Ruský soud v Simferopolu, správním středisku poloostrova Krym, vsadil do vazby 12 z 24 ukrajinských námořníků, kteří byli na lodích, jež se v neděli Kerčském průlivu dostaly do křížku s ruskými vojáky. Jsou obviněni z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní, uvedla agentura TASS, za což ji hrozí až 6 let vězení. Zbývající členy posádek přivezou k soudu ve středu, kromě tří zraněných, kteří jsou hospitalizovaní.

Ukrajinci i Rusové svorně tvrdí, že za incident může protistrana. Ukrajinská tajná služba a vojenská prokuratura v úterý obvinila osm Rusů z napadení ukrajinských námořníků. Rusové, kteří ukrajinské lodě zabavili a odtáhli do přístavu, to vše za použití zbraní, tvrdí, že šlo o ukrajinskou provokaci s cílem vyvolat konflikt.

Ukrajina zareagovala vyhlášením válečného stavu pod dobu 30 dní. V pondělí však vyšlo najevo, že na palubě ukrajinských plavidel nebyli jen námořníci, ale příslušníci ukrajinské tajné služby. To úplně na obyčejnou plavbu nevypadalo.

Předmětem sporu je skutečnost, že v Kerčském průlivu Rusko nedávno otevřelo most mezi pevninou a poloostrovem, a Ukrajinci si stěžují, že jim ruský soused omezuje svobodnou plavbu z Černého do Azovského moře. A to je strategickým místem.

Po Azovském moři totiž putují náklady obilí či oceli z východu Ukrajiny, které do Černého moře proplouvají právě Kerčským průlivem, kterým prochází hranice mezi Ukrajinou a Ruskem. Plavební režim je zde upraven dohodou, kterou v prosinci 2003 podepsali prezident Ruska Vladimir Putin a Ukrajiny Leonid Kučma – průliv má sloužit oběma zemím stejným dílem; mohou jej volně využívat lodě plující pod ruskou či ukrajinskou vlajkou a také plavidla států, jež míří do ukrajinského nebo ruského přístavu a zpátky.

Jenže teď jsou Ukrajina a Rusko ve při. Dohoda totiž nijak nespecifikuje, kudy vede hranice. Nový ruský zákon ale umožňuje jednotkám národní gardy vykázat cizí lodě z Kerčského průlivu či je kontrolovat a dohlížet, aby neporušovala pravidla navigace. Ukrajinské lodě mají také problém poté, co Rusové postavili nový most, protože se některé jejich lodě pod most nevejdou.

V tuto chvíli jsou dvě možná vysvětlení incidentu: buď Rusko používá průliv jako nástroj nátlaku na svého ukrajinského souseda, nebo bylo cílem vyovolat konflikt či eskalaci napětí. Určit toho, kdo střet vyvolal, lze jedině tak, že najdeme odpověď na otázku, komu střet více poslouží. V této souvislosti je zajímavé i to, jak si pospíšilo NATO a západní země, které se rychle postavily na stranu Ukrajiny a obviňují Rusko z agrese. Jak si mohou být tak jisty, co se v Kerčském průlivu stalo, když je to tvrzení proti tvrzení?

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra