Pobočka americké stanice CBS v Miami odvysílala znepokojivou reportáž o rostoucí mrtvé zóně na pobřeží Mexického zálivu. Zodpovědné jsou podle všeho především odpadní vody zemědělských států, jako jsou Minnesota, Iowa či Illinois. Výsledkem je největší mrtvá zóna, jakou se lidstvu zatím podařilo vytvořit.

Přesněji řečeno se jedná především o splašky ze států Minnesota, Iowa, Illinois, Wisconsin a Missouri. Do vody se prostřednictvím těchto zemědělských oblastí dostává přemíra látek, jako jsou dusík či fosfor. Následkem toho se přemnoží mikroorganismy, jako jsou například sinice, a spotřebují veškerý kyslík.

Regenračné centrum

Výsledkem je mrtvá zóna větší než 8700 čtverečních mil (22 532,897 km2), což odpovídá zhruba rozloze New Jersey. Nutno dodat, že ačkoliv splašky s hnojivem jsou výrazným a zřejmě nejhorším viníkem, nejedná se o jediný důvod, proč život z Mexického zálivu mizí. Příliš intenzivní rybolov v oblasti se také výrazně podepsal na úbytku života, nicméně chemický dopad hubí živočichy bez ohledu na to, zda se jedná o rybu či ne.

Regenračné centrum

Profesorka oceánografie Nancy Rabalaisová ze státní univerzity v Louisianě se na mrtvé zóny specializuje. Měří množství kyslíku v Zálivu už od roku 1985 a stejně jako CBS považuje za hlavní příčinu splašky z řeky Mississippi. Nedávné měření kyslíku ukázalo, že má celá oblast sotva polovinu množství kyslíku potřebného k trvalému udržení základních forem života.

„Řešení leží v řece samotné, a to v čističkách,“ prohlásila, „a v managementu zemědělských praktik – změnou k tomu, aby pěstované rostliny zapouštěly hlubší kořeny a nepotřebovaly tolik hnojiva. Jsou stejně tak výdělečné jako kukuřice.“ Geneticky modifikované potraviny a jejich pěstování, to je potom další samostatné téma.

Takhle to vypadá, když se potká řeka Mississippi s vodami Mexického zálivu…

CBS dále informovala, že se americká EPA (Environmental Protection Agency) rozhodla sestavit tým s cílem dlouhodobě snížit kritické množství těchto nebezpečných splašků o 20 % do roku 2025, nicméně toto číslo k oživení místních vod stejně nestačí. Dokud budou farmáři v masovém množství používat dusitá hnojiva, a splašky tak posílat řekou přímo do moře, nebezpečí potrvá a situace se nezlepší, pokud se tedy samozřejmě ještě nezhorší, což je mnohem pravděpodobnější. Výzkumníci z nedávné studie potvrdili, že se dusík ukládá na dně řeky Mississippi v jejím ústí do Mexického zálivu do hloubky až 1 metru, k čemuž došli na základě analýzy více než 2000 vzorků půdy.

Nelze také zapomenout na ropnou katastrofu společnosti BP a rozsáhlé ropné skvrny, které také do obrovské míry poškodily život v Mexickém zálivu. Jedná se o široký problém, který lze sice možná krátkodobě zlepšit pomocí efektivních čističek a šetrnějšího zacházení s odpadem a možná změnou hnojiv, ale dlouhodobě se jedná o přímý dopad zemědělského průmyslu jako takového a jeho obrovských nároků na životní prostředí. Říct farmářům, aby přestali pěstovat, je nyní nepřijatelné, ale nechat celý Mexický záliv postupně vymírat také.  že podobné vymírání se děje po celém světě, snad možná kvůli jiným důvodům, nebo jiným odpadkům…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroj: https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2017/10/17/factory-farms-blamed-for-dead-zone-gulf-of-mexico.aspx