Levicově-liberálně-multikulturně genderová agenda si běžně bere za cíl již nejmenší děti. Místo aby z nich byli vychováváni sebevědomí a vyrovnaní občané, jsou již od útlého věku mateni a poškozováni nebezpečnou ideologií, která může v dětských duších napáchat nevratné škody. Dalším důkazem prudce vzrůstajícího trendu je třeba nový plán některých bavorských škol na zavedení záchodů pro třetí pohlaví. Nic takového sice neexistuje, ale co není, může zřejmě v představě některých „pokrokářů“ být.

Jsi chlapeček, nebo holčička? Ani nevím. Před pěti lety Německo zavedlo možnost neuvádět pohlaví u dětí v rodných listech; není nutné zatrhnout kolonku ani mužské, ani ženské pohlaví. Až dítě vyroste, samo se pak může rozhodnout. Do té doby určitě Němci ještě rozšíří nabídku, třetí pohlaví je dost fádní název.

Podle odhadů, jak uvedla agentura DPA, žije v Německu až 80 000 osob, které nevědí, jakého jsou rodu; označují se za lidi neurčitého pohlaví. Otázka je, jestli to je vůbec pravda. Kdyby se o podobných věcech nepsalo v novinách, těžko by někdo přišel na to, že má neurčité pohlaví.

Například v bavorském Garchingu už je podle německých médií zřízení záchodů pro osoby s nejednoznačným pohlavím zahrnuto do plánů a v Taufkirchenu nápad zkoumá příslušná architektonická kancelář.

Loni pak Němci neponechali nic náhodě, a aby mohli přetvořit co nejvíc dětí k obrazu svému, schválili zákon, který přepis pohlaví umožňuje i zpětně. Podle Strany zelených a sociálních demokratů z SPD totiž pohlaví neurčují jen fyzické znaky, ale také sociální a psychologické okolnosti. Stačí si jen vybrat… To jsou tedy novinky.

Podobné věci se chystají i k nám, neboť jde o trend diktovaný shora. Česká republika by v budoucnu mohla upustit od medicínské definice pohlaví a zavést právo vybrat si a změnit pohlaví pouhým úředním postupem podle toho, zda občan chce být mužem nebo ženou. Přišla s tím Rada pro lidská práva. „Totální dekadence postmoderní euroatlantické civilizace, kdy medicínská fakta jsou popírána, právo prosazováno lobbisty, a vědecký výzkum je kvůli politické korektnosti zakazován,“ komentoval to v roce 2016 sexuolog Jaroslav Zvěřina. To se pokrokáři ale teprve zahřívali.

Zpráva Rady pro lidská práva se oháněla i tím, že v cizině je to naprosto běžné. „V zahraničí již mnohé státy zrušily podmínku operativních zákroků pro změnu pohlaví, či dokonce se úplně oprostily od poruchy sexuální identifikace jako medicínského problému a pojímají pohlavní identifikaci jako součást obecné identifikace osoby, kde rozhoduje pouze její vlastní přání a cítění.“ Takže nakonec nemusíte být ani transsexuál. Kdyby se vám s pindíkem nebo poprsím navíc nelíbilo, nevadí, můžete to změnit zpátky nebo to střídat podle toho, jak se vyspíte.

V některých státech totiž skutečně upustili od vázání pohlaví člověka na medicínskou diagnózu a lidé si mohou pohlaví měnit, jak chtějí, bez ohledu na realitu. „V zahraničí již mnohé státy zrušily podmínku operativních zákroků pro změnu pohlaví či dokonce se úplně oprostily od poruchy sexuální identifikace jako medicínského problému a pojímají pohlavní identifikaci jako součást obecné identifikace osoby, kde rozhoduje pouze její vlastní přání a cítění,“ psalo se ve zprávě. V takových zemích se jedinec prostě prohlásí mužem nebo ženou dle vlastního výběru a požádá o změnu pohlaví na matrice.

Proč my se pořád musíme po někom opičit?

Na druhou stranu, má to i jisté výhody. Až půjde nějaká dáma na dámskou toaletu, kde bývají nepříjemné fronty, může se prohlásit za muže a jít se vyčurat v klidu na pány. Horší je, když to potom začnou praktikovat úchylové.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra