnesla celou záležitost ohledně Juliana. Ale nadnesli to způsobem, který nepodporuje myšlenku, že by vláda měla zastupovat své občany. Tito lidé poslouchají mocnější vlády,“ vysvětlila žurnalistická legenda v jednom rozhlasovém interview, jak se věci mají. „Myslím si, že existuje tajná dohoda, která v podstatě znamená pokus o domluvu s Assangem, kdy by mu mohl být umožněn volný návrat do Austrálie, pokud zavře WikiLeaks. Myslím si, že to je velmi, velmi pravděpodobné. Tak jak znám Juliana, myslím si, že to je něco, o čem vůbec nebude uvažovat.“
John Pilger v srpnovém interview s Dennisem Bernsteinem a Randym Credicem připomněl, v čem je WikiLeaks tak unikátná a nebezpečný projekt: „Za dobu, kdy dělám novinařinu, se nic nevyrovná vzestupu WikiLeaks a jeho mimořádnému dopadu na žurnalistiku. Je to pravděpodobně jediná novinářská organizace, která má 100% přesné a autentické záznamy! Všechna odhalení WikiLeaks jsou autentická. Všechno se dělá bez strachu nebo nějaké náklonnosti. I když se zaměřili například na zveřejnění e-mailů Hillary Clintonové nebo záznamů o válce v Iráku a Afghánistánu, WikiLeaks zveřejňuje informace, které mají lidé právo vědět, a to napříč celým spektrem. Zveřejnili zhruba 800 000 dokumentů z Ruska, a přesto je nyní WikiLeaks obviňován z toho, že je agentem Ruska!
Žurnalistika WikiLeaks podává zprávy v celosvětovém prostoru, což je poprvé, kdy se tohle děje. Zveřejnění dokumentů na WikiLeaks předpovědělo Arabské jaro v Tunisku. Lidé, kteří stáli v čele povstání v Tunisku, vděčí WikiLeaks za to, že je informoval o tom, co jejich represivní vláda dělala za jejich zády. Ve Venezuele zveřejnil WikiLeaks kabelogramy, které podrobně popisovaly, jakým způsobem Spojené státy zamýšlejí rozvrátit vládu Huga Cháveze.
E-maily Clintonové, které zřejmě naštvaly hodně lidí, vyšly v New York Times. Tyto e-maily ukázaly, jak těsnou roli sehrály Hillary Clintonová a Clintonova nadace v rámci podpory extrémního džihádu na Blízkém východě. To byla velmi důležitá informace pro lidi, aby tohle věděli. Tímto způsobem WikiLeaks vykonával mimořádnou veřejnou službu, přičemž si zároveň vytvořil řadu velmi vážných nepřátel.“
V rozhovoru také John Pilger ostře zaútočil na své novinářské kolegy, kteří jsou jen zkorumpovanými vazaly mocných. Pilgerova slova by se měla tesat do kamene: „V rámci tzv. mainstreamu dříve existoval prostor pro nezaujaté diskuse, vysílaly se pořady o skutečných křivdách a nespravedlnostech. Tento prostor dnes zcela vymizel. Útoky na Juliana Assangeho ukazují, co se stalo s takzvanými svobodnými médii na Západě. Jsem novinářem už velmi dlouho, a vždy jsem pracoval v rámci hlavního proudu, ale žurnalistika, kterou vidím teď, je součástí nenasytného establishmentu, a jedním z hlavních cílů je Julian Assange a WikiLeaks. Právě proto, že WikiLeaks vytváří takový druh žurnalistiky, kterou by měli dělat. WikiLeaks ve skutečnosti zahanbuje novináře, což by mohlo pomoci vysvětlit hluboké osobní urážky, kterými ho častují. WikiLeaks odhalil to, co měli novináři odhalit už dávno.“
