Čínský magazín Forbes (podobně jako půlku Ameriky už i tuto slavnou značku koupili Číňané) přinesl velice zajímavé poznatky z živočišné říše. Lidé mají tendenci si myslet, že jsou geniální a že to, co vymyslíme my, nikdo jiný nesvede. To ale samozřejmě neznamená, že je to pravda. Jiní živočichové zvládnou také leccos zajímavého. Tak například zemědělství. Věděli jste, že takoví termiti dokážou pěstovat houby? No dobře, o hmyzu se ví, že je chytrý. Ale houby? Podle výzkumu britských vědců právě tyto organismy dokážou pěstovat sytematicky bakterie.

Půdní houba Morchella crassipes, v češtině známá jako smrž tlustonohý, je takzvaný rozkladač a houba, která umí žít symbioticky s rostlinami. A kromě toho pěstuje bakterie, konkrétně bakterii pseudomonas putida. Forbes a jeho autorka, mikrobioložka Linh Anh Cat, ze zveřejněného výzkumu shrnuly pět nejvýznamnějších charakteristik, které má farmaření smrže tlustonohého s lidským zemědělstvím.

1. Kultivace

V lidském zemědělství se nazývá vylepšování vlastností plodin šlechtění. Výzkumníci tvrdí, že smrž tlustonohý produkuje sloučeniny, které pomáhají bakterii putida růst. Peudomonas putida rostla mnohem rychleji s pomocí smržů než bez nich.

Regenračné centrum

2. Sklizeň

Výzkumníci si také všimli, že houba bakterie, když nastane správný čas, sama sklízí. Smrž bakterii naslouchá, protože spolu mají nějaký domluvený signál, aby smrž věděl, že je čas a kolonie je již dost hustá, takže ji může sklidit.

Regenračné centrum

3. Skladování

Smrž tlustonohý vyvíjí struktury zvané sclerotia. Sclerotium je útvar, který slouží k přečkání delších nepříznivých období, například sucha nebo zimy. Jsou to jakési obdoby skladů na obilí – sil. Houba má k těmto externím zdrojům přístup, když jí dojdou vlastní.

4. Rozptýlení

Tak jako zemědělci vybírají určité plodiny, které rozptýlí a rozmnoží po poli, smrž totéž provádí s pěstovanými bakteriemi. Houby mají takzvané hyfy, což jsou jakási vlákna podobná kořenům, které se rozptýlí do půdy.

5. Dělba práce

Podobně jako u dělby práce v lidské společnosti, části smrže kultivují bakterii, zatímco jiné části je pomáhají skladovat pro další použití.

Co ale smrž tlustonohý zcela určitě nepoužívá, je RoundUp a jiné chemické herbicidy a tuny hnojiv, protože těmi by si (nejen) bakterie, ale i sám sebe vyhubil. A také geneticky nemodifikuje a nepěstuje plodiny zbytečně a nehází je do biopaliv. Farmaří tedy jako lidé, ale zdá se o něco chytřejší.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojíhoMůžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra