To bylo řečí, jak Němci přitvrdí s deportacemi nelegálních imigrantů. Kdyby to nebylo tak vážné téma, člověk by se musel smát.

Regenračné centrum

V Německu se totiž rozjel obrovský byznys migrací, který brání vymáhání práva, protože na tom zainteresovaní lidé z neziskovek a firem napojených na státní a evropské peníze bohatnou. Bývalý ministr za CDU/CSU ve vládě Angely Merkelové Alexander Dobrindt to nazval jako „antivyhošťovací byznys“. Naštval tím sice levičáky ze sociální demokracie a strany Zelených, ale lépe to vystihnout nemohl.

Šéf německých policejních odborů a autor knihy Německo v ohrožení Rainer Wendt (61) už v roce 2016 popsal, jak funguje například iniciativa Pro Asyl nebo spolky a rady pro uprchlíky. „Tyto rady udělují pokyny, jak se při odvozu na letiště bránit policii, a především zveřejňují data připravovaných deportací,“ poukazuje Wendt. Když tedy policisté přijdou poprosit nelegálního migranta či odmítnutého žadatele o azyl, aby laskavě opustil Německo, ten se někam schová, a tak předníci zase odejdou a on může zůstat.

„To je úder přímo na solár právního státu. Dospěli jsme tak daleko, že někteří, a bohužel ti nejhlasitější a nejodhodlanější, dokážou vydávat vyhoštění kriminálníka za zločin,“ stěžoval si v létě Robert Seegmüller, předseda Svazu německých správních soudců.

Aktivisté například jezdí do ubytoven a poštvávají migranti proti policii. Bavorští zastánci migrantů zveřejňují běžně na webech chystané přepravy neúspěšných či nebezpečných uchazečů o azyl. Jakmile zveřejní datum nejbližších deportací třeba do Afghánistánu, všichni Afghánci se pár dní před a pár dní po tomto datu rozutečou.  „Většinou se dostanou k letovým řádům, a to i charterů. Takřka všechny organizace na podporu uprchlíků to tak dělají,“ citoval týdeník Focus vysoce postaveného policistu.

V anithošťovacím byznysu ale jedou i lékaři. Doktor Richard Barabasch (76), který připravuje lékařské zprávy pro úředníky či policisty, zcela souhlasí s exministrem Dobrindtem. „Má naprostou pravdu. V této alianci lékaři, psychiatři a právníci sehrávají nezanedbatelnou roli. Pod pláštíkem lidskosti se podvádí, lže, falšuje – a to s jediným cílem: napěchovat si peněženky.“ Právníci se častokrát objeví těsně před odletem letadla s lékařskými potvrzeními. „Osmdesát procent sepisují psychiatři a většina je zfalšovaná,“ upozorňuje Barabasch, že kolegové na objednávku diagnostikují psychická traumata, návaly paniky, sklony k sebevraždě.

Je to výhodné jak pro zkorupované doktory, tak pro neziskovky. Čím víc migrantů totiž zůstane, tím víc na ně dostanou peněz.

To ale není jediný problém s vyhošťováním migrantů v Německu. Ukázal to čerstvý případ mladého Afghánce.

Německému státu se sice třiadvacetiletého Mortazu D. podařilo deportovat na začátku týdne zpátky domů, ale když Afgánci zjistili, co je to za kriminálníka, poslali ho Němcům zpátky a zakázali mu vstup do Afghánistánu. Důvod? Prý má podlomené duševní zdraví.

Regenračné centrum

Jak se zdá, není sám. Pět pohromadě nemohou mít ani Němci, když si tohle nechají líbit. Jenže paní Merkelová podepsala s Afghánistánem dohodu, že lidé s vážnými zdravotními problémy nemohou být deportováni. Afghánistán toho tedy využil a Mortazu D. prohlásil za psychicky nemocného.

Mortaza D. přitom spáchal více než dvacet závažných zločinů, od loupeže přes ublížení na zdraví po obchodování s drogami či vyhrožování. Páchal je vesele mezi lety 2013 a 2016; nakonec sice skončil ve vězení, ale německé úřady jej deportovaly až nyní.

„Na základě dohody, kterou máme s Německem, nemohou být zranitelní lidé deportováni do Afghánistánu. Zmíněný muž tato kritéria splňoval, a proto jsme ho poslali zpět do Německa,“ prohlásil Murtaza Rasuli z afghánského ministerstva pro uprchlíky a repatriaci a vysmál se Němcům přímo do obličeje.

Co se stalo s kdysi fungujícím státem, který byl vzorem pro celou Evropu? Vždyť i afghánská státní správa ve srovnání s tou německou působí najednou zcela rozumně, efektivně a racionálně a člověka s devatenácti zločiny na kontu se bez milosti zbavila. A Němci? Ti fungují v duchu „čím větší lempl, tím vítanější“.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra