Těžko uvěřitelná událost se udála koncem února v obci Staré Bříště na Pelhřimovsku. Tereza Slavotínková šla jako každý večer venčit svoji fenku Zulku na louku za dům. Žije na takzvaném Sýkorově mlýně, který stojí de facto na samotě, nepočítáme-li pár chat v okolí, kde stejně ještě nikdo není.

Kde jinde by se tedy mohl pes s chutí volně proběhnout než na takovém místě? To by ale mezi námi nesměla běhat některá hovada, která si říkají lidé. Z jedné krátké únorové procházky už se Zulka nevrátila. Okolo deváté již byli téměř u domu, chybělo jim nějakých 400 metrů, když se ozvala rána. Následovalo strašné kňučení a Zulka ještě stačila přiběhnout ke své paničce, která byla od fenky nějakých sto metrů.

I přes rychlý převoz na veterinární kliniku Zulka zemřela; vyšlo najevo, že byla zastřelena kulovnicí a střela prošla skrz naskrz hrudní kostí. Třicetiletá Tereza věděla, kdo to udělal, na blízkém posedu zahlédla hned po činu místního myslivce. „Vím, že tam byl. Svítil tam baterkou, tady mu stálo auto. Doma ale máte dvouletý dítě, postřelenýho psa, nemáte čas lovit pána na posedu,“ řekla serveru iDnes.cz. Jakmile ale byla na místě ohavného činu nalezena kulka, nebyl pro policisty problém ani vypátrat střelce.

Policie ho ihned kontaktovala a on se přiznal. Udělal to ale jen částečně a takovým stylem, že by snad bylo lepší, kdyby mlčel. Připustil totiž, že střílel. Ale nedoznal se, že střílel na psa. „Říkal, že na něco střílel a něco kňučelo,“ pravila majitelka.

A takovému magorovi někdo dovolí nosit zbraň? Existují jen dvě možnosti: 1) buď věděl, že střílí na psa, a je to takový sadista, že zvíře usmrtil schválně, nebo 2) nevěděl, na co střílí,  a vypálil z kulovnice jen na základě toho, že se něco pohnulo. Člověk se ani nemůže rozhodnout, která varianta je horší. Co kdyby ten tvor vypálil na dítě? To by se asi taky pohnulo a kňučelo…

Policie zatím šíleného střelce nestíhá, je ve fázi „shromažďování důležitých informací“. Policejní mluvčí Jana Kroutilová ale serveru iDnes.cz řekla, že za trestný čin poškození cizí věci lze uložit trest odnětí svobody až na jeden rok. To tedy moc nevylepšila. Od kdy je pes věc? Pokud to individuum střílelo, aniž by vědělo, na co střílí a proč vlastně, není to žádné poškozování věci, ale pokus o vraždu, bráno selským rozumem.

Zajímavý je též původ slova myslivec. Časopis Naše řeč uvádí, že myslivec je substantivní odvozenina z přídavného jména myslivý, tak jako žárlivec ze žárlivý, horlivec z horlivý atd. „Myslivý je ten, kdo stále, usilovně, rád (o něčem, na něco) atd. myslí; na př. Spytihněv byl velmi mysliv o přispoření služby božie Pulkava 53a. Tento význam má příd. jméno myslivý podnes (častější bývá tvar záporný, nemyslivý = nemyslící). Z významu »rád (na něco) myslící« vyvíjí se pak snadno význam »rád se něčím (v mysli, pak i ve skutečnosti) obírající, zálibu v něčem mající«; v tomto významu se užívalo příd. jména myslivý (a podst. jména myslivost) v starším jazyce o rozličných zábavách a zvláště o lovu jakožto zábavě par excellence.“ Tenhle myslivec tedy rozhodně myslivý není.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.