Španělská prokuratura v pondělí obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury. Důvodem jsou jejich snahy o nezávislost Katalánska. Oznámil to v pondělí španělský generální prokurátor José Manuel Maza na tiskové konferenci. Mezi obviněnými je i bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont.

Obviněnými jsou i další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli snahám o nezávislost odvolal. Prokuratura navrhla obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení. Pokud je neozbrojená, maximální trest je 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska. Rezoluce je přitom podle právníků neplatná. Podíváme-li se ale do historie, podle takové logiky by nemohl vzniknout téměř žádný nový stát, včetně například Československa.

Funkci katalánského premiéra po sesazeném Puigdemontovi převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou. Puigdemont ale sesazení neuznal a vyzval k pokračování nenásilných snah o samostatné Katalánsko. Sesazený katalánský ministr pro územní rozvoj Josep Rull i Andreu tak v pondělí ráno vyrazil normálně do práce. „Jsem v kanceláři, pokračuji ve výkonu funkce, kterou mi svěřil katalánský lid,“ napsal Rull a umístil fotku na Twitter.

Regenračné centrum

Brzy jej ale „vyzvedli“ policisté, kteří ho varovali, že se vystavuje trestnímu stíhání. Ministr nakonec budovu za potlesku „fanoušků“ opustil, novinářům však řekl, že v práci bude pokračovat. Do úřadu se ráno dostavil i generální tajemník katalánského ministerstva vnitra César Puig, který ale po několika minutách zase odešel.

Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido v pondělí v rozhovoru ve španělské televizi Telecinco uvedl, že sesazení katalánští ministři si mohou přijít do kanceláří pro své věci. Pokud ale budou pokračovat ve výkonu funkce, vystavují se trestnímu stíhání.

Je demokracie, a tak si katalánští politici mohou vybrat: prosazovat své názory, díky nimž byli zvoleni, a jít za to na 25 let do basy, nebo ohnout hřbet a držet ústa a krok. Katalánsko se tak stalo názorným příkladem západní demokracie a svobody, kde se referenda a volby tolerují, když se po nich nic nezmění; pokud ovšem vyvolají změnu způsobí, tak se jejich výsledek zruší a prohlásí za nedemokratický.

Regenračné centrum

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra